Neortodoxní

Téma skvělé, snaha byla, ALE… Provedení je přetažené, intenzivně černobílé a zejména v Berlíně jde spíš o slepenec rozličných bizarně nedůvěryhodných situací, které z dobrého záměru nakonec tvarují nesmyslnou komedii. Nemyslím si, že je za účelem zobrazení problémů mladých lidí vyrůstajících u chasidů či v jiných, extrémně konzervativních až autoritářských společenstvích, nutno vykreslovat naši společnost jako tu, ve které je vše pro každého tak úžasně jednoduché. Druhá polovina připomíná spíš důmyslně budovanou propagandu pro školní účely. Na stejném místě si divák mohl užít hluboce emočně vyladěnou sociální a psychologickou sondu – ta se ovšem nekoná. Těžko říct, jestli to Maria Schrader nemá v rejstříku, nebo to bylo na objednávku. Uvidíme třeba příště :) (08.12.2020)

Nosný příběh vykoupení a emancipace, leč poskládaný z nepřesvědčivých modelových situací a popostrkovaný vpřed rušivými náhodami (náhodné setkání s přátelským hudebníkem v kavárně, náhodné setkání s přátelským ředitelem konzervatoře, náhodná setkání mnoha jiných postav, která se nacházejí ve skoro čtyřmilionovém Berlíně...). Proti ultraortodoxní komunitě chasidských židů, kteří optikou seriálu žijí černobílé životy plné trápení a bez špetky radosti (a jde o pokrytce oddávající se alkoholu či hazardu), stojí ultraliberální, multikulturní, barvami hýřící Berlín, kde hlavní hrdinku, cizí osobu s neznámou minulostí, všichni hned přijímají s otevřenou náručí. Prakticky ze dne na den se stává velkou kamarádkou pestré party konzervatistů. Mezi Berlíňany není negativní, neempatické, nepřející postavy, která by mladé ženě nepodala pomocnou ruku. V New Yorku jsou naopak všichni proti ní. Na obou stranách stojí vesměs jen karikatury. Protagonistka je enigmatická figura. Říká o sobě, že je jiná, ale nemáme možnost poznat, v čem její odlišnost spočívá. Vidíme ji buď během židovských rituálů a v manželství, kdy sama sebou být nemůže, případně ve zcela novém prostředí, kde sama sebou zatím být nedokáže. Poměry, před nimiž utíká, jsou exponovány příliš pozdě. Prvním epizodám tak chybí naléhavost. Není zřejmé, co je v sázce a co jí hrozí. Její pronásledovatelé spíš jen zoufale bloumají po Berlíně, než aby se k ní postupně blížili. Činí tak v množství vatových scén bez napětí nebo valné vypovídací hodnoty. Vyprávění je přes množství nahodile začleňovaných flashbacků přímočaré a ubírá se bez překvapení předvídatelným směrem. Dokážu si z toho představit hutné dvouhodinové drama, které se bude věnovat citlivému tématu a dopředu jej potáhne herecké zaujetí Shiry Haas. Ve stávající podobě jde o natahovanou, těžko uvěřitelnou pohádku. (01.09.2020)

Čekal jsem tendenční odsudek chasidské komunity, ale v tomto ohledu jsem byl příjemně překvapen. Samozřejmě je to příběh dívky, která se snaží vyvázat z života plného striktních pravidel, která jsou pro většinovou společnost nepřijatelná, ale pokud to srovnám s podobně laděnými "muslimskými" filmy, vycházejí z toho chasidé jako tolerantní společnost. Série se dává stejný prostor dvěma časovým liniím. Ta první popisuje život v ortodoxním brooklynském Wiliamsburgu a sleduje hlavní hrdinku od námluv až po rozhodnutí utéct. Věnuje se jak rodinným poměrům, tak každodennímu životu či rituálům. Druhá linie se odehrává v Berlíně, kde se hlavní hrdinaḱa de facto poprvé v životě střetává s civilizací, snaží se odhodit léta pěstované zábrany a najít sama sebe. To vše je parádně natočené a ještě lépe zahrané. Je znát, že obsazení dominují izraelští herci, takže jidiš, které je tu vlastně hlavním jazykem, působí v jejich podání přirozeně a všichni vědí, co říkají. Co do výkonu pak všem dominuje Shira Haas, která by za tohle měla sbírat jednu cenu za druhou. Stejně jako celý seriál. 100% (15.04.2020)

Krátké, ale zato intenzivní nahlédnutí do života ortodoxních Židů. Pro mě, jako zapřisáhlou ateistku, bývá jakákoli náboženská tématika (nejen ve filmu) velice náročná na pochopení, ale tady se dalo pochopit alespoň hlavní hrdinku, která se mi v hlavní roli opravdu velmi líbila. Díky ní a závěru, který mě naštěstí relativně potěšil, se nemusím rozepisovat o tím, co si o náboženství a lidech, kteří v taková hovna věří, myslím. 90%. (16.02.2021)

⚪Z extrému do extrému - prísne židovské maniere sú tu vykreslené ako to, čo ženy (aj mužov) v komunite zväzuje, čo by ešte samé o sebe mohlo obstáť, zároveň je ale multikultúrny život v Berlíne, kde sa to po sebe váľa jedno cez druhé prezentovaný ako vrchol krásy života, ktorý treba zažiť.⚪Celý ten motív, prečo vlastne hrdinka uteká pred ,,minulým životom" by určite obstál lepšie, ak by sme aj ako diváci videli, aké krutosti sa hrdinke dejú - tu len musí prísne dodržiavať pravidlá, ostrihať si hlavu a nechce mať sex. Veď aj ten jej manžel je skôr prototyp chlapa, ktorý vyrastal v ,,škodlivom" prostredí a tak získal spoločensky škodlivé názory, nie je ani vyslovene charakterovo zlý, svoju ženu nechce biť, v závere by sa dokonca kvôli nej aj zmenil, no nie, hlavnej hrdinke nestačí nič z toho a odstrihne sa od neho, pretože ,,za starým životom treba spraviť bodku." Hmm, logické, hlavne, ak ste tehotná žena bez práce, domova a rodiny, oplatí sa odstrihnúť od niekoho, kto by mi mohol relatívne pomôcť.⚪Taktiež som absolútne nepochopila nevyužitý potenciál motívu, kedy v závere mohla hrdinka manžela presvedčiť, aby sa odsťahovali a žili spolu iný život, čo by podľa jeho charakterového vývinu možno aj šlo, ale nie, rozumnejší krok bolo začať si s no name Nemcom, ktorého som spoznala pred pár týždňami. A ten motív, že v multikulti spoločnosti je každý milý a hneď, aj neznámemu človeku, pomôže už radšej nechám bez komentára.⚪ To je, ako keby ste vzali príbeh z Bez dcéry neodídem, ale vyškrtli to, že ju manžel bije, je despota, sociopat a Moslim, a nechali len premisu, že manželka chce nutne od neho odísť, lebo sa jej nepáčia striktné zvyky. Tiež by ste dostali niečo podobné.⚪ (26.02.2022)