Posledné filmové predstavenie

...aneb po Papírovém měsíci moje druhé zalíbení v tvorbě Petera Bogdanoviche. Opět černobílý retro snímek nezávislého ražení, opět jedinečná atmosféra, tentokrát v mozaice osudů povětšinou dospívajících kluků a dívek uprostřed texaského městečka s kinem. Navzdory pomalému tempu od začátku silný pocitový zážitek. Když jsme na začátku v místní hospodě, z obrazu ke mě pronikal i ten zapáchající kouř, v závěru uprostřed pohnutých emocí a valícího se větra silnicí cítit i ten vítr. V pozadí pravidelně hrající country muzika, která tu atmosféru krásně podbarvuje, i vánoční koledy jsou tu hezky zaranžované do texaského country rytmu! :) Působivé emoce v řadě scén, rozehrané často už jen mimikou herců, obyčejné zážitky mladých lidí, prožívajících slasti i strasti spočátku bezstarostného mládí, později zlom, nenávratné změny, trpké dohry... a závěr, ve kterém jsem mohl na uhrančivé Cloris Leachman oči nechat. Nutno však dodat, že tady jsou excelentní herecké výkony ze strany snad všech zúčastněných a naštěstí mají co hrát, protože s přibývajícími minuty jde psychologie postav skutečně do hloubky. Jo, to byla vážně zlatá filmová éra, kdy podobné umělecké snímky mívaly ještě většinou propracovaný i scénář včetně psychologie postav a nesázely z větší části jen na ohromující dojem z toho vizuálu. [90%] (16.03.2022)

Líně plynoucí film, který má své kvality, ale s nímž jsem se emocionálně naprosto minul. Hlavně kvůli záměrně potlačené narativní stránce. Příběh (který si někteří lidé pochvalují) tady v podstatě neexistuje. Prvních pár minut mě snímek zaujal vykreslením toho, jak kluci chodí do kina a půjčují si auto, ale to byl jen takový úvod, film se pak ubral jiným směrem, nejvíc vypovídal o těžkém dospívání a životě obecně v tom příšerném jižanském zapadákově počátkem 50. let. Texas? Vykreslení tehdejší doby je jednoduché: ačkoliv Bogdanovich natáčel o dvacet let později, než kdy se odehrává děj, za tu dobu se vůbec nic nezměnilo. A když se podívate přes Google Street View do ulic Odessy dnes, tak uvidíte, že i teď je to už na pohled to nejnudnější místo na světě. Není divu, že tam nikdo nevěděl co dělat, že tam byla neskutečná nuda, že lidi ani nepřemýšleli o své budoucnosti a jediné, o co těm klukům šlo, bylo sbalit nějaký holky, chodit na pivo, na kulečník a do kina. Doufal jsem, že to tedy bude víc o filmech, když už je to má v názvu, ale nakonec ani těch tu moc není. Takže ve výsledku, prvních a posledních 30 minut je docela zajímavých, co se to vlastně dělo tu hodinu mezi tím, to netuším. PS: Když čtu místní komentáře, tak fakt jen zírám, co si z tohoto filmu někteří lidé odnesli. Jacy coby největší filmová mrcha? Rozklad vztahů ve městě způsobený televizí? No já nevim... :) (23.02.2010)

Padesátá léta na malém městě v Texasu, zobrazená černobílým (velmi kvalitním) filmem P. Bogdanoviche. Zajímavostí je debut představitelů dvou hlavních rolí. Zatímco Timothy Bottoms už později žádný velký úspěch nezanamenal, tak pro Cybill Shepherd to znamenalo začátek poměrně slušné kariéry (ona si tu mrchu taky vystřihla velmi věrohodně :) ... větší pozornost na sebe ale tentokrát strhli představitelé vedlejších rolí, kteří byli odměněni (pozásluze) Oscarem. (14.11.2004)

Texas, začátek padesátých let, Zapadákov ... a v něm obyvatelé ustrnutí v bezvýchodných stereotypech všedního dne, kteří by mohli být kýmkoliv z nás. Mládež lačnící jen po jednom a onom, jak si na zadním sedadle rozhrkaného bouráku nebo v levným hotelu zasouložit. Jenom zdroje jsou trochu omezené, neb představa mladých dam je lehce upjatá a pokrytecky zdeformovaná ... nejprve svatba a pak sex, takže pánové využívají služeb místní šlapky, v horším případě krav na pastvině. V centru všeho dění se nacházejí 3 mladí lidé - Sonny, Duane a Jacy. Oba mladíci jsou z nuzného prostředí, životem se protloukají jak to jde, dívčina je ze zbohatlické rodiny. Sonny je tak trochu idealista a lidumil, Duane rváč a dříč. Jeden řeší svoji mladickou frustraci vztahem s postaší dámou (manželkou tělocvikáře, který spíš upřednostňuje zadky mladých kluků než náruč své ženy), druhý s lehce naivní, avšak vypočítavou, a později i manipulativní Jacy. Jenže dnům v chodbách střední školy už odzvonilo a je třeba vyjít ven do života. Což zapříčiňuje první tvrdší srážky s nudnou realitou života, které se mění ve více než bolestné dospívání. A postarší okolí jim to příliš neulehčuje, snad s vyjímkou místního kovboje Sama, který je tak trochu mentorem, a přímou servírkou v místním bistru. Časem vznikají konflikty i v kdysi dobrém kamarádství, obzvlášť ve chvíli, kdy se mezi mladíky postaví Jacy, která svojí pitomoučkou revoltou vůči rodičům (manipulativní rádoby-svatební akce) zapříčiní bezprostřední akt násilí. Vedle mladých hrdinů nás oslovují i vedlejší dospělé role, obzvlášť zaujme matka Jacy, která nutí dceru udělat stejnou chybu, kterou sama učinila.Ta cynicky glosuje nastávající situace, byť tvrdě, tak za jejími slovy nacházíme bolestné zklamání s vlastním životem. Tohle všechno pod taktovkou Petera Bogdanoviche, s černobílou syrovostí, bezsoudtrackovou drásavostí (jediná hudba, co ve filmu zazní je ta z jueboxu nebo z rádia), s přesnými výkony hlavních i vedlejších rolí a bezradně realistickou skoro pointou. 85% (05.04.2009)

Ostal som ako obarený, toľko clivoty a pocitu stiesnenosti v jednom filme sa len tak nevidí. Sledovať ako sa z filmu postupne vytráca radosť a bezstarostnosť žitia, nebolo veru jednoduché. Miestami ma riadne stislo na hrudi. Miesto nich sa postupne vkrádali do deja pocity opustenosti, márnosti a bezútešnosti. A to veľmi umne a príhodne načasované. Skrátka jedinečná atmosféra panuje v tomto filme, ktorá zalieza až pod kožu. Nuž, čas sa nedá zastaviť, raz sa všetko dobré skončí, ostanú len spomienky a nostalgia. No tie ten pocit prázdnoty ešte viac zhoršia.... Smutná myšlienka, no pravdivá. Jednoznačne ide o Bogdanovichov vrchol. (19.02.2020)