Moja ľavá noha

Učebnicový příklad filmu, který stojí a padá s hlavním hereckým výkonem. A díky Danielu Day-Lewisovi stojí sakra pevně na obou nohách, nejen na té levé. Příběh mozkovou obrnou postiženou Christyho Browna, který se navzdory počátečnímu podceňování stal uznávaným umělcem, není dramatický tím do očí bijícím způsobem, je to malé drama jednoho života, které je překvapivě spíše plné lásky než odmítání. Je to příběh postupného napovídání "co jsem" těm, kteří mě milují, ale se kterými nemohu dobře komunikovat. A Day-Lewis dokáže být v těch všedních a často minimalistických epizodách naprosto přirozený a uvěřitelný... Jeho dokonalé nastudování pohybů i hlasových projevů postiženého člověka bere dech už samo o sobě, ale tím skutečným hereckým výkonem je umění vyjadřovat omezenými prostředky silné emoce. A byl bych nespravedlivý, kdybych opomenul jeho láskyplnou matku v civilní a lidsky vřelém ztvárnění Brendy Frecker. Krásný film. (01.10.2004)

Ake to je mat krasnu dusu, no telo mrzaka? Ake to je mat mozog umelca, ale pokrivenu tvar postihnuteho? Ake je to mat v hlave myslienku, napad, no nemoct to ostatnym dat najavo? Aky je to pocit nemoct si uzivat zivot plnymi duskami, ale len cez slamku? A ako sa to napriek tomu vsetkemu da prekonat? O tom je tento film. (10/10) (08.05.2008)

Film, ktery stoji a pada na faktu, ze hlavni hrdina je kripl. At uz se jedna o predstavitele detske role, nebo Daniela Denniho Lewise, to primarni o co v celem filmu jde je skutecne jejich herecky vykon a naprosto realne zobrazeni cloveka, kteremu nefunguje nic, krome leve nohy a obcasneho huhlani. Obzvlast Daniel si s tim vylozene pohral a prestoze rozdavat Oscary za podobne role je tak trosku cheaterstvi, v tomto pripade to schvaluji. 6/10 (11.09.2010)

Daniel Day - Lewis opět předvádí světovou extratřídu a já byl rád, že jeho Christy nebyl stereotypně vykreslen jen jako ubožák (jak by se dalo očekávat od tohoto typu příběhu), ale zároveň i jako pěkný grázlík. A mamča Frickerová se rozhodně taky neztratila. Velmi mě překvapilo pozitivní vyznění filmu. (03.09.2009)

Byl bych dal tři, nebýt toho, že jsem si přečetl velmi stručný životopis Christyho Browna. Měl jsem podezření, že scénáristé ten život prošmikali tak, aby z toho vznikl hezký keřík střižený pěkně do oblouku, po němž hladce stečou slzy dojetí. Nečekal jsem nicméně, že ten film vyhezkává skutečný život C.B. až tak bezostyšně. Vzpomněl jsem si, jak jsem četl K. Gotwalda, v jehož sebraných spisech chybí vše mezi Molotovem-Ribbentropem a Barbarossou. Proč asi, že? (13.08.2022)