Vychováni vlky - Série 2

Dotaženější, uhlazenější a pořád solidní oblbovačka diváka. Vlci jsou originální a hodně temnou vizí, která, dle mého, časem dozraje, podobně jak Blade Runner a jiné záležitosti, které ve své době nenašly místo. Děj je košatější a z relativně komorního vyprávění dostáváme příběh roztodivné společnosti, která po úpadku čelí obří spirituální krizi. Za mě dobře rozvětvená linka Matky z první série, která položila víc otázek,než zodpověděla. Fimmelova postava v závěru projde tak WtF momentem, že opravdu doufám, v uchycení seriálu pod jinou streamovací službou, protože bych rád viděl, co se bude dít dál. Za mě spokojenost, serial je pravděpodobně pro náročnější publikum. Vlci rozhodně nejsou oddechovým scífkem na víkendové odpoledne. (19.10.2022)

Druhá série je akčnější a vizuálně lepší než první, ale ty ateisticko-náboženské hovory mě už lezou krkem.  Z celkem dobře zpracované sci-fi se mě zdá, že se klube pěkná nesmyslná blbost. Viz přeměna ve strom, létající had a na závěr i Marcus. Casting herců se mě taky moc nelíbí, celý seriál je takový divný, moc se mi líbí a děsně se mě nelíbí. (29.10.2022)

Na mě to z nějakého důvodu nepůsobí, že to zapadá do té nové Vetřelčí ságy. Spíš se jen přiživuje na některých myšlenkách z ní. Z nějakého důvodu jsem si vzpomněl při sledování závěru série na film Vetřelec: Covenant, který byl kritiky docela hezky bezdůvodně odsouzen. :)) No co... Každý má rád něco jiného. ;) (25.03.2022)

U některých seriálů jsem rád, že se neprodlužují do nekonečna. Sice mají otevřený konec, ale Ridley prostě musel čekat, že u Maxu mu už delší pšenka nepokvete. Musím přiznat, že po té dlouhé pauze jsem druhou půlku série sjel docela rychle a místy mě docela bavila, ba jsem se nakonec ani příliš nenutil k dokoukání, což se dělo před pár lety a proto jsem seriál opustil. Doufám, že Travis Fimmel bude i nadále dostávat takové výrazné a velké role a prokáže svůj talent. (21.04.2024)

Vychováni vlky, zvlášť v druhé sérii, je asi to nejpsychedeličtější, co jde v současné době na poli seriálové tvorby vidět. Seriál vytváří vlastní naprosto unikátní vizi, svět i postavy. Matka-Lamia je nejvíc fascinující ženskou "hrdinkou" poslední doby. Je ale velice těžké ale odít do slov zážitek z podívané, musí se to zažít. Někdy se jednotlivé díly neuvěřitelně vlečou a jindy se dějí věci, že se vám protáčejí panenky. Už ale ten svět, který Guzikowski stvořil, je naprosto nevídaný: kyselinové moře, podivné bytosti žijící v něm, devoluce lidí, samozřejmě pošetilí androidi a ztracení lidé. Ta mytologie využívá biblické prvky, ale nakládá s nimi opravdu jinak, tak jaksi "zdrogovaně" - vidět obřího létajícího hada působí nesmírně znepokojivě. A takových věcí je tam mnoho. Občas má seriál nefalšovanou "vetřeleckou" atmosféru, ale hlavně z té stránky kde androidi jsou vždy nevypočitatelní. A navíc tak zvláštně pojaté téma náhradního rodičovství ve všech podobách, které se celým dílem vine jak červená nit. Bude třeba se k tomu ještě vrátit. (21.03.2022)