Kráľovstvo planéty opíc

Wes Ball sebevědomě navazuje na Ceasarovu trilogii, kde nám ukazuje, jak se svět za posledních tři sta let změnil. V základu jde o zábavnou, záživnou dobrodružnou výpravu se sympatickýma postavama. Vizuálně, akčně i budováním světa to funguje. Všechny postavy a kultůry jsou parádně vymyšlený a napsaný. Nová Planeta opic také servíruje jednu silnou, památnou a výraznou scénu za druhou. Přesto druhá polovina filmu, po scéně s mostem, funguje znatelně hůře. Film je trochu přeplácaný a nerozhodný tím, čemu se chce věnovat. Ikdyž Proximus je povedený záporák, tak působí dost nevyužitě. To samé platí i pro postavu Mae. Celkově Království chybí ten silný přesah a vypointovanost přechozí trilogie. Film trpí na to, že si zjevně připravuje půdu pro celou trilogii, což škodí uzavřenosti a výpovědnosti příběhu tohoto filmu. Přesto všechno jde o poctivý, funkční řemeslo tvořící působivou podívanou, která budí emoce i nadšení. (09.05.2024)

Jako reklama trikových studií to funguje perfektně. V žádném jiném ohledu to nefunguje. Doteď netuším, jak vlastně fungoval celý ten svět, ve kterém se to odehrávalo (mnoho generací po poslední "Planetě opic"), co bylo ve kterou chvíli v sázce a co koho motivovalo dělat to, co dělal. Jestli si vzpomínáte na divnou filmovou sérii "Maze Runner", tak tu režíroval stejný člověk a je to vidět. (08.05.2024)

Opic není na filmovým plátně nikdy dost, a to platí dvojnásob pro pokračování kultovní trilogie Planety opic který je zároveň poctou původnímu filmu z roku 1968. Není to dokonalý blockbuster, to určitě ne – těch nelogičností v ději by se přece jen pár našlo, chybí tomu výraznější pointa, a mytologie fikčního světa je k velké škodě upozaděna. Přesto jde o výborně atmosferickou a tak akorát komorně minimalistickou post-apokalyptickou dobrodružnou podívanou s perfektní výpravou, poctivým řemeslem [CGI a trikové provedení celkově fakt nemá sobě rovnou konkurenci] a pohlcujícím audiovizuálem, který se u filmů podobného ražení jen tak nevidí. To vše a nejen to zároveň funguje jako prolog k nadcházející opičí trilogii, která má ambice být stejně, ne-li více kvalitní jako ta Caesarova. (08.05.2024)

Je neuvěřitelné, že Kingdom s téměř polovičním rozpočtem vypadá takhle skvěle oproti posledním komiksovkám, které vypadaly v některých momentech vyloženě na poblití. Wes Ball je šikovný a pochodeň přebírá s velkou grácií, jen bohužel Kingdom až moc funguje jako součást většího celku a ne tolik jako samostatný fil. Závěr klasicky slibuje velké věci až příště, ale stejně začátek nové trilogie funguje suprově. Především sympatický Noe, nečernobílá Mae a k nim Proximus, který má jako záporák zajímavou motivaci, která má hlavu i patu. Doufám, že se další díly odklepnou, protože nové Planety Opic se řadí k těm zdaleka nejkvalitnějším sériím současnosti. (20.05.2024)

Až nečekaně mě dokázal vcucnout další opičí příběh. Příběh je vyprávěn velmi poutavě směrek k divákovi, vývoj příběhu totiž dokáže perfektně pořit otazníky, proč se děje co se děje a kam to všechno spěje. Aby toho nebylo málo, tak opičí společnství se blíží tomu lidskému i z hlediska překrucování myšlenek praotce opic Cesara za učelem neomezené moci jedné óbr hnusné opice s korunkou. Samostatnou kapitolou je pak vizuální stránka filmu, ta je tady fakt hodně dokonalá v tomhle ohledu to chce kino bez debat. Když půjdou kino blockbustery tento rok tímto směrem, rozhodně budu za pěkně spokojenýho parchanta. (08.05.2024)