Vzostup

Ak by som to nevidel v titulkoch, tak nikdy neuverím, že niečo takéto mohla natočiť žena! Nie, nie som žiaden patriarchálny namyslenec, ale taká miera psychologickej "surovosti" (alebo skôr čistoty?), množstvo neskutočne drsných obrazov, scény doslova driapajúce za srdce, obrovský filozofický presah príbehu znásobený jeho meditatívnym-mysterióznym spracovaním (hudba, zvuk, kamera), tak niečoho takého nie je schopná ani väčšina "mužských režisérov".... geniálne ale pre mňa takmer neznesiteľné.... vlastne, je veľmi ťažké film dopozerať (obzvlášť keď sa človek vžije najmä do postavy "judáša" ako sa to "podarilo" mne), práve preto že je tak(mer?) dokonalý.... Dokonalosť, ktorá z neho robí "španielsku čižmu" na ľudské srdce! (02.11.2009)

Velmi úsporně natočené komorní válečné drama o dvojici vojáků, kteří při plnění úkolu padnou do zajetí a čelí krutému zacházení i velmi reálné hrozbě popravy. Vzestup není film, který by se vyžíval v efektních bojových scénách a ukazoval množství dobové bojové techniky. Režisérka se soustředila na psychiku svých hrdinů a film je vlastně psychologickou studií lidských charakterů ve vyhrocené situaci. Odvaha a sebeobětování se může pod tlakem okolností změnit v ošidný obchod s vlastním svědomím. Depresivní snímek podtrhuje ponurá hudba, černobílý materiál i kamera, která zachycuje bezútěšnou ledovou pláň bičovanou větrem. Šepiťková byla i díky tomuto filmu považovaná za nejlepší sovětskou filmařku svojí éry. Celkový dojem: 85 %. (27.12.2008)

Moc sa mi do tohto staršieho, čiernobielého filmu z produkcie bývalého Sovietského Zväzu nechcelo. Myslel som, že to bude ďaľší bezduchý propagandistický snímok. Ale ukázalo sa to ako celkom solidná psychologická dráma. Príbeh dvoch patrizánov, Sotnikova a Rybaka, ktorí padli do nemeckého zajatia je skúškou predovšetkým ich charakterov. Nejedná sa o žiaden historický vojnový veľkofilm, ale skôr o komornú drámu o ľuďoch, čo sa ocitli v mimoriadne ťažkej životnej situácii. *** (19.11.2009)

Expresivní drama, které šokuje neviděným a hypnotizuje těžce vstřebatelnou zadumaností. Ač je příběh prostinký, naznačený jen zkratkovitě, symbolicky, vyvolává podivnou nejistotu, pokřivenost a úzkost, kterou ještě zdůrazňuje disonantní hudba a nepřátelskost (cizost) prostředí, do něhož je situován. O minulosti postav nevíme téměř nic, stejně tak o časovém a místním zařazení, jenž se omezuje pouze všudypřítomnou nemilosrdnost 2. světové války a nekonečné ledové pustiny. Velmi zajímavé je nasnímání, které je rozděleno mezi enormně dlouhé, demoralizující záběry a neurotickou metráž ruční kamery. A ústřední herecké duo Plotnikov/Gosťjuchin si zřejmě sáhlo až na samotné dno existence. Vřele doporučuji. (06.09.2008)

Výborné válečné drama ze Sovětského svazu, což jsem od nich ani nečekal, o to víc mě to překvapilo a potěšilo. Vzestup je hra s psychikou postav, která se nádherně daří. Je to také příběh, odehrávající se ve středu války, dost drsný příběh, který začíná a končí prakticky na stejném místě, nikdo se o něm v nedozví, protože ho pořádně ani nebude mít kdo odvyprávět. Zvláštní je na to koukat, o to horší je se v sedadle udržet a psychicky se nesložit, na psychice totiž tento film hodně závisí. Z příběhu je patrné, že tady hlavně půjde o lidi, než o válku samotnou, také to tak nakonec dopadá. Je to síla, hlavně na konci. Jen škoda, že se to k tomu konci tak dlouho táhne, ten konec je totiž neskutečně šílený. Jako kdyby nad náma někdo tahal za nervy tenounkým provázkem, představující právě naše nervy. Opravdu zážitek na tento film koukat. Ani se nedivim, že to je unikát mezi Sovětskou kinematografií. Právem. (07.08.2008)