Dom milosrdných sestier

Skutečně, máme tady na 80's poměry celkem dost solidní a překvapivě inteligentní slasher. Do zápletky v častém stylu 'maturantský žertík skončí tragédií, následuje pomsta' je tu vložená zajímavá linka týkající se poněkud zapšklé a možná trochu šílené paní kolejní domácí (právě ta je onou obětí). Natočeno je to bezchybně a s citem, jen ten gore je místy trochu 'gumový'. Atmosféra slušná (leč strachu v ní moc není), hudební doprovod taky povedený. Vrah se drží v tajnosti a i díky tomu je konec luxusní. Fandům jednozačně doporučuji, ani ostatní to snad nezabije... Něco málo tomu chybělo, proto 7,5/10. (19.03.2010)

Americký snímek „Dům milosrdných sester“ je příjemným zástupcem osmdesátkového slasheru. Nepřináší mu výrazně nic nového, ale divákovi na druhou stranu dává přesně to, co očekává. Jako kdyby se v 80. letech ještě natáčely slashery, které bavily, jako kdyby tomu doba přála. Dnes by podobný slasher prostě nefungoval. Zajímavé kouzlo amerických osmdesátek. (26.11.2019)

Nadpriemerny slasher som vcera zhliadol:) Ani neviem co by som mu mal vytknut..snad nie velka roznorodnost smrti.....taka sekerka by sa tam urcite hodila na par "zarezov" na porisko. konanie postav a ine casto kritizovane veci v hororoch bolo miestami take hororove..ale mne sa to paci...sak tak to ma byt:) (05.12.2009)

Líbila se mi tam atmosféra a hlavně zápletka kolem "žertíku." Samotné vraždy jsou totiž dost chabé a vraha ani 99% filmu nevidíme. Herečky ale nejsou úplně špatné a jak jsem už psal, ze začátku to mělo fakt docela grády. Na konci mě zase bavila ta halucinogenní scéna a konečné odhalení vraha ( i když se asi uměl teleportovat a hodně rychle převlíkat). Škoda té monotónnosti vražd. (27.10.2010)

Ide o pohodový campus slasher a la 80. roky, ktorý evokuje nostalgickú spomienku na študentské časy a ovplýva trochu smutnou atmosférou absolventského večierku. Pop-rocková kapela, strieborná disco guľa, parket vedľa bazéna a v ňom plávajúca mŕtvola pani správcovej. V príbehu dominujú ženské postavy, tempo graduje iba pozvoľna, ale dej je premyslený a prakticky bez logických prešľapov. V tejto spanilej dámskej jazde sú obete (krásne študentky, rôzne typy) aj bodycount vopred dané, no agresor je neznámy (a tak to zostane aj keď film skončí). Práve mysteriózny opar, ktorý zahaľuje sériového vraha, príbehu najviac pomáha. Navyše, zabiják má svoj špecifický prejav, modus operandi, grif aj nástroj, skrátka niečo, čím sa dokáže odlíšiť. Aj vďaka tomu je Dom milosrdných sestier zapamätateľný slasher. V zobrazení násilia je spočiatku úzkostlivý a opatrný, ale s pribúdajúcimi minútami odkrýva čoraz viac. A na záver, ako čerešničku na tortu, pridá odvážnu gore scénu. A hoci som sa s podobným úkazom stretol v slasheri Curtains (vznikol tiež v roku 1983), film vo mne zanechal veľmi dobrý dojem. (17.12.2010)