Temný tieň nad L. A.

Sheltonova notně přitvrzená variace (odpověď) na (Super)prohnilé C. Zidi(ho)? Možná. Spíše však další přírůstek do rozšiřující se nekompromisní sbírky D.Ayera aneb L.A.- „město andělů“? Bývávalo! Buďto to vzdali nebo na ně jednoduše (v pekle) nezbylo místo. Jak vidno, nejen Francie (pařížský Montmartre), ale i Amerika resp. L.A. je „oblíbenou to turistickou destinací“ pro bující korupci a organizovaný zločin ve státní sféře. Po pravdě, ono kde se mu nedaří. Nemusíme chodit daleko, že Praho! Balancování na hraně zákona je nebezpečné, nelze ho oddalovat do nekonečna, přičemž stačí jednou překročit mez a není cesty zpět. Max tak s havrany a bez fanfár. Jeden dávno ztratil ideály (pokud nějaké kdy měl), stejně jako se (kdovíkde, kdovíkdy) vytratila původní ušlechtilá myšlenka a žebříček morálních hodnot. Z ústředního motta „pomáchat, chránit, sloužit“ zbylo resp. bylo přebyto jediným, „mlčet“ aneb nehledáme (skutečné) pachatele, ale pachatele odpovídající jejich profilu. I přes celkem nekompromisní vyznění snímku, byť závěr dává jistou naději a ukazuje světélko na konci tunelu (někdo to nazývá klišé), je divák svědkem celé řady odlehčených momentů, to zejména díky „věčně žíznivému“ K. Russellovi (Sgt. Eldon Perry), kterému tento typ rolí od nepaměti sedne jak dětská prdelka na nočník (byť osobně dávám o něco málo přednost variaci, pracovně nazvanou, „věčně žíznivý šachový velmistr“).Zdatně mu sekunduje „obdivovatel historických památek-belgických Brugg“ B. Gleeson coby jeho zkorumpovaný šéf Jack Van Meter. Daleko za nimi povlává bezkrevný S. Speedman, který to uhrává „na plichtu“ s jediným „něco jako výrazem“ coby det. Bobby Keough, kterého Perry provází (rychlo)kursem zvaným škola života. Vítaným zpestřením jsou i střípky z osobního života všech hlavních hráčů, zabraňující jisté černobílosti postav resp. usnadňující (divákovi) lépe pochopit jejich chování. P.S. byť dokážu i pochopit důvody, které Ayera vedly k smířlivějšímu konci (tj., „návratu andělů do L.A. byť s notně ohořelými křídly“), osobně se taky řadím mezi ty, kteří by přímočařejší (cyničtější) alternativní závěr uvítali. 75% (21.05.2013)

Klasicky pribeh nastinen podle zanroveho mustru, kde neuprosny a tvrdy policista ovlivnovan vyssi moci je nucen zajit az za hranice zakona a v poslednich okamzicich, kterym predchazi tragicka udalost, si uvedomi sve pocinani, za ktere bere plnou odpovednost s tim, ze ke dnu nepadne jen on sam. Neurazi ani nenadchne. 60% (25.02.2009)

Kdysi jsem film viděl na vhs,a nebavilo mě to.Na filmboxu jsem se snažil film skouknout znovu,ale usínal jsem,a to poměrně často.Když sjedu Sheltonovi filmy,v čele s hrůzou jménem Bílí muži neumí skákat tak se nedivim,že to dopadlo tak jak to dopadlo.Prostě někdo točit umí,někdo ne.Nebudu tady rozebírat proč to tak je a dám 40%. (08.10.2009)

Já mám prostě tyhle filmy o nesprávných správných poldech rád. Po jedinečném Training Day, nabušeném Street Kings jsem se dostal k Temnému stínu. Tento film oběma zmíněným bratříčkům nestačí. To mi ale ani omylem nevadilo, protože film odsýpá jak má, drží si tempo po celou dobu, navíc zde hraje charismatický Kurt Russell a neméně charismatický Brendan Gleeson. Navíc scénář David Ayer. Oproti Street Kings se tady hraje dost i na city a rozebírají se vztahy co mají policisté doma. Začínám vlastně uvažovat že v Los Angeles je policejní prostředí prohnilé skrz naskrz. 60% (09.07.2009)

Jak si Kurt Russell cvaknul lístek do pekel. V parádní morálně prohnilé ayerovce v těch správných momentech akční a tak akorát ukecané. Filmografii Rona Sheltona jinak nemusím ale tohle se mu hodně povedlo ! Za zmínku ještě stojí nadžezlý soundrack Terence Blancharda, pouze trubka a piáno. Decentní a nadmíru působivý. (26.04.2021)