V mene otca

Ve jménu všech otců, synů i duchů, které znám, přísahám, že neznám uhrančivějšího hereckého čaroděje než toho jménem Daniel Day-Lewis, a zapřísahám vás, abyste při slovech "vězeňské drama o nespravedlivě odsouzeném" zapomněli na Shawshank i Monte Crista (ani to nejmenší proti nim, obojí mám moc ráda), a spíš si vzpomněli na dílo krajana Jima Sheridana, jistého Oscara Wildea, Baladu o žaláři v Readingu, protože ten syrově úzkostný a autentický pocit toho, kdo sice není ani svatý ani anděl, ale nezaslouží si dívat se na vězeňské mříže z té horší strany (případně něco ještě horšího), je v obou případech stejně intenzivní. A už jen nesměle poprosím o to, abyste věnovali tichou vzpomínku všem, v kterých křižácké tažení jakéhokoli hnutí našlo obětní beránky. Nemusí vůbec obsahovat slova "ve jménu otce," říct "ve jménu lidskosti, naděje a nejobyčejnější slušnosti a úcty k tomu druhému, kéž se nám podaří jednou dosáhnout toho, abychom na podobné příběhy vzpomínali už jen jako na smutnou minulost," úplně postačí. (06.04.2008)

Film V mene otca je riadna paľba na nervy diváka. Nielen v rovine emocionálnej, ale aj dramatickej. Dokáže v divákovi vyvolať obrovskú dávku spravodlivého hnevu na celý ten súdny systém, ktorý už v minulosti hocikde na svete toľkokrát zlyhal, pričom hlavným znamením aj naďalej zostáva, že hlavní vinníci týchto súdnických a vyšetrovacích maškarád zostávajú vždy nepotrestaní. Sheridan celý príbeh pekne rozložil na dve úrovne, ktorých jednotlivé časti sa po psychologickej stránke vzájomne ovplyvňujú. Ide o politickú, väzenskú drámu, ale aj o obyčajné mladícke rozhodnutia a nerozvážnosti, ktoré žiaľ dokážu v nesprávnej chvíli priťažiť v hlavnom procese, alebo aspoň vyvolať dojem lapených zločincov. Neviem čo by som robil na ich mieste, asi by som z toho pocitu krivdy a nespravodlivosti zošalel. A do toho vyhrávala nádherná muzika, typ hudby ktorú mám z prostredia britských ostrovov najradšej, a ktorá dokonale celý film zabalila do jedinečnej "írskej" atmosféry. Daniel Day-Lewis si za postavu Gerryho Conlona jednoznačne zaslúžil oscara, mal smolu, že práve v tom roku prišiel Tom Hanks s jeho Philadelphiou. Podľa mňa sú však oba herecké výkony porovnateľné. (25.08.2015)

Mám moc rád dramata ze soudních síní, z věznic a příběhy podle skutečnosti. Takže film je pro mne z tohoto hlediska jako stvořený. A zklamán jsem nebyl. I když přiznávám, že téma v sobě skrývá velký potenciál, který asi nebyl zcela využit. Nicméně jsem celou dobu čekal, zda přijde ta třešnička, která převáží mé rozvažování k páté hvězdičce a nakonec jsem se přece jen dočkal! Velmi kladně mne překvapil i Daniel Day-Lewis velmi solidním hereckým výkonem. (10.05.2009)

"Terorismus. Známé slovo objevující se dnes v novinách téměř dennodenně. Člověk si pod ním představí nějakou extremistickou skupinu, která odpálí bombu v nákupním centru. Existuje ale ještě jeden druh terorismu, mnohem používanější a hroznější, přesto naprosto přehlížený; terorismus vlády na občanech. Vztah států v Evropě k ostatním byl v tomto ohledu řadu let narušený. Stačí si vzpomenout na kolonie v Africe, Hitlerovo Německo, Francii po občanské válce. A přesně o tomto druhu terorismu je i tento film." Nějak takhle nám film Ve jménu otce uvedl náš profesor z gymnázia. A já po shlédnutí musím říct, že měl chlapík pravdu. I přes hlavní zápletku točící se kolem výbuchu bomby v londýnském baru, je hlavní pointa ukryta někde jinde; v právu státu chovat se vůči i nevinným podezřelým se vší krutostí. A není to jen otázka historie, vzpomeňme si na Guantanamo a Georgem W. Bushem vydaný Patriot Act, podle kterého Američani můžou zatýkat po celém světě osoby podezřelé z terorismu. "Jsem nevinný. Strávil jsem ve vězení 15 let za něco, co jsem nikdy neudělal. Viděl jsem umírat svého otce ve vězení kvůli něčemu, co nespáchal. A tato vláda stále tvrdí, že je vinný. Chci jim jen říct, že dokud můj otec nebude uznán nevinným, dokud lidé obvinění v tomto případě nebudou uznáni nevinnými, dokud vinní nebudou předvedeni před spravedlnost, budu pokračovat v boji. Ve jménu svého otce a pravdy." Poprvé a na dlouhou dobu možná naposledy se mi stalo, že lidé v kině začali po skončení promítání tleskat. Jeden z nejpůsobivějších filmů, co jsem v poslední době viděla. (29.01.2008)

,,…DOKUD VINNÍ NEBUDOU PŘEDVEDENI PŘED SPRAVEDLNOST, BUDU POKRAČOVAT V BOJI. VE JMÉNU SVÉHO OTCE A PRAVDY.“ /// Tak takhle se v Anglii bojovalo s terorismem… Film o Angličanech, Irech, IRA, vězení, vztahu otce a syna a spravedlnosti. Jde o politiku, je tu soudní proces, nespravedlivost, ukážou ,,peklo“ z Belfastský ulice i praktiky britskejch policejních složek – ten film si může do kolonky DRAMA zapsat snad všechny atributy. Navrch výbornej D.D.Lewis a příběh, kterej napsal život. A teď bych doporučil Hlad. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Autobiografii ,,Proved Innocent“, kterou v roce 1991 napsal Gerry Conlon jsem nečetl. 2.) Páč, když se řekne ,,Guilfordská čtyřka“, tak – nestyď se, já taky hovno věděl. 3.) Jsem sběratel soundtracků. (Že Bono.) 4.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (09.08.2013)