Maska

Dneska budu trošku mírnější a přidám hvězdu. Maska mne oslovila, protože to není za každou cenu ždímačka na city. Film sleduje příběh "postiženého" chlapce z odstupu. Momenty, které by jiní tvůrci rozpitvávali a protahovali, zde Bognanovich jednoduše přeskočí nebo natočí tak, že se to prostě stalo. Zbytečně nebrnká na strunu sentimentu, ale zachází s nim úsporně, ale tak akorát.. Velmi mne překvapila i Cher, které role matky závislé na drogách krásně sedla a která dokáže zahrát pouze očima. Maska je příjemný film, u kterého možná uroníte slzu, který ve vás i chvíli zůstane a který vás možná donutí zapřemýšlet nad štěstím, které nás potkalo hned ze začátku života, když jsem se prostě narodili zdrávi. (06.03.2010)

Vidět, to ještě neznamená umět nahlížet, být slepý zas neznamená nevidět. Člověku nebyla dána moc nad vlastním osudem, ale do své moci dostal všechny své sny, svá přání, svou osobnost, sílu žít, sílu snít, sílu být. Po světě chodí obrovské množství krásy, krásy kterou mnozí nevidí a přitom stačí tam málo. Zastavit se, naslouchat, dívat se skrze osobnost, charakter, skrze kouzlo lidské niternosti. Přiznám se, že před mnoha lety, ještě jako malý kluk viděl jsem na tehdejší obrazem vybledlé staré Teslovce, věčně přikryté přehozem prachu co nikdo nechtěl utírat jeden film. Film o klukovi s nemocí, co mu vzala krásu tváře, ale nespoutala jeho duši. Tehdy jsem nevnímal věci kolem sebe tak intenzivně, ne ty, které je třeba vnímat a přesto mě ten příběh hodně zasáhl. Od té doby jsem ho neviděl, až teď o víkendu. Mask(dle skutečných událostí) je zvláštní spletenec lidské přirozenosti, předsudků, vrozené potřeby snít. Příběh o tom, že si nikdo nevybere jak se chce narodit, ale má volbu v tom kým a jaký bude. Peter Bogdanovich a především scenáristka Anna Hamilton Phelan postavili vše zmíněné do kontrastu s tvrdou realitou maloměstského života 80tých let, s problematikou drog, lidské nezodpovědnosti, lehkomyslnosti. Byť s odstupem mnoha let připadalo mi dílko svým provedením hodně televizní, hodně „obyčejné,“ jeho náboj přesto nevyprchal. Skvěle napsané, s lehkým a nadhledovým humorem hlavní postavy Rockyho, ryze upřímné, bez patosu jakéhosi přebujelého sentimentu. Spontánní herecké výkony Erica Stoltze a Cher ještě podtrhují niterný rozkol dvou hlavních postav po stránce charakterů, náhledů na život. Výsledkem je tak nenucená psychologická výprava do lidskosti, opravdovosti, o ceně života a zdraví, o hloubce pocitů a citů, o potřebě lásky a splněných snů, o cestě a o cílech na ní. Jeden z malých (co do „legendárnosti“), leč nezapomenutelných filmů. Ať už si osud vezme cokoliv, nikdy nám nesmí vzít naději! [8/10] (07.02.2008)

Nádherný film podle skutečné události. Vzhledem k tomu, že vyšel jen pár let po Sloním muži, tak divák může nabít dojmu, že jde o dojemnou, leč inspirovanou fikci. Nicméně fenomén Sloního muže mohl v tomto případě maximálně uvolnit atmosféru ve společnosti, aby mohl být odvyprávěn podobný příběh i ze současnosti bez většího údivu. Roy L. Dennis (1961-1978) trpěl kleidokraniální dysplázií a přesto prožil relativně hezký život. Podobnou diagnózu mají také postavy jako Beau v AHS nebo Jake v Grey's Anatomy. V reálu měl ještě bratra homosexuála, ale to už by bylo na jeden osmdesátkový film moc. Proto nám zbylo krásně sevřené drama, kterému kraluje v roli matky Cher, Eric Stoltz pod výraznou maskou a Laura Dern jako něžná slepá dívka. Trochu jsem ten divácký zážitek odkládala, ale nelituju, navzdory všem okolnostem je to zážitek, který dokáže nabít pozitivní energií. (28.02.2024)

„Keby som mala kopať hrob vždy, kedy vy mastičkári môjmu synovi predpoviete smrť, už by som sa prekopala do Austrálie.“ SLONÍ MUŽ pre tínedžerov. I tento príbeh je inšpirovaný skutočným človekom, konkrétne mladíkom s ťažkou kožnou chorobou. Fajn melodráme dominujú podľa očakávaní herecké výkony slepej Laury Dern, „modernej“ mamy Cher, dobrého motocyklistu Sama Elliotta a vtedy 22-ročného (a brutálne zamaskovaného) Erica Stoltza. (06.01.2009)

Nádherný film. Nevím, jak jinak to zhodnotit. Tenhle film, ač je o takovém smutném tématu, je místy velmi veselý, optimistický, pozitivní. Na druhou stranu místy je zase negativní, pesimistický. Ale všechno je to lehce uvěřitelné, celý film je úžasně přesvědčivý a mě se to velmi líbilo. Úžasné herecké výkony tomu dodaly onu pomyslnou korunu. Ale co mě velmi šokovalo, když jsem zjistil, že film je podle skutečné události. Tomu se mi ani nechtělo věřit a o to je ten film zajímavější. Prostě já byl spokojený a objevil jsem opět další z filmových skvostů. U mě je to prostě za plný počet! (24.02.2008)