Réžia:
Jiří Sequens st.Kamera:
Rudolf MiličHudba:
Miloš VacekHrajú:
Josef Vinklář, Stanislav Fišer, Zdeněk Braunschläger, Rudolf Deyl ml., Rudolf Hrušínský, Miloš Kopecký, Robert Vrchota, Josef Kemr, Eva Kubešová (viac)Obsahy(1)
Do česko-německého pohraničí přijíždí skupina brigádníků na geologický průzkum. Ne všichni lidé však mají čisté úmysly i minulost, a tak skupinu geologů ohrožují diverzanti, kteří chtějí vyhodit do vzduchu opuštěný důl a uniknout přes hranici... (oficiálny text distribútora)
Recenzie (59)
Plejáda těch nejlepších herců naší historie. Pouze Eva Kubešová sem evidentně nezapadla. Je nepředstavitelné, že by o ni mohl mít Vinklář zájem. V malé roli si zahrála okouzlující Marie Kyselková, budoucí princezna Lada. Byla to jedna z jejích pouhých tří filmových rolí. Miloš Kopecký je komický i v této vážné roli. Jiřina Steimarová ve svých memoárech vzpomíná, jaká byla při dlouhém natáčení dobrá parta a jak si to celé hezky užili. Každý z obsazených herců byl výraznou individualitou a vynikajícím umělcem. Proto film nemohl přes jisté slabiny scénáře dopadnout špatně. ()
Film „Větrná hora" je dalším z dobrodružných příběhů, které v poslední době zpestřují programovou náplň našich kin. Ústředním konfliktem filmu je boj inženýra Sobka, závodního Rudného průmyslu a jeho spolupracovníků — havířů a brigádníků s lidmi, kteří se marně snažili zahladit tajemství zasypané šachty u Jestřábího hnízda na Větrné hoře. Tento převážně exteriérový film byl natáčen na širokém skalnatém masivu Děčínského Sněžníku v Krušných horách. Autorem původního námětu je Miloš Velínský, předseda MNV ve Sněžníku, který začal svou spolupráci se Studiem uměleckých filmů námětem k dobrodružnému filmu „Severní přistav". Režisér filmu Jiří Sequens natočil v roce 1951 film se zemědělskou thematikou „Cesta ke štěstí" a v r. 1954 dokončil film podle předlohy laureátky státní ceny Aleny Bernáškové „Olověný chléb". Filmový přehled 2/1956 ()
Jako holka jsem u tohoto filmu učůrávala strachy. Bála jsem se o všechny ty starečné muže v unformách, co na koních statečně honí lumpa uhánějícího v Pragovce. Já se bála a tatínek v křesle se uchechtávál. Jo to byly časy! A dnes? Atmosféra je vychytaná, hudba dramatická, příroda malebná a příběh přitažený za vlasy. Z mého pohledu je snímek cenný hlavně pro ilustraci, jaké filmy se točily v 50. letech. ()
Panoptikum šílenosti. Copak je to vlastně za film? Dobrodužný rodokaps? Výchovná selanka? Návod na život? Studie lidských osudů? Vše a nic. Je to marné, je to marné, je to marné. A samozřejmě je v tom i láska. Zralá, i ta mladistvá. Ostatně, Marie Kyselková byla opravdu spíše manekýnka, nežli herečka. ()
I když od začátku je vše jasné, vcelku mohu říct, že dobrodružný děj s řadou vynikajících herců u mě zabodoval vrchovatě. Především vylíčením věrohodné atmosféry tehdejší doby, realistickým prostředím, dobře využitým námětem a slušným pistolnickým závěrem. To jsou jistě klady, které za zhlédnutí stojí. ()
Galéria (2)
Fotka © Studio uměleckého filmu
Zaujímavosti (4)
- Filmovanie prebiehalo v Krušných horách, Děčínskom Sněžníku a v obci Tisá. (dyfur)
- Nákladní automobil, který se ve filmu objevil, je Praga N vyráběná v letech 1915-1939. (schwalbe)
- Scéna s otráveným psom bola natočená tak, že pes namiesto jedu dostal alkohol. Opitý bol ešte aj druhý deň. (Raccoon.city)
Reklama