Cheza je jen jedna

Zmínky o outsider-dokumentech Netflixu (Sunderland, Cheer, Last Chance U) nejsou mimo mísu kvůli budgetu. Samozřejmě, tohle je důstojné poloamatérské dílo, u kterého je rušivý hlavně hodně "syrový" zvuk a občas průměrné ilustráky. Ale ten hlavní problém tkví v perspektivě. Dokusérie Netflixu jsou pozorovatelské, obraz týmu a fanoušků skládají z distance a autenticity. Chezu sráží pekelný chlapácký agro voice over (Hoffmanova macha týpka ze třetí cenový se ohrála rychle), který všemu dodává proletářsko-romantický punc, i tomu, že Cheza vedle skvělých tradic a úžasných výsledků taky funguje jako devadesátkový mentální skanzen (epizoda se švédským hráčem tmavé pleti, který se automaticky a s asistencí týmového marketingu stane dalším "mirečkem"). Na jinak sympatickém dokumentu je patrná i dramaturgická nahodilost - že původně šlo o zaznamenání open air zápasu, které se posléze stalo propagačním videem o málem sestupové sezóně, se úplně zamaskovat nepodaří. Je to prostě ultimátně opatrný fan service. Zatímco Sunderland může místní fandy naštvat, když je občas demaskuje jako agresivní křupany, tohle je takové pohlazení po srsti, které si skalní budou pouštět místo večerníčku. Český hokej by si určitě zasloužil tvrdší ruku, ale o to tady zjevně nešlo. Totáln! sezóna za mě v disciplíně týmového PR odvedla lepší (koncepčnější) práci. Jo a jen tak na okraj, Litvínovu držím palce roky, finále 2014/2015 bylo jedním z nejlepších hokejových zážitků mýho života. Takže nic proti severu... (16.04.2020)

S hokejovými dokumenty se nyní dost roztrhl pytel. A asi za to můžeme být jenom rádi. V posledních dnech potřebujeme vidět hokej i z trochu jiné perspektivy, který obnáší i život lidí kolem týmu, klubu a i fanoušků. A to je vždy příjemné zpestření. Pro mě náhled do ne nijak extra oblíbeného týmu vítaný. Dokument, který je jednoduše dobře natočený, dobře odvyprávěný dokázal ve mně i vzbudit sympatie k týmu, který jsem měl doteď v celku u zadku. A to je nádherné plus. Jen ať to dál šlape! (12.04.2020)

Hokej je mým koníčkem, dycky jsem se o něj zajímal a je fajn se dozvědět něco o českém týmu i když mne extraliga nezajímá. Jinak dokument je prostě poloamatérský, ale je fajn vidět záběry z kabin a zákulisí. Ale pro ty koho hokej nezajímá to fakt není, dokument víc nenabízí. Ale ani jsem netušil jak moc Litvínov tím hokejem žije. Ale už vícekrát to vidět nemusím, pro zajímavost to stačilo. (24.07.2022)

Je vidět zákulisí, hráče, vedení, fanoušky , lidi v pozadí. Neznámé příběhy sportovců. Klub je symbolem našeho hokeje a v tomto maloměstě jím žije většina obyvatel. Pro mě jako fanouška Kladna, měl dokument hořkou tečku, protože se s Litvínovem utkalo Kladno přímý zápas o sestup v 52.kole. s Jaromírem Jágrem. Na zápas nebylo možno sehnat vstupenky. Naopak rok předtím při postupu do Extraligy , kde jsem byl na zápase v Chomutově to bylo opačně. Takový je sport - chvíli jsi nahoře a chvíli dole. Proto je takto dlouhá historie týmu bez sestupu od roku 1959 obdivuhodná. Tento snímek měl vzniknout ku příležitosti unikátního zápasu pod otevřeným nebem v Drážďanech. Litvínov ho odehrál v lednu proti Spartě s rekordní extraligovou návštěvou. Dokument se mu věnuje hodně, ale podstatný je jiný motiv. Film bohužel kvůli nouzovému stavu a zavřeným kinům se promítal za vstupenky jen na internetovém streamu. Dokument kromě záběrů z kabiny zařazuje dynamické obrázky ze zápasů. A také mikropříběhy a originální historky členů mužstva (tu rakovinu dostal hráč mutací buněk ze špatného životního prostředí?). Kdyby nakonec Litvínov sestoupil, sebralo by to pointu dokumentu. Průvodce filmu a litvínovský fanoušek Martin Hofmann, který je známý český herec a představitel Luďana ze seriálu Most! je perfektní. . (25.11.2020)

Taková malá náhražka za neuskutečněné extraligové play-off 2020, které by v čase premiéry snímku vrcholilo. Hokejoví nadšenci si přijdou na své. Netradiční pohled do zákulisí litvínovského klubu. Hokej se v Litvínově dělá především srdcem. Z hráčů, trenérů, manažerů, fanoušků, stánkařů s občerstvením či pracovníků marketingového oddělení (tištění a úprava zápasových programů Brejk) je cítit nadšení a zápal pro klub. Mým snem je jednou navštívit Zimní stadion Ivana Hlinky a ochutnat pověstnou litvínovskou klobásu. Škoda, že je to ze Zlína do Litvínova tak daleko... (11.04.2020)