Dom milosrdných sestier

Americký snímek „Dům milosrdných sester“ je příjemným zástupcem osmdesátkového slasheru. Nepřináší mu výrazně nic nového, ale divákovi na druhou stranu dává přesně to, co očekává. Jako kdyby se v 80. letech ještě natáčely slashery, které bavily, jako kdyby tomu doba přála. Dnes by podobný slasher prostě nefungoval. Zajímavé kouzlo amerických osmdesátek. (26.11.2019)

Nadpriemerny slasher som vcera zhliadol:) Ani neviem co by som mu mal vytknut..snad nie velka roznorodnost smrti.....taka sekerka by sa tam urcite hodila na par "zarezov" na porisko. konanie postav a ine casto kritizovane veci v hororoch bolo miestami take hororove..ale mne sa to paci...sak tak to ma byt:) (05.12.2009)

Skutečně, máme tady na 80's poměry celkem dost solidní a překvapivě inteligentní slasher. Do zápletky v častém stylu 'maturantský žertík skončí tragédií, následuje pomsta' je tu vložená zajímavá linka týkající se poněkud zapšklé a možná trochu šílené paní kolejní domácí (právě ta je onou obětí). Natočeno je to bezchybně a s citem, jen ten gore je místy trochu 'gumový'. Atmosféra slušná (leč strachu v ní moc není), hudební doprovod taky povedený. Vrah se drží v tajnosti a i díky tomu je konec luxusní. Fandům jednozačně doporučuji, ani ostatní to snad nezabije... Něco málo tomu chybělo, proto 7,5/10. (19.03.2010)

Jednou to muselo přijít a já musel přiznat že mám raději remake, ano neskutečné se stalo skutečností, z novějším remaků považuji za koukatelné asi jenom Black christmas který mě bavil, ale to je tak všechno. No a vlastně možná i remake tohohle, ne nebylo to nic světobornýho ale bavil jsem se dobře, což nemůžu bohužel říct o tomhle originále. Jo je tu dobrá atmosféra ale bohužel tyhle ženský mě štvaly od samotnýho začátku, a dost často jsem koukal na hodinky kdy bude konec, bohužel nepadlo mi to do noty, ale za atmosféru, hudbu a pár dobrých scén dávám přeci jenom 3* ať nežeru. (12.11.2011)

Nadprůměrný 80's slasher ze studentského prostředí. Roztáčí se krvavý příběh pomstychtivého žertu, který ač neměl, skončí katastrofou. Měla to být satisfakce sedmy pohledných studentek za věčné buzerování paní domácí, která jim nedopřeje ani kousku studentských radovánek. V domě, kde vládne řád a disciplína tak přetéká napětí, které vyvrcholí nechtěnou vraždou, jejíž svědky nebyly pouze ony, jak předpokládaly, ale i někdo třetí. Již úvodní scéna naznačí, že toto krvavé divadlo bude pro studentky tvrdou zkouškou. A je to právě šponování divákovi trpělivosti, komplexnost a za nehty zalézající úzkost pumpující od prvních minut, která činí z The House on Sorority Row nezapomenutelný zážitek. Pakliže přejdu k samotnému aktu vražd, tak ani po této stránce není co vytknout, ale nějaké výrazné gore nečekejte. Vrah je zahalen temnotou a na jeho zviditelnění si počkáme do posledních minut, přičemž jako vražednou zbraň využívá poměrně kuriózní hůl s ostrým rohem. Vypíchl bych dvě scény. První ve sklepení a druhou se šášulou v krabičce, protože taková atmosféra se jen tak nevidí. Finálová scéna je už jen třešničkou na dortu. (08.11.2009)