Ústav (E05)

Tak nevím, jestli jsem sledovala stejný díl ( potažmo seriál) jako ostatní. Skoro nulová akce, od půlky se akční hrdina (což on stejně není, když už to vypadalo na pěknou adrenalinovou scénu, tak se blbeckovi zatmí a pak střih a je po ptakách, už jen drží zkrvavený nůž) změní pouze na těžkého psychouše s přemírou ubohých slz... Spouta keců a skutek útěk, nuda! (28.04.2022)

Ač tu visí poměrně vysoká čísla, já opět došel k doznání, že mě Marvel svým seriálovým počínáním zase skoro unudil. Je škoda, že jeho nejlepší působení v televizním (VOD světě) představuje animovaný, nikoli hraný seriál. Kromě What If jsem zatím totiž nebyl spokojen ani s jedním výtvorem od loňského jara. (10.05.2022)

Ja proste nevim. V určitých momentoch je to silné, ale rovnako ako celý seriál (možno s výnimkou skvelého druhého dielu, u ktorého to - z pochopiteľných dôvodov, beriem ako pozitívum), ide o výťažok rôznych už videných vecí, je to strašne nesúrodé, a kto je vlastne cieľovka? Psycho depka s týraním detí a do toho hrošica z Madagascaru, lol. 70% (29.04.2022)

"Co navrhuješ?" "Když bude nejhůř, zabijem hrošici a ukradnem loď." ________ Aneb cesta do hlubin schizofrenní duše. Předposlední epizoda je jak z hlediska mytologie tak z hlediska budování příběhu jakousi exkurzí do egyptské říše mrtvých, která je v podstatě introspektivním vhledem do Marcovy rozpolcené osobnosti, kde se realita prolíná mezi fabulací, vzpomínkami a jinými formami fikce. Divák si tak pomalu ale jistě začíná uvědomovat, že tahle roztříštěná skládačka začíná dávat větší smysl, než by se zdálo. Až je vám skoro líto, že příští týden je konečná. (27.04.2022)

Možné SPOILERY. Pořád si nejsem jistá, jestli vše, co Marc/Steven prožívá, není náhodou jen iluze vytvořená Arthurem. Ať tak či tak, jde o cestu, kterou náš hrdina jednoduše projít musí. Dostává se nám díky tomu emočně silné epizody, která je místy dost tíživá, ale tak jaksi pod povrchem, a která nás v mnohém učí, že v některých momentech našeho života přijde čas odkrýt to, co ukrýváme do podvědomí, abychom mohli, srovnaní s chybami i ranami, kterými jsme prošli, jednoduše jít dál, trochu lehčí a snad i smířenější. Moon Knight se skutečně vydal směrem, který jsem od něj ani trochu nečekala. A jsem opravdu ráda, že mě takto netradičně, i když trochu vážněji, než jsme u MCU zvyklí, překvapuje dál. (27.04.2022)