Dom milosrdných sestier

Ide o pohodový campus slasher a la 80. roky, ktorý evokuje nostalgickú spomienku na študentské časy a ovplýva trochu smutnou atmosférou absolventského večierku. Pop-rocková kapela, strieborná disco guľa, parket vedľa bazéna a v ňom plávajúca mŕtvola pani správcovej. V príbehu dominujú ženské postavy, tempo graduje iba pozvoľna, ale dej je premyslený a prakticky bez logických prešľapov. V tejto spanilej dámskej jazde sú obete (krásne študentky, rôzne typy) aj bodycount vopred dané, no agresor je neznámy (a tak to zostane aj keď film skončí). Práve mysteriózny opar, ktorý zahaľuje sériového vraha, príbehu najviac pomáha. Navyše, zabiják má svoj špecifický prejav, modus operandi, grif aj nástroj, skrátka niečo, čím sa dokáže odlíšiť. Aj vďaka tomu je Dom milosrdných sestier zapamätateľný slasher. V zobrazení násilia je spočiatku úzkostlivý a opatrný, ale s pribúdajúcimi minútami odkrýva čoraz viac. A na záver, ako čerešničku na tortu, pridá odvážnu gore scénu. A hoci som sa s podobným úkazom stretol v slasheri Curtains (vznikol tiež v roku 1983), film vo mne zanechal veľmi dobrý dojem. (17.12.2010)

Nadpriemerny slasher som vcera zhliadol:) Ani neviem co by som mu mal vytknut..snad nie velka roznorodnost smrti.....taka sekerka by sa tam urcite hodila na par "zarezov" na porisko. konanie postav a ine casto kritizovane veci v hororoch bolo miestami take hororove..ale mne sa to paci...sak tak to ma byt:) (05.12.2009)

Miestami je film síce trochu nudný, hlavne kvôli neschopnosti režiséra nakopnúť príbeh dopredu, v konečnom dôsledku je to ale vynikajúci napínavý i strašidelný slasher. Môžu za to hlavne dve veci: lákavé školáčky v dome a najmä skvelý mysteriózny finiš. Pointa nie je nijako inovatívna ani prekvapivá, ale vyvrcholenie je veľmi schopne nakrútené, všetky fakty, ktoré sme tušili síce vyjdú na javo, ale v tom pravom slasherovom klišé nadávkovaní, že fanúšik musí slintať blahom. (02.05.2010)

- U tohohle filmu si vážně říkám, že byl 10x lepší remake, než jeho předloha. Hned napíšu proč. Takže vraždy všechny mimo záběr, kameraman se asi při vraždě vždy otočil strachy, aby neviděl ten masakr, ale zapomněl, že má v ruce i kameru. Dále děj a závěrečná pointa, to bylo něco tak trapného, bohužel i v tomto zvítězil remake na plné čáře. A naposledy provedení vražd, to bylo taky hodně slabé. Očekával jsem dost, jak všichni slibovali, ale dostal jsem strašně málo. (24.10.2013)

Nadprůměrný 80's slasher ze studentského prostředí. Roztáčí se krvavý příběh pomstychtivého žertu, který ač neměl, skončí katastrofou. Měla to být satisfakce sedmy pohledných studentek za věčné buzerování paní domácí, která jim nedopřeje ani kousku studentských radovánek. V domě, kde vládne řád a disciplína tak přetéká napětí, které vyvrcholí nechtěnou vraždou, jejíž svědky nebyly pouze ony, jak předpokládaly, ale i někdo třetí. Již úvodní scéna naznačí, že toto krvavé divadlo bude pro studentky tvrdou zkouškou. A je to právě šponování divákovi trpělivosti, komplexnost a za nehty zalézající úzkost pumpující od prvních minut, která činí z The House on Sorority Row nezapomenutelný zážitek. Pakliže přejdu k samotnému aktu vražd, tak ani po této stránce není co vytknout, ale nějaké výrazné gore nečekejte. Vrah je zahalen temnotou a na jeho zviditelnění si počkáme do posledních minut, přičemž jako vražednou zbraň využívá poměrně kuriózní hůl s ostrým rohem. Vypíchl bych dvě scény. První ve sklepení a druhou se šášulou v krabičce, protože taková atmosféra se jen tak nevidí. Finálová scéna je už jen třešničkou na dortu. (08.11.2009)