Festival pána Rifkina

Na Allenovi jsem nebyla v kině roky a jasně, pokud jeho tvorbu známe, můžeme zcela férově podlehnout dojmu, že nás stařík asi težko překvapí, přesto mi to sedlo, zajímalo mě to, smála nahlas, laskavé, tradičně sebeironické, plus romantika a sny, Christopher Waltz vystřížený ze Sedmé pečeti vyloženě zabil, hodnocení možná mírně nadsazuji, ale činím tak radostně, přišlo mi to jako osvěžující Woodyho epizodka, která spoustě lidem nedá nic, no mně nečekaně dobře padla. Hláška, že by Ježíš, jako syn tesaře neměl vstávat z mrtvých na Velikonoce, ale na Svátek práce, mi byla vyloženým políčkem, protože si říkám, jaktože jsem na cosi tak logického dávno nepřišla sama? :) (03.10.2021)

Tell us what we should run to watch up here. / "Chūshingura" by Inagaki. / Who is in it? / Uh, Yūzō Kayama and Tatsuya Mihashi. Yasumi wrote the script. Toshio Yasumi. There's also "Kagemusha". And music by Shinichirô Ikebe. Je smutné, když zasloužilý filmař, tolik pyšný na nedotknutelnou tvůrčí svobodu, točí cosi velmi podobného promovideu turistické destinace a filmového festivalu (které vlastně nesnáší): But... film festivals are no longer what they were. Allenův hrdinný pokus vytlouct z toho [možná posledního] pokusu vlastní film vyšel tak napůl. Reklamní dojem záběrů San Sebastianu nevyznívá zdaleka tak upřímně, jako dávné pocty Manhattanu. Nelze se zbavit dojmu, že Wallace Shawn dostal hlavní roli ve filmu jako projev vděčnosti - Allen ve své autobiografii Mimochodem herce výslovně jmenuje jako jednoho z nemnohých, kdo se ho veřejně zastal v kauze údajného zneužití dcery Dylan Farrow. Kdyby ale nebylo jemnější rtuťovistosti oproti originálu a tlumené melancholie, která fyzicky výrazného herce obestírá, snad byste si ani nevšimli, že to není Woody. Roli při obsazení hrál nejspíš i příznivý věk představitele - svůdci Shawnovi je 'pouze' sedmdesát šest a jeho balení iberských MILFs je mnohem věrohodnější, než kdyby se ho dopouštěl čtyřiaosmdesátiletý Woody. I přiznivec současného filmu a který respektuje roli toho, čemu se v angličtině říká souhrnně politics, asi uzná, že na stesku po starých dobrých časech něco je. Hlavní hrdina Mort, který si pomalu uvědomuje, že ho víc než vlastní průměrné literární pokusy bavilo učit o filmu, umísťuje své úvahy do kulis klasik svých oblíbenců: Truffaut, Lelouch, Buñuel, Goddard, Fellini, Bergman (možná i že i jistý Allen). Černobílé citace interpretované v duchu allenovsky absurdních scének jsou originalitou záměru v ostrém kontrastu s šablonou zbytku filmu. Škoda, že nebylo Allenovi umožněno natočit celý film výhradně touto metodou - to by byl skutečný nářez. Mort's only sin is - that he likes movies with subtitles. (07.11.2021)

Po všetkých tých popkultúrnych, komerčných, sci-fi / fantasy blockbusteroch s generickými príbehmi a postavami, často recyklujúcich samé seba, ktorých pomaly ale isto začínam byť presýtený, som si chcel pozrieť niečo civilnejšie a komornejšie, niečo čo sa drží pri zemi. Pán Rifkin v podaní pána Allena tento účel splnil, no na druhej strane musím skonštatovať, že sa pri tej zemi drží až príliš a na tvorbu Woodyho ide o pomerne mdlý a nevýrazný počin, ktorý akoby postráda ono špecifické Woodyovsko Allenovské čaro. (09.04.2023)

Jestli byl předešlý Allenův film rozloučením s New Yorkem a tento má být rozloučením s kinematografií (a zároveň esencí všech témat, jimiž je tvůrce celoživotně posedlý), pak za mě spokojenost. Pouze ten představitel titulní role vypadal jako vodník z ilustrace v Kytici, jejíž výtisk vlastním, a to opravdu nelze brát jako kompliment. (24.11.2021)

Wes Anderson není zdaleka jediný, kdo své filmy esteticky piplá a zároveň tvoří svůj poznatelný rukopis - Woody Allen, ač jsem ještě neviděl větší polovinu z jeho "cinemanské" œuvre, se k němu taky očividně dopiplal. Tentokrát se vztahové problémy a romantika opět zabalily do jakéhosi milostného vyznání klasické kinematografii (pokaždé se má hruď dme, když danou narážku a odkaz poznám, byť jsem ji třeba neviděl; naopak ty nepoznané parafráze mě snad čekají do budoucna). Navíc se jedná o mile vtipnou a intelektuálně výsměšnou záležitost opět inspirovanou filmařským prostředím, které bych zazlíval snad jenom občasnou polopatičnost. Jinak tempo i dialogy jsou podle mě řemeslně vytříbené, nikterak nerušící v pozitivním slova smyslu. Zdejší tak nízké hodnocení mi přijde trochu záhadné a podceňující, jako kdyby si snad publikum zvyklo, že Allen je autorem něžných romantických komedií, a zapomnělo, že Allen je tvůrcem především chytrým. Což zase podle mě zapomíná on sám u jiných snímků, ale to je v tomto případě úplně jedno... Mých pět hvězdiček bude mít trochu jinou kvalitu než u Mafiánů, Pána prstenů, nebo Barry Lyndona, ale kdybych měl použít jediné slovo vyjadřující tenhle snímek, použiji banální "pěkný", protože je nejvýstižnější. Baskický San Sebastian jakbysmet. (02.10.2023)