Moon Knight

Marvel Cinematic Universe se čím dál tím více rozšiřuje a s tím i diverzita jeho hrdinů. A to poté nejen etnicky. Koncept seriálu Moon Knight byl od počátku zajímavý, protože pracoval s konceptem hrdiny, který trpí disociativní poruchou a má tudíž v sobě více osobností. O to větší zvědavost panovala po obsazení Oscara Isaaca do hlavní role a Ethana Hawkea do role hlavního záporáka Arthura Harrowa, sliby o tom, že nás čeká poněkud drsnější záležitost a především dost možná něco, co se od zbytku MCU bude velmi razantně lišit. Což se do jisté míry i potvrdilo a na Moon Knighta se bude rozhodně vzpomínat minimálně jako na poměrně výraznou záležitost, která i díky sázce na egyptskou mytologii ještě o poznání více rozšiřuje dosud známý MCU. Vyrovná se ovšem samotná zajímavost projektu výslednému seriálu?   Již dříve bylo slibováno, že Moon Knight připomene Indiana Jonese kříženého s Klubem rváčů a to se dá do jisté míry potvrdit. Zajímavě se pracuje s tím, že stejně jako divák ústřední hrdina Steven Grant vlastně nic neví a objeví se v průběhu událostí, do kterých je i díky svému tělu chtě nechtě vtažen. V Moon Knightovi tak funguje mysteriózní atmosféra a pátrání po pravdě. V jistých momentech skutečně funguje nepříjemnost a depresivní nálada, která z toho velmi pravděpodobně má úmyslně pramenit, trošku to jen nabourává snaha o humor a především fakt, že k temnému pojetí pořád patří digitální akce spojená s digitálními egyptskými bohy a jejich mocí. Minimálně vývoj hlavního hrdiny (nebo spíše hlavních hrdinů?) ovšem funguje solidně.   Oscar Isaac se v ,, dvojroli ´´ dokázal vyřádit. Různé přízvuky, různé pojetí postav a především uvěřitelné budování vztahu k sobě samotnému. Nejvíce fascinující zlom nastává přeci jen v polovině čtvrté epizody, kdy se celé vyprávění stočí tak trochu jiným směrem a i když má pátá epizoda následně za následek fakt, že vše musí vyvrcholit ve finální šesté epizodě (a šestá epizoda tím samotná velmi strádá), právě rozlousknutí toho, jak vlastně Marc Sceptor/Steven Grant navzájem fungují a co stojí za jejich sdílením těla dává celému seriálu o poznání větší sílu. A přeci jen se tak ukáže, že Marvel tentokrát k celému seriálu přistoupil tak trochu jinak.   Záporák Ethana Hawkea se zpočátku jeví jako jeden z nejzajímavějších záporáků, které MCU představilo, je tak škoda, že ve finále nedokáže úplně dostat očekávání, je to právě ovšem Hawkeův výkon, který postavě Arthura Harrowa též dodává něco jako duši, minimálně jeho pohled na svět a obhajování vlastních činů jsou rozhodně zajímavé. Velmi solidní je nakonec May Calamawy jako láska ústředního hrdiny/hrdinů Layla El-Faouly, v menší roli Antona Mogartadokáže zaujmout i zesnulý Gaspard Ulliel. Castingovou trefou do černého je poté rozhodně i F. Murray Abaham jako bůh boha Khonshua, stěžejní je poté ovšem právě i solidní vyobrazení egyptské mytologie.   Za seriálem stojí celkem 3 režiséři: Mohamed Diab, Justin Benson a Aaron Moorhead. Všichni tři v rámci řemesla odvedli solidní práci, akce (především ta fyzická) je ve finále solidní, dojem z ní jen občas kazí střih. Moon Knight ovšem spíše než jako akční podívaná skutečně obstojí jako netradiční komiksovka, která má cosi jako náznak psychologického dramatu a v jistých momentech vlastně působí dojmem, že by do světa MCU nemusela zapadat vůbec (i když zapadá a Moon Knight v budoucnosti ještě určitě nějakou tu úlohu sehraje). I proto musí dojit na povinnou akci, odlehčování skrze humor a nepatrné odkazy na širší dění, při sledování poté snadno vyvstane pocit, že by to vlastně celé šlo buďto razantně zkrátit (a přestříhat do kratšího celovečerního filmu), nebo v jistých momentech ubrat na tempu a naopak seriálu přidat několik epizod navíc (třeba devět epizod jako v případě WandaVision).   Nejzajímavější tak na Moon Knightovi zůstává pořád to, jak se vymyká průměrné tvorbě MCU a to i přesto, že zdrojový kód nadále zůstává zachován. Přesto je tam vidět pokus jít na to tak trochu jinak a s tímhle specifickým hrdinou by se v budoucnosti MCU rozhodně ještě dalo pracovat zajímavým způsobem. Krom představení prvního duševně nemocného superhrdiny MCU a v závěru i první egyptské superhrdinky MCU jsou především z Moon Knighta pořád cítít alespoň nějaké ty ambice. Pakistánská Ms. Marvel se sice bude moc v červnu pochlubit též speciálním prvenstvím, od prvního traileru je ovšem jasné, že se pojede na jistotu. I proto se minimálně ambice Moon Knighta musí ocenit o poznání více. A nyní jen stačí doufat, že se o dalších (zajímavě naznačených) krocích ústředního hrdiny dozvíme již brzy..... (05.05.2022) (menej) (viac)

Moon Knight to na stránkách komiksů, neměl vůbec lehké, každý další scénárista který se ho ujal, z něho udělal většího blázna než byl před tím a logicky se to tak odráželo na tom, jak ty komiksy působily. Jednou to byl styl ala Punisher, pak se z toho stala záležitost plná bohů no a ke konci z toho udělali úplný psycho, kde ani čtenář vlastně nevěděl o co tam šlo. Takže je pro mně překvapením, že seriálový Moon Knight se v sobě snaží spojit všechny tyhle věci, božstva, mytologii, superhrdinství a psychické onemocnění, neni to tedy zase tak strašidelné a nebo temné, jak asi mělo být, ale to je jedno. Protože Mohamed Diab, na tomhle seriálu odvedl kus dobré práce a já sem tomuhle seriálu podlehl tak nějak hned, ono jde o to že jak na mně vytáhnete starověkou kultůru, ať už je to Egypt, Řecko, Skandinávii a další tak se vám rozteču jako zmrzlina v létě. Ano, ano, mám pro tohle slabost, ať už je to tím že sem viděl všechny ty Herkuly, Sindibády, Mumie a podobně ražené seriály a filmy, u těhle to začalo. Pak to pokračovalo tím že sem ony země navštívil a užil si jako turista, no a teď si můžu ještě v jedné formě a to skrze AC hry. Nicméně co je na seriálu docela zajíamvé, že až na pár komiksových šarvátek ve druhé a třetí epizodě, tak na mně seriál z větší části působí jako dobrodružná záležitost, s minimem superhrdiných věcí. Jistě ke konci je to klasický Marvel, ale nemohu se ubránit pocitu, že seriál parádně funguje i bez té komiksové noty, což je dobře, což je velice dobře. Druhým a silným tématem je zde, psychika a mentální stabilita hlavního hrdiny, který má v tomhle směru dost velké problémy, se kterými se musí v páté a hodně silné epizodě vyrovnat, jinak nebude schopný se pohnout dál a hlavně nebude schopen sám se sebou žít. Ano tu a tam je nějaká komiksová věc, ale ta až na šestou epizodu, tohle stojí dosti upozaděné, takže seriál dokáže fungovat i pro ty co moc nemusí komiksy, ale rádi starověký Egypt. Hlavní herecká trojice je hrozně silná, Ethan Hawke je zde v roli relugérního Charles Manson, či jiného okultního šílence a jeho vyrovnanost a klidný hněv je až znepokojivý. May Calamawy se objevila odnikuď a její výkon je zde parádní, pevně doufám že tenhle seriál ji nastartuje její hereckou kariéru, byla by škoda, kdybychom už ji neviděli v nějakém tom seriálu či filmu. A bude to asi znít trochu divně, ale já toho digitálního Khonshu miluji, jeho humor je suchý a jízlivý, pokaždé musí poslední slovo, je paličatý a občas se chová dětinsky a logicky s tímhle vším, vysírá všechny okolo sebe, takže jo.......je úžasný. No a nakonec, samotný En Sabah Nur......ha moje chyba, všichni ho známe pod přezdívkou Apocalypse a neb jak se první mutant, dostal zpět k Marvelu, to že je Oscar Isaac talentovaný herec, mi bylo jasné už v Ex Machině, kdy si tam vyráběl ty svoje šuk-robůtky. Chudák Oscar pak neštastnou náhodu zabloudil do Star Wars světa, kde dle všeho trpěl. Což mu způsobilo velké psychické problémy a jeho osobnost se rozbila na několik dalších a každý z nich je nějaký a zde v tom to seriálu, Oscar a jeho spousta dalších já, zazářily a snad budou moct opět zazářit, jako ty hvězdy na noční obloze, které pomáhli poutníkům překonat poušť. (07.05.2022) (menej) (viac)