Réžia:
Don SiegelScenár:
Richard TuggleKamera:
Bruce SurteesHudba:
Jerry FieldingHrajú:
Clint Eastwood, Patrick McGoohan, Roberts Blossom, Jack Thibeau, Fred Ward, Paul Benjamin, Larry Hankin, Bruce M. Fischer, Frank Ronzio, Fred Stuthman (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Väzenie Alcatraz bolo považované za miesto, z ktorého sa nikdy nikomu nepodarilo utiecť. Všetkých, ktorí sa o to pokúsili, zadržali, zastrelili, alebo sa utopili v zradných prúdoch Sanfranciského zálivu. Frank Morris však bol majstrom útekov - podarilo sa mu to už niekoľkokrát a od chvíle, kedy sa do Alcatrazu dostal, nemyslel na nič iné... (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (446)
Výborný thriller, který dokonale mixuje psychologie s plánem na útěk. Do nejbezpečnějšího a nejstřeženějšího vězení světa Alcatrazu přijíždí Frank Morris, který už utekl z několika vězení. Hned od příjezdu si začne plánovat útěk a společně se třemi spoluvězni se mu nakonec podaří uprchnout. Jedna z nejlepších rolí legendy Clinta Eastwooda, který se do podobných rolí vyloženě hodí. Tímto filmem se místy inspirovali tvůrci Shawshanku..... ()
Jestli chcete vidět skvělej retro biják o útěku z lapáku, pusťte si tenhle. Určitě je několikanásobně záživnější, než trapně sentimentální limonáda Shawshank Redemption, která byla navíc podle 'Alcatrazu' zjevně obšlehnutá. Sice je to taky limonáda, ale o poznání chlapštější. V hlavní roli tu září starej dobrej Clinťák v nejlepších letech, a ne nějakej bambulovitej poseroutka, kterej vypadá jako sousedovic vořech. Nejvíc mi na scénáři asi vadilo, že Clinťák s kumpány nahlas plánovali ten strašlivě tajnej a riskantní útěk během jídla v jídelně, u společnýho stolu s ostatními mukly. Ale jinak je to i po x letech kvalitní diváckej zážitek, a i když jsem věděl jak to nakonec dopadne, stejně jsem byl napnutej jako struna. Na tenhle film mě vzal kdysi dávno táta ještě jako kluka a já si ho vcelku dobře, místy přímo detailně pamatoval až dodnes, kdy jsem si dal konečně repete, abych si spravil chuť právě po víkendovým Shawshanku, z něhož by se moje dojmy daly označit jedním výstižným citoslovcem: "Blééé...". ()
Asi nejlepší "útěkářský" film, který jsem zatím viděl. Je to asi o něco míň procítěný než Shawshank, na druhé straně právě Shawshank z tohohle filmu dost věcí obšlehnul. Líbila se mi toho spousta - od plánování, přes různé neotřelé nápady z kategorie tvořivých činností a modelaření až po samotný útěk. Trochu jsem si říkal, jestli to není přitažené za vlasy, a až ex-post jsem zjistil, že takhle ten útěk ta parta opravdu provedla, včetně těch hlav... Jediné, co mi tu přišlo trošku mimo, je sociokultuvní složení "klientů" samotného nápravného zařízení, protože tolik milých a bystrých lidí se mnohdy nesejde ani v běžné firmě v jedné kanceláři, kolik jich tu bylo v jednom bloku. ()
Skvělý útěk z vězení, navíc podle skutečné události, paráda. Právě fakt, že je film natočený podle skutečné události, mu dodává tu pravou šťávu. "Michael Scofield z Prison Breaku se asi trochu přiučil." Útěk jak má být, navíc nejasný konec je ten nejlepší. Klintystůta moc nemusím, ale tady ta role mu prostě sedla. 90% ()
Útěk z Alcatrazu byl první film, na který jsem jako malý kluk užasle zíral s otevřenou pusou a zatajeným dechem. Mrazivě klidný Clint Eastwood a atmosféra, která se za chytrého použití minimalistické hudby (resp. monotóního zvuku) pomalu ale jistě hrotí v napínavé finále. Útěk z Alcatrazu je větší klasika, než si někteří mohou myslet, neboť ne, že připomíná Shawshank, ale naopak Shawshank připomíná Escape from Alcatraz! S odstupem času, po druhém zhlédnutí, mohu říct, že jsem měl stále příjemný pocit z kvalitní filmařiny, ale bohužel kromě toho se mi žádných extrasilných momentů nedostalo... 8/10 ()
Galéria (60)
Zaujímavosti (38)
- Postava Angličana (Paul Benjamin) bola založená na väzňovi Alcatrazu Clarence Carnesovi. V skutočnom živote bol Carnes Indián z kmeňa Choctaw tmavej pleti, nie černoch. (Arsenal83)
- Jedna z najčastejších otázok, ktoré sprievodcovia väznice Alcatraz dostali od návštevníkov: „Ktorá bola cela Clinta Eastwooda?“ (westerns)
- Väznica Alcatraz bola v tom čase jednou z mála väzníc v Amerike, ktorá mala teplú vodu na sprchovanie. Nebolo to súcitné rozhodnutie, ale malo za cieľ zabrániť väzňom, aby si príliš nezvykli na studenú vodu pre prípad, že by sa dostali z väzenia a pokúsili sa odplávať z ostrova. (westerns)
Reklama