Moja ľavá noha

Příběh silnější zpracování. Přecejen koukat se 100 minut na člověka postiženého mozkovou obrnou není asi zcela jistě to po čem dnešní divák prahne, nicméně nikdo nedokáže odpárat Danielovi fakt, že když se rozdával herecký talent, stál ve frontě hned několikrát. Nejvíce se mě líbila scéna v restauraci. 70% (26.01.2015)

Ake to je mat krasnu dusu, no telo mrzaka? Ake to je mat mozog umelca, ale pokrivenu tvar postihnuteho? Ake je to mat v hlave myslienku, napad, no nemoct to ostatnym dat najavo? Aky je to pocit nemoct si uzivat zivot plnymi duskami, ale len cez slamku? A ako sa to napriek tomu vsetkemu da prekonat? O tom je tento film. (10/10) (08.05.2008)

Můj psychiatr pokorně žádá zdejší určovatele filmového vkusu, aby nerozhazovali pětihvězdy za každého postiženého, kterého ve filmu potkají. Mne pak totiž vysoké hodnocení nutí ke zhlédnutí snímku založeném na zběsilém poulení očí, urputném kroucení hlavou a nekonvenčním huhlání, což mi způsobuje záchvaty vzteku a následnou hospitalizaci. Pokoušel jsem se nad toto drámo povznést tím, že si udělám čárku při jakémkoli náznaku humorného odlehčení, ale nakonec jsem nakreslil jen jednu za mimořádně vtipný pokus o sebevraždu břitvou drženou v prstech levé nohy. A to by mne, tedy v nějakém nenáročném snímku, penaltový gól ochrnutého bez problémů pobavil. (05.07.2012)

Jim Sheridan si pro svůj debut docela pomohl, vybra si látku, která je sama o sobe mimořádně silná a ještě si do hlavní role dosadil jednoho z nejlepších herců na světě Daniel Day-Lewise, který samozřejmě je absolutně dokonalý, ale právě mě něco říká, že bez něj by tomu chyběla celková syrovost příběhu. Ty hvězdičky co filmu dávám, jsou v pdostatě všechny jeho. (24.10.2020)

Ťažko zohnateľný kúsok, aspoň zatiaľ. V seconhande som naň náhodou natrafil v kartónovom obale ako prílohu k britskému Sunday mail. Síce v originálnom znení, ale za 50 centov nebolo čo riešiť. Dobrých 15 rokov som čakal kým konečne dostanem možnosť tento film vzhliadnuť. S mojou pokročilou angličtinou som to nejako zvládol a už po úvodných 5 min., kde začína hlavný hrdina spomínať na detstvo som bol v kresle ako priklincovaný. D.Day Lewis podal neuveriteľný herecký výkon, určite jeden z tých na aké sa do smrti nezabúda. Mňa ešte veľmi prekvapila B.Fricker v úlohe matky, ktorá by svojmu synovi dala aj to posledné. Momentálne si na rýchlo nespomínam, kedy som videl tak nielen skvelo napísanú a zahranú úlohu matky, ale aj presvedčivé herectvo, cez ktoré pôsobila ako stelesnenie všetkého dobrého, ako skutočná matka milujúca svojho syna. Scény pri ktorých vám zovrie hrdlo je tu požehnane, navyše ak celá rodina žije v skromnosti a chudobe. Prvé slovo napísané ľavou nohou, krádež uhlia, futbal na ulici, či hromada peňazí v plechovke pre mamu ako prekvapenie. Emóciami nabitý film s ľudským a pravidivým príbehom, akých nikdy nebude dosť. Strhujúci zážitok s plným hodnotením. Nemôžem inak. 100 %. (24.08.2010)