Atlas vtákov

Při sledování některých  nejmenovaných vysoce postavených činitelů mám občas pocit jako by šlo o roboty, co si jdou  bez ohledu na následky jenom za svým, nedokáži si chvíli ponechat chladnou hlavu, a  chovat se i trochu jako lidi z masa, kostí a emocení. Tohle jsem si  uvědomil, když mi  hlavní postava Ivo Róna začínala připadat už tak  jako  karikatura. Ale není podobných karikatur plná televize a internet? A on i ten pán Ivo Róna má za tvrdou masku někde ukryté svoje ptáčky...Miroslav Donutil se své zdanlivé karikatury zhostil přesným  minimalistickým herectvím, takřka Gabinovskeho stylu a v takové poloze mu t hodně o sedlo. Film jako celek není výsloveně dokonalý, ale rád jsem si zašel do kina a se zaujetím sledoval nové české drama s mnoha přínosnými současnými tématy jako například přehnaný  důraz na patriarchát, důvěřivost a možnosti zneužitíí na internetu, pokrytectví apod. Všechno různé tak nějak spojené dohromady, že až to působí dojmem, že se film snaží chytat víc zajíců najednou. Ale spolehlivě se všemi motivy táhne linka odhalovaní kostlivců ve skříni a rozkladu osobnosti. Od začátku je to také předstováno tak, že vše spěje k odhlaení nějakého velkého osobního tajemství, takže i při dost pomalém tempu působí  film napínavě. Pro někoho z komentujících napětí skončilo scénou v chatě, pro mě ovšem víceméně přetrvalo až do konce. Byl jsem tedy trochu zklamán,že to stejně v závěru od té mikrodetektivky odbočilo a vlastně tam o to ani nešlo. Což trochu naštve a možná nejen mě, pokud na vás taky tak zapůsobil impozantní trailer. Ale vždycky se mi u filmech líbila jistá hra s divákem a ta se tady povedla. Atlasovi ptáků  jde než o šokující odhalení, asi spíše  studii člověka,který má sice vše, ale najednou ztrací půdu pod nohama. To se celkem povedlo vystihnout stejně jako zmást diváka.   Ve výsledku se film i přes výše zmíněné dvě jasné tahnoucí línie a zřetelné ambinace   ale přece jen trochu rozplzne (a to i  trochu po zhlédnutí v hlavě),  a ty mluvicí  ptáky jsem rovněž moc nepobral. Ale víceméně mě to celou dobu i přes nedostatky bavilo. Mrzí mě tedy malá návštěcnost a i chladné hodnocení (vážně mi chcete říct, že je tohle o 11  % horší  než  třeba Ženy v běhu?) a rád film ocením slabší čtyřkou. Děkuji za pozornost. (05.10.2021)

Naprosto dokonalý Donutil se připoměl, že umí hrát, když dostane roli. Tady jako šéf strojírenské firmy, z které mu odteklo spousta peněz neznámo kam. Olmo Omerzu je pro mne jako režisér trochu mimoň , koneckonců jeho tvorba nezapadá do žádné běžné škatulky zdejší tvorby, ale s každým dalším dílem je mi ta tvorba bližší a bližší. (12.01.2022)

Hodnotila bych výš, nebýt nekonečně nudných záběrů, které mě prudily. Proti gustu žádný dišputát, přesto se domnívám, že zdejší vyšší hodnocení pramení více než z režijního výkonu, ze sympatií k OO. Alena Mihulová opět skvělá. Donutil je mi nepříjemný, nesympatický a ještě i cosi víc, tady se nemění nic, s tím jsem ale do shlédnutí šla a vliv na mé hodnocení obsazení tohoto herce nemá. Já film vnímám jako dramaturgicky slabý, zbytečně promarněný, Kotek do počtu, přitom moc nechybělo. Téma stárnoucích zblblých zoufalek na sockách a seznamkách, které se ne a ne naučit, že ženská chlapovi v žádném případě prachy nedává, od toho je ženská, aby si ji dobrodružný zájemce gentlemansky hýčkal (a kdo na to nemá, sorry. Nemusí být vždycky šampáňo a kaviár, ale ze ženské peněženky žádná papírová vlaštovka nevyletí ani omylem),  je rovné zápletce Šmejdů. Ale to máš těžko. Že pálí kamna, to si pamatují, čili jejich boj. Alena Mihulová tento vzorek vystihla excelentně. (07.06.2023)

Ukrutná ptákovina a k tomu slabota. Herci jakoby neměli co hrát. A mesidž? Je možné, že vám na netu ukradnou identitu. Ale to se nechá vyjádřit osmi slovy, není k tomu nutné točit film. Doufal jsem, že Fy. tuneloval syn krz pí. účetní za to, že mu sváděla tátu a ten nepustil chlup, to by bylo alespoň pořádné psycho, leč jako obecné sdělení to byla nuda. P. Donutil si zahrál umírajícího např. ve Špuntech na cestě, co byl rovněž skvost - už bere všecko... (05.06.2023)

Atlas ptáků má zajímavý námět a po většinu děje se filmu daří nebýt nechtěně komický (když opomenu naprostý bizár filozofujících ptáků nebo Alenu Mihulovou donucenou masturbovat). Závěr mi ale přišel jako velmi neuspokojivé uzavření příběhu. Jako kdyby autoři slibovali něco odvyprávět a nakonec se na to vykašlali. (13.03.2022)