Podozriví

Výborná dedektýfka, s dnes už bohužel až příliš profláknutou pointou...smutné, ale vzhledem k tomu, že to značí obrovskou diváckou popularitu, zasloužené. Velká dávka přidané hodnoty a známka kvality tkví v tom, že narozdíl třeba od Šestého Smyslu, se na Usual Suspects dá dívat znovu a znovu, i když už to všechno víte a znáte. Dvorní skladatel John Ottman se taky nedrží nijak zpátky, takže vážení přátelé, připravte se na pořádnou jízdu. 90% (29.05.2006)

Tento film byl nejspíš příliš složitý na to, abych jej jednoduše pochopila ve značně pozdní vysílací době za pokročilého stadia mé ospalosti. Nicméně i v tomto, ne zcela čerstvém stavu, jsem zaznamenala jeho vysoké kvality. Výborná herecká parta, zapeklitá zápletka a rázně hláškující scénář. V postavách a jejich návaznosti a údělu jsem se sice docela ztrácela, ale i tak jsem byla zaujata jejich propracovanými charaktery. Bohužel jsem díky informativnímu popisu filmu na našem digitálním přijímači přišla o závěrečnou pointu, neboť ta byla v tomto popisu ledabyle vyzrazena. Zdařilý krimi thriller, který mi však až na vrcholových 90% přijde mírně nadhodnocen. (03.09.2010)

"Pokoušíte se ze mne něco dostat, agente Kujane?" Obvyklí podezřelí mě věrně doprovázejí mým filmovým životem. Oni mi ukázali, jak velký může být rozdíl mezi viděným, slyšeným a pravdou. Oni se po více než dvaceti projekcích proměnili z komplikovaně napínavého thrilleru ve výtečnou komedii. A to jen na základě drobných detailů, které v průběhu let pozvolna vyplouvají na povrch. Stojí za to se s tímto snímkem pomazlit, občas si ho promítnout před očima a nechat ho, ať si se mnou hraje. (25.07.2011)

Nadprůměrná detektivka, kterou pointa povyšuje ještě o stupeň víc. Podle některých narážek se ale dá vytušit, hlavně podle povah některých postav... Ocenil jsem, že vždycky, když byl někdo rozstřílen na hadry, kamera to snímala nejen pro první signální. Atmosférou film připomíná ony staré kriminálky. (26.05.2003)

Nevěřím, že tohle může někoho bavit i napodruhé. Lze se do zblbnutí opájet formální precizností (v podobě živorodé střihové skladby a půvabné kamery), ale i člověk mající jen vágní povědomí o zákonitostech vypravěčských triků, je bez obtíží schopen vydedukovat proklamovaný zvrat/překvapení do poloviny stopáže. A třebaže je pointa dobře podaná a ještě lépe vygradovaná, nemůže přece vykompenzovat plochost 9 z 10 postav (fajn, nechávám otevřená zadní vrátka pro zdůvodnění v zátoce imaginace) a logické pasti, kterých se, na každý pád, Singer dopouští. Nadhodnoceno nebo jsem idiot. (19.12.2008)