Moja ľavá noha

Trochu jsem se toho snímku bál, přece jen není téma postižených to, které by mě hodně zajímalo, ale zároveň jsem se těšil na výkon Daniela Day-Lewise. A on nezklamal. To je naprosto neskutečný herec, kterých je jen málo a já bych ho dovedl přirovnat jedině k Marlonu Brandovi, i když ani s ním si nemá co vyčítat. Oba jsou neskutečné legendy. Ale tenhle film nestojí jen na něm, ale i na tom, že je celkově téma podáno neskutečně lidsky a krásně. (10.02.2016)

kvalitně natočený a hlavně zahraný film, který vyzdvihuje především sílu vztahu matky a silně postiženého syna. Ve filmu je sugestivně znázorněno syrové a drsné irské prostředí s katolickou mentalitou, takže s ním humánní pohled hezky kontrastuje a sentimentální okamžiky, i když ne tolik vtíravé, určitě mnohé dojmou. Proto ho hodnotím slušnými 4*, především za provedení. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (06.08.2012)

Když jsem se díval na Moji levou nohu, vzpomněl jsem si na film Záře, co jsem viděl skoro přesně před rokem. A jak jsem tak začal o Záři uvažovat, zjistil jsem, že i když to je pouze rok, nepamatuju si vlastně skoro nic. Vím, že tam byl nějaký geniální pianista, co to měl v životě těžké a že ho hrál fascinujícím způsobem Geoffrey Rush, ale jinak jsem si nevzpomněl na žádnou scénu, co by mi zůstala v hlavě. A uvědomil jsem si, že s Mojí levou nohou to bude podobné. Je to dobře odvedená práce, ale nic, co by se mi opravdu zadřelo pod kůži. Příběh je odveden až příliš realisticky, což je pochopitelné vzhledem k tomu, že vznikl podle autobiografie, ale přesto musím říct, že dávám přednost snímkům s určitou uměleckou stylizací. Pokud přesto dávám čtyři hvězdičky, je to jednak kvůli bravurnímu výkonu Daniela Day-Lewise a jednak kvůli tomu, že příběh není černobílý a naštěstí nehraje na sentimentální notu - Christy Brown není ukázán jen jako chudák a oběť osudu, ale taky jako pořádně sarkastický a protivný paličák. (02.09.2012)

Jestli tahle role není důkazem, že Daniel Day Lewis je největším hercem současnosti, tak už nevím... Sheridanovi se podařilo vyhnout laciným trikům, jak z diváků vydojit slzičky, a místo toho se zaměřil na lidskost a sílu ducha, díky které se člověk dokáže poprat i s nemyslitelným. On i celá Brownovic rodina za to mají můj obdiv. (08.03.2010)

Srdceryvný příběh Christyho Browna, který se dostane každému pod kůži. Protentokrát si odpustím detailnější popis tohoto filmu, neboť jsem jednak líný psát a jednak neumím vyjádřit své pocity. Jednu věc bych však rád uvedl. Hluboce děkuji autorům, že upustili od sentimentu a nezařadili tak snímek mezi ubulené dojáky. Bůh jim žehnej. (02.02.2010)