Snehulienka a sedem trpaslíkov

Na relatívne krátku stopáž je tu priliš mnoho pesničiek, ktoré dej neposúvaju dopredu, iba využívaju roztomilosť trpaslikov a zvieratiek. Pesnička-trocha z deja-pesnička, zase niečo z deja atď. Treba brať ale do úvahy dobu vzniku a tu neuveriteľnú piplačku pri výrobe tohto milého filmíku. To, že neobľubujem muzikálové animáky, je ale čisto iba otázkou vkusu. Na tej istej kvalitatívnej úrovni ako Pinocchio, alebo Dumbo. 70%. (02.08.2009)

Film, u kterého se dojímal Hitler i Ejzenštejn, to je prostě odzbrojující záležitost! Přestože z dnešního pohledu lze vytknout leccos - např. absolutní nedotaženost postavy prince nebo přílišnou zkratkovitost děje - jakmile nastoupí do parády banda disneyovských zvířátek, pak je ubrání byť jedné hvězdy nemožné. (13.08.2013)

Vždycky jsem si myslel, že jsem Sněhurku kdysi viděl, ale protože jsem si nebyl ani za mák jistý, dal jsem si opáčko. :o) Překvapilo mě, jak je ten film svěží. Hravý tak akorát, temný, až mě to překvapilo, pro písničky je zde dokonce i oslí můstek (Sněhurce jde se zpěvem všechno lépe), chvílemi je místo i pro ironii a Sněhurčino lehké zesměšnění trpaslíků. A český dabing (ze sedmdesátých let, kdy byl ještě opravdu legendární), afektovaný i tlumený v těch správných chvílích. (25.05.2020)

(1001) -"How do you do?" -"How do you do what?!" Jsem mírně, ovšem jen mírně na vážkách, jak tuhle Sněhurku ohodnotit. Na jednu stranu je to první film, který jsem kdy viděla v kině (a dokonce si tu návštěvu i pamatuji, usazení v sále, zhasínání světel a otevírání "the doors of perception"). Na druhou stranu film o spásné síle uklízení příliš nenaplňuje moje představy o poutavé pohádce. A to pořád mluvím z pozice toho dítěte v kině. Film jsem si tedy pustila znovu, abych se na něj podívala jako vzdělaný profesionál, nicméně jsem zjistila, že jsem pořád prosté dítě a kromě jednoho vtipu a několika mírně hororových momentů mě na tom nic nebaví. (16.09.2018)

Ze všech zpracování Sněhurky je tohle zřejmě to nejnaivněji pohádkové a dětem nejsrozumitelnější. Disney prostě věděl jak udělat radost...jenže po přečtení Sněhurky od Neila Gaimana, troufám si říct že největšího literárního mága naší doby, se už na roztomilou kreslenou holčičku, která se vzala odnikud a měla pleť bílou jako sníh a rty rudé jako krev, nedokážu dívat tak jako dřív... A ta roztomilá zvířátka mě taky pěkně štvou:) (30.04.2003)