Smrť čierneho kráľa

Po přečtení knižní předlohy a po novém shlédnutí ubírám jednu hvězdičku a mám chuť ubrat dvě. Posuny oproti předloze jsou sice pochopitelné. Je to relativně jednoduchá povídka z níž dost dobře nelze udělat celovečerní film, na druhé straně jsou ty posuny většinou k horšímu. Mnohé z nich jsou přitom motivovány snahou po "ideologickém vyostření". Z normální továrny se stane továrna před krachem, z normálních majitelů nezodpovědní defraudanti, ze snahy zjednat spravedlnost vědomí naprosté nespravedlnosti. Svým způsobem je to trochu překvapivě jeden z nejideologičtějších filmů té doby... Škoda. Předloha je výtečná, nesmírně vtipně napsaná a má téměř čapkovský půvab, z něhož ve filmu nezbylo vůbec nic... Celkový dojem: 75% Původní komentář ponechávám níže beze změny: "Osobně si nemyslím, že by to bylo až tak natahované. Zkrátka to není normální detektivka. Prokreslení jednotlivých postaviček je téměř bezchybné, patřičně sychravé a zbytečně nenadlehčované sentimentálními klišé o idylické první republice. Komickou linku dostatečně a přitom velmi jemně a nenuceně zprostředkovává především policejní sbor v čele s radou Vacátkem, břitce pronášejícím skvěle mířené sarkastické poznámky. Scéna notně podroušených postaviček v podání Vlastimila Brodského a Josefa Kemra, vracejících se nad ránem z hospody je snad nejlepším zpracováním tohoto tématu v českém filmu vůbec. Takřka geniální jsou však i mnohá další místa, především skvostné herecké etudy Petra Čepka, o tradičně skvěle hrajícím Marvanovi nemluvě... Zcela subjektivně nejlepší ze všech čtyř celovečeráků." (01.04.2008)

Můj nejoblíbenější celovečerák s radou Vacátkem a jeho mordpartou. Těžko říct proč, jestli za to může můj milovaný klarinet, jehož podmanivé tóny provázejí celým snímkem, zapeklitost případu, který komplikují čachry továrníka, jeho syna a prokuristy, zištné ambice rodinných příslušníků melancholického a na smrt nemocného Krále v podání Vlastimila Brodského, jednoho z velikánů české kinematografie, a kapsáře Pepi Kapsy, kterého si střihnul žel už nebožtík Stanislav Fišer, pro něhož je to asi nejznámější role před kamerou vůbec. Zkrátka a dobře jsou to pěkné šachy. A k tomu všemu Kočka ze Záběhlic! Nemůžu jinak než za 5! (10.08.2022)

Z těch čtyř nebo kolika celovečerních příběhů z Panoptika Jiřího Marka se mi tenhle líbí snad nejvíc. Včetně toho překvapivého závěru, v němž se z vraždy vyklube sebevražda skutečného defraudanta a nešťastného člověka Krále. V každém případě je lahůdkou podívat se na krásné herectví dnes už takřka všech zesnulých nebo těžce nemocných herců. Takové v dnešní herecké generaci nenajdeme... K tomu všemu atmosféra prvorepublikové pražské periferie s jejich figurkami a drobnými zlodějíčky, kteří nebyli chytání po vzoru FBI. A žádné výstřely, prosím... (15.12.2016)

Aj v prípade Smrti čierneho kráľa platí, podobne ako pri zvyšných celovečerákoch obľúbenej seriálovej partie, že takýmto príbehom svedčí viac seriálová stopáž. Ale ak by som mal vybrať, myslím že zo štvorice celovečerákov, ten najobľúbenejší, bol by to práve tento. Pri množstve komentárov sa tu polemika ohľadom dĺžky, keď je divák zvyknutý na polovičnú, dosť opakuje. 70% VIDENÉ ZNOVA: Takže peniaze vládnu svetom, to pochopíme po 20tich minútach a je nám to pre istotu opakované pravidelne až do konca. Pointa je v celku priehľadná, ale logická a tú hlavnú myšlienku filmu, či lepšie povedané dlhometrážnej časti seriálu, skvele podtrhuje. (21.01.2013)

Videl som polovicu celovečerných filmov nakrútených podľa TV seriálu Hříšní lidé města Pražského. Obom som pridelil po dvoch hviezdičkách a dnes pretrpenej Smrti čierneho kráľa som nemal najmenší dôvod prideliť iný počet. Dôvod je rovnaký: zo seriálov by sa nemali nakrúcať filmy, ani preplnenie filmu známymi hercami nezaručuje kvalitný výsledok, pologýčovité stvárnenie Prahy v tridsiatych rokoch je príťažlivé pre českých divákov, ale za riekou Moravou to už tak dobre nefunguje, prorežimový režisér Jiří Sequens st. nenakrútil v živote poriadny film a neurobil výnimku ani v tomto prípade. (28.10.2023)