Příběhy nekonečna

Pokud v malbách Simona Stålenhaga vidíte něco jedinečného, až magicky temného a krásného zároveň, splní tento seriál vaše očekávání. Tales from the Loop mají naprosto fenomenální vizuál, hudbu a výpravu. Rozpohybovat knižní ilustrace se povedlo skvěle (i když si myslím, že původní scenérie Švédska by některým scénám slušely více). Vymyslet k malbám příběh je něco neskutečně komplikovaného a téměř nesplnitelného, protože každý si v těch barevných obrazech hledá něco jiného: různé emoce a zcela odlišné chápání atmosféry. Simon Stålenhag je fenomén, jeho lehce znepokojivé, obrazy "tech-venkova", které propojují lidi a všemožné stroje jsou něco, co jsem nikdy jinde neviděl. I přes komplikované zadání, se podařilo přenést dle mého většinu toho co, jsem zažil, při prohlížení maleb. V tomto ohledu mě seriál rozhodně nezklamal. Příběhy v Tales from the Loop mají záměrně pomalý, až roztáhlý styl vypravování příběhu. Záměrně se melancholicky nikam nespěchá, dlouhé záběry s ruchy okolí jsou super, vtáhnou vás do děje a vytváří půdu pro maximální vnímání emocí. Ty jsou v každém díle zcela jiné. Pomalé tempo mi rozhodně nevadilo, nicméně v jistých místech mi nepřišlo dvakrát vhodné, scenáristicky nedotažené. Styl vyprávění tedy rozhodně není mainstream a nemusí vyhovovat kažnému. Stejně tak i vyznění jednotlivých dílů, kdy se jakoby nechávají různé závěry zcela na divácích a vyznění samotných konců se ponechá více méně neutrální. I přes mnohá fatalistická témata s nádechem děsu, temnoty a "chaosu", je z toho cítit klid a takové "smíření s Vesmírem" hlavních postav. Smyčka je sice vymyšlená, ale určitě jsou některé myšlenky přenositelné i do naší reality. Různé interakce lidí a "nadpřirozených", zdánlivě nemožných věcí jevů je super a velmi zajímavou náplní. Valná většina nápadů je zcela originální a nemá obdoby. Tales from the Loop je jednoznačně jeden z nejoriginálnějších seriálových počinů posledních let. (20.04.2020)

Hrozně hrozně hrozně moc nevyužitý potenciál kouzelných světů Simona Stalenhaga. Vizuál je krásný, o tom žádná. Překvapivě ani ne tak kvůli strojům, jako spíše přírodním scenériím.  Nálada některých epizod je originálně neutěšená, což není slovo, co bych používal pro popis současné filmografie často. Ale ten celé to vyznění, fungování světa, příběh...Tam, kde to na začátku vypadá i na 4*, to poslední díl zcela zabije a nic lepšího než 3* nedokážu dát. (14.11.2022)

Pomaly plynúci seriál s nádhernou, melancholickou atmosférou o obyvateľoch mestečka s tajomnou fabrikou Loop, ktorá spôsobuje, že svet tu občas funguje podobne ako Zóna v Stalkerovi. Zájsť si tu do okolitých lesov môže mať fatálne následky. Soundtrack Phillipa Glassa a vizuál inšpirovaný Simonom Stalenhagom mi nedovolia hodnotiť inak ako maximálnou známkou. (02.10.2022)

Nudná snužka nudy, a nenapětí jelikož jsem věděl jak dopadne celý seriál od prvních 15-ti minut prvního dílu. Bohužel, absolutně zbytečný, roztahaný, visuálně nezajímavý (Pro mě bohužel i sound-designem a ostčkem). Na to že je to seriál s touto tématikou, čekal jsem surovost a drama. Bohužel se mi dostalo jen zpatlaných slaďáren z knížek co se čtou dětem před spaním. Souhlasím s Awer. (03.12.2023)

Má to zvláštní kouzlo, tohle ,,art retro emo sci-fi" pro děti z 21. století. První díl sice slabý, nudný a nelogický, pak jsem tomu ale asi jako divák přišel na chuť a postupně mne to vtáhlo do svého originálního, byť lehce bizarního světa, v němž dění občas zpovzdálí sleduje obživlý mlčenlivý robot. Nádherná hudba. Prazvláštní atmosféra. Síla nevyřčeného. Chvála melancholie... Škoda občasné nudy a nelogičností... (30.05.2020)