Tvorcovia:
Ernest KinoyKamera:
Joseph M. WilcotsHudba:
Gerald FriedHrajú:
Georg Stanford Brown, Debbi Morgan, Dorian Harewood, Olivia de Havilland, Henry Fonda, Marc Singer, Richard Thomas, Robert Culp, Harry Morgan (viac)Epizódy(7)
-
Part I (1882–1883) (E01)
-
Part II (1896–1897) (E02)
-
Part III (1914–1918) (E03)
-
Part IV (1918–1921) (E04)
-
Part V (1932–1933) (E05)
-
Part VI (1939–1950) (E06)
-
Part VII (1960–1967) (E07)
Obsahy(1)
Píše se rok 1750. V africké vesnici Juffure se narodil chlapec Kunta Kinte. V 17 letech je jako otrok deportován do Ameriky, dostává nové jméno, nezná místní řeč, ovšem po čase se spřátelí s ostatními otroky a zakládá rodinu. Jedná se o adaptaci stejnojmenného díla Alexe Haleyho a mapuje celých dvě stě let Kinteho potomků otroků. (Waca)
(viac)Recenzie (15)
Drsné a zajímavé příběhy obyvatel černé Afriky. ()
Pokračování slavného seriálu, který neztratil na svém kouzlu a udržel si svou laťku až do konce. Pro mě nejdojemnější moment serálu, kdy autor předlohy Alex Haley v podání James Earl Jonese se setká se svým vzdáleným bratrancem v Africe. Hrozně mě to dojalo. Neskutečný vodopád emocí, jaký jsem málo kde viděl. Navíc v seriálu si zahraje Henry Fonda, coby rasista každým coulem a náš Jiří Voskovec, coby žid. ()
Seriál amerického prohlédnutí, zhruba tak by se dalo vymezit dobové působení a zaměření díla, z něhož si dobře pamatuju postavu hranou Jamesem Earlem Jonesem. Nikoliv náhodou rozsáhlý film vznikal v bezprostřední reakci na absurdní smrtelný atentát na věrozvěsta tolerance, multikulturality a nenásilí Martina Luthera Kinga. Velký oblouk, který opsalo sociální postavení Afroameričanů (slovo Euroameričané se kupodivu nepoužívá) od hrůzné občanské války v předminulém století, začíná zhruba obdobím tzv. rekonstrukce. Ale i od ní trvala cesta k stále ne zcela dovršené černé emancipaci dalších takřka sto let. Zpočátku američtí černoši disponovali jediným právem: umírat jako vojáci za vlast, která jimi pohrdala. Ještě v r. 1968 na olympiádě v Mexiku na protest nastupovali Afroameričané s černou rukavicí, navlečenou na jednu z rukou, jež přijímaly medaile; při hraní americké hymny pak na protest proti rasové segregaci zvedali onu ruku nad hlavu. Byli za to - v zemi, v níž není trestné veřejné pálení státní vlajky - perzekvováni. KOŘENY citlivě, na velké ploše v mikroměřítku, v němž je každý z nás nejclitlivější, nejzranitelnější, prezentují tuto pravdu vyrovnaným klidným režijním rukopisem založeným na důkladném a přesto vskutku hratelném scénáři. Zdá se, že seriál amerického prohlédnutí svou střízlivou vyvážeností může být v mnoha ohledech i seriálem prohlédnutí evropského a afrického. I - a možná právě - dnes. ()
Další řada Kořenů navázala bez problémů. Úchvatné. ()
Toto pokračování rozvíjí osudy Kunta-Kinteho potomků ještě více do hloubky než v knižní předloze. Nepřéhlednutelná je role Jiřího Voskovce v postavě ruského žida, který řádění KKK jen komentuje slovy, že jsou to suchaři, kteří ani neumí udělat pořádný pogrom. ()
Galéria (4)
Fotka © American Broadcasting Company (ABC)
Reklama