Posledné filmové predstavenie

Kdyby nebyla v programové brožurce letošní LFŠ (kde jsem se na tenhle Bogdanovichův mistrovský kousek vypravil poté, co mi ve Varech proklouzl mezi prsty) jedna zásadní chyba týkající se stopáže snímku, užil bych si Poslední filmové představení naprosto dokonale. Když ale někdy od 80. minuty netrpělivě očekáváte "otevřený" konec, protože podle brožurky nemá mít film o moc víc než 70 minut, nutně se Vám zážitek ochuzuje. Přesto: skvěle využitý motiv kina jako místa setkávání spolužáků i životních osudů a zvratů; přesné Bridgesovo i Bottomsovo herectví (možná i proto, že často působí až jako neherectví); působivě využité exteriéry zaprášeného (asi) texaského městečka s neustále profukujícím vichrem, poletujícími chuchvalci pouštní bavlny a neposednými čepicemi na rozčepířených hlavách; a strhující finále. nevím, čím je vlastně pro mě tenhle snímek tak fascinující a proč se mi tak líbil (kratičké prostřihy na prsa mladičké Cibil to rozhodně nezpůsobily). Možná tím, že jsem si velkou část toho, co prožívají postavy, prožil (a pořád mám ještě dojezdy) a na jednu takovou Jacy Farrow taky nemůžu zapomenout. Asi. Ale fráze typu "mistrná režie" na vystižení toho pocitu prostě nestačí... Nový Hollywood v čiré formě a stejně "evropsky" upřímný biják jako Coppolovy Dešťoví lidé. (30.07.2007)

Zvláštní, smutný závan nostalgie. Jako okamžik života zaznamenaný na černobílý polaroidový snímek, který už dávno odvál vítr a dneska leží pod prachem zašlých vzpomínek. Radosti i bolesti jednotlivců, o nichž by zdánlivě byla škoda mluvit, přitom jejich příběh budete sledovat napjatě a jedním dechem, jako by se vám odehrával přímo před očima. Neskutečně živoucí podívaná, která rozhodně sílí s každým dalším zhlédnutím. Bogdanovich uměl zaznamenat esenci prostředí a doby. (20.11.2020)

Film, ktory preslavil rezisera Bogdanovicha. Oslovi to najma artovych divakov, ti, co maju radi brutalne strhujuce tempo, dychberucu akciu si moc neuzuju. Film ma kludne, pomale tempo, ospale texaske mestecko ma hned oslovilo. Postavy jednaju okamzite, impulzivne, videl som mladeho Dzefa Mosty /Big Lebowski/. Shadwella moc nemusim, tentokrat ale vynimocne dobre napisal, ze film ani nepotrebuje dejovu liniu. 89 % (09.02.2021)

Padesátá léta na malém městě v Texasu, zobrazená černobílým (velmi kvalitním) filmem P. Bogdanoviche. Zajímavostí je debut představitelů dvou hlavních rolí. Zatímco Timothy Bottoms už později žádný velký úspěch nezanamenal, tak pro Cybill Shepherd to znamenalo začátek poměrně slušné kariéry (ona si tu mrchu taky vystřihla velmi věrohodně :) ... větší pozornost na sebe ale tentokrát strhli představitelé vedlejších rolí, kteří byli odměněni (pozásluze) Oscarem. (14.11.2004)

Melancholický pohled na chátrající městečko a dozrávající mladou generaci. Spěchají dospět, ale zároveň se bojí. Propletené vztahy, zvraty a sexuální zkušenosti bez (skoro) cenzury. Na dobu vzniku je film vizuálně i dialogově velmi upřímný. Ta upřímnost, smutek i rozervanost je nakažlivá. Cloris Leachman je úžasná. (05.10.2021)