Sputnik

Sice jsem na to hleděl tři dny, ale to neznamená, že to nebylo lepší a sympatičtější než většina novodobých sci-fi ze západních proveniencí. Prospěšná byla hlavně dějová suchost a očištěnost od zbytečných vedlejších dějových linek, motivů a nejrůznějších podtextů, samozřejmě i vizuálních efektů...jednoduše se týpek nevrátí z vesmíru sám, problém je na světě a je to, proč tam motat věci navíc. Navíc atmosféru sovětských osmdesátek pomocí lokací (a především setrváváním v nich, tzn. žádné neustálé přestřihávání třeba na základny v Riu a Johannesburgu) a různých pečlivě zabíraných dobových rekvizit to podle mě navozovalo funkčněji než nedotknutelný a přesto lehce papundeklový Černobyl. Agresivně rytmizovaná hudba plná ostrých zvuků mi taky nezněla úplně genericky, Akinšina hrála příjemně uměřeně a na plátně rozhodně nepřekážela, a že jedna z hlavních postav je TEN ruský blokbástrmástr Bondarčuk jsem s údivem zjistil až po filmu, s tím nalepeným šedým hárem bych ho vůbec nepoznal. Takže jo, v rámci toho, co se od takového filmu dá čekat, to bylo docela pozitivní překvapení. (08.06.2020)

Dějově to sice příliš originální není (inspirace filmy typu Vetřelec či Život mi zde přišla zřejmá), ale přesto mě to v vcelku bavilo a pro svou náklonnost k ruským filmům jsem přihodil čtvrtou hvězdu. Atmosféru to má solidní (zpočátku mi to - mj. tím zasazením děje do r. 1983 a sovětským mlžením faktů - téměř až připomínalo Černobyl), design parazita se mi líbil, a Oksana Akinšina v hlavní roli též není špatná. Závěr sice mohl být asi lepší (btw. celou dobu jsem čekal, že ten parazit vleze do Taťány) - osobně bych asi uvítal něco víc depresivního nebo krvavého (jestliže Sputnik v podstatě začíná tam, kde Život skončil, byl zde podle mě velký prostor rozpoutat naprosté peklo na zemi), ale i tak byl můj dojem z toho filmu v podstatě kladný a jsem rád, že jsem na něj narazil. (06.06.2020)

Technicky solidně natočené, ale tvůrci se nějak nedokázali rozhodnout, jestli chtějí točit drama, horor či filosofickou SF. První polovina, která je spíše dramatem, celkem funguje, ale jak se to postupně překlápí do hororu a trochy té akce (kde vesmírný neřád je jen částí zla), logika začíná dostávat pořádně na frak, lidé jednají podivně a zvraty jsou těžko uvěřitelné. Asi by spíš než ty poněkud jalové úvahy o správnosti či špatnosti toho či onoho protagonisty (na úrovni "Vážení, jen proto, že je to nelítostný nestvůrný zabiják a uslintaný slizký netvor, nemusí ještě být špatný člověk.") bylo lepší, kdyby se scénárista a režisér raději rozhodli pro klasický SF horor, protože sovětské reálie by tomu sedly. Ale viděl jsem po dlouhé době Oksanu Akinšinu, což je pozitivum. Viděno jako dvojakce s filmem Kolskaja sverchglubokaja, který jdu zkritizovat nyní. (03.01.2021)

Dobrý. Nečekejte akci, tady se sází na atmosféru. A ta je solidní. Samozřejmě že se v tom můžete šťourat, proč todlenctotámhleto, ale v tomhle případě by to byla škoda. Protože ten film je opravdu dobré sci-fi a rusové mě překvapili. I když se obávám že je to zase na dlouhou dobu poslední dobrá věc co od nich přišla. Tou poslední byl Ночной Дозор. (16.11.2020)

Kto očakáva akčnú sekačku, bude nutne sklamaný, SPUTNIK je ako čítať klasickú sci-fi knihu, solídne vystavaná tradičná psychologická sci-fi dráma, výborne zasadená do dobových reálií a myslenia roku 1983, so skutočným vývojom postáv, sústredená na dialógy a v pomalom tempe precízne dávkujúca informácie posúvajúce dej. (18.08.2024)