Reklama

Reklama

Divoké včely

(festivalový názov)
  • Česko Divoké včely (viac)
TV spot

Obsahy(1)

Celovečerní debut Bohdana Slámy Divoké včely je už druhým autorovým titulem v české distribuci. Společnost CinemArt totiž uváděla v kinech i jeho absolventský středometrážní snímek Akáty bílé. Slámova hořká komedie je výjimečná tím, že poprvé od roku 1989 přivádí na plátno vesnické hrdiny a zasazuje je do autentického vesnického prostředí. Tématem vzdáleně připomíná Feničův Džusový román (1984) a způsobem zpracování nezapře inspiraci formanovskými filmy šedesátých let a poetikou Saši Gedeona... Osmnáctiletý Kája bydlí ve vesnici kdesi na severní Moravě s otcem-filozofem a s energickou babičkou. Pracuje se ženskými v lese a tajně zbožňuje svou vrstevnici, prodavačku v místním krámku Božku. Ta však chodí s frajírkem Laďou. Když do vesnice přijede z Prahy Kájův starší bratr Péťa, který se živí jako cesťák, začnou se vztahy mezi jednotlivými postavami proměňovat. Zatímco Božka, pociťující snad nejvíce vesnickou nudu a beznaděj, nakonec zůstává, Kája, který přišel o panictví, odjíždí s bratrem... Jednoznačným kladem snímku je důraz na realitu dnešního života na vesnici. Autentičnost prostředí i charakterů však nemůže vyvážit vágnost scénáře, který postrádá silný příběh a nahrazuje jej tříští epizod. Snad z obav před přílišnou syrovostí reality opatřil tvůrce téměř všechny hlavní postavy značnou dávkou nesmělosti, ostýchavosti a osamělosti. Zbytečně tak ohlazuje hrany, jež jsou v dnešní době na venkově značně ostré; také vztahy mezi lidmi tam jsou vesměs tvrdší. Zásadní obraz venkovského života mladých lidí, tedy pocit frustrace a zároveň odevzdanost osudu bez vůle hledat jiný životní styl, však jistě odpovídá skutečnosti... Snímek se natáčel v Jiříkově na Bruntálsku, v kraji bývalých Sudet s vysokou nezaměstnaností. Vedle známých i méně známých herců tu vystupují i místní obyvatelé, k nimž patří i představitel Káji. Název Divoké včely (ty se objevují ve filmu jen ve zvuku lesa), souvisí podle tvůrce s tajemstvím, s neklidem a touhou... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (278)

Raven0 

všetky recenzie používateľa

Parádní přenesení humplácké, primitivní atmosféry vesnice/maloměta do filmu. Člověk v tom prostě vidí tu bídu a degeneraci, která se rozprostírá všude kolem nás... Samozřejmě, v Divokých včelách je vše tak trochu nadsazené a přehnané, možná ale o to působivější. Škoda jen, že příběh plyne od nikud nikam a celkově, filmu škodí jakási nevyváženost. ()

lennyd 

všetky recenzie používateľa

Mladý kája žije kdesi na zapadlé vesničce - přes den pracuje s tlupou starejch ženskejch v lese a (asi proto) miluje prodavačku z místního krámku, Božku (Táňa Vilhelmová). Ta ale radši než s kapku omezeným Kájou randí s Laďou (Pavel Liška) - už jen proto, že ten má motorku? Vše se ale mění, když se do vesnice vrací Kájův brácha Petr, který místními vztahy pěkně zamíchá ... Slámův hořký pohled do života na zapadlé vesnici (zapomeňte na úsměvné filmu typu Vesničko má středisková, apod). V hlavní roli Zdeněk Raušar, jehož herecký projev (resp neherecký) dodává filmu velkou dávku autentičnosti podporovaný Táňou Vilhelmovou a Pavlem Liškou. Pokud se film bude hrát jako sonda do života lidí na zapadlé vesnici, tak ok - jinak ale dost těžká nuda... ()

Reklama

Gavin87 

všetky recenzie používateľa

Tento anti-hrdinský film patří k mým nejoblíbenějším. Miluji tu jeho autentičnost a neherecké a přirozené projevy jeho aktérů. Krásná realita moravskoslezské vesničky. Především bych chtěl vyzdvihnout paní Evu Tauchenovou, která hrála babičku Zdeňka Raušera a Marka Daniela. Dále pak pana Lišku, jehož "pozvání na Pepsi" u mě vzbuzuje smích kdykoliv si na to vzpomenu. Čím více mám tento film rád, tím více mě mrzí doslova zkažené volné pokračování tohoto filmu - Štěstí. ()

Aluska88 

všetky recenzie používateľa

Tento film je opatřen krásným moravským nářečím, originálními hláškami, správným "vesanským" prostředím a výbornými hereckými výkony, jak herců zvučných jmen, tak i herců, ne tak známých, zvláště pak správně "oslovsky" působícího a chovajícího se Káji, ač ho poměrně dost osazenstva zde nazývá v jeho roli jako toporným. Také mi neunikl Cyril Drozda, jehož hlas mi byl hned povědomý a ve kterém jsem posléze poznala toho číšníka z Dědictví, kde se nenechal urážet od vesana v podání Bolka Polívky:) Ovšem všechny tyto klady se lehce ztrácejí v promarněném potenciálu filmu. A je to velká škoda. Že...:) ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Poznání, že Praha, Brno nebo Ostrava nejsou celou republikou, baže dokonce ani souhrn menších měst nemůže dotvořit předsvědčivý obraz naší země sice není převratné, ale ani zanedbatelné. Obraz českého venkova v jeho pohraničním vyvedení tu už opravdu dlouho nebyl. Renesance neherectví ovšem nedokáže překrýt nedodělky Slámovy dílny; syrovosti a protokolární všednodennosti je tu najednou až přehršel. Statičnost všedního dne a zpomalení dějů s jejich pidivrcholy vesnických zábav, sociálních obtížností i tribuny zdejšího obchodu tu jsou ovšem zachyceny dokonale. Neškodí, když se připomene, že i to je Česko a že lidé, žijící na venkově, jsou cenní a plnohodnotní jako kdokoliv druhý. I tady se tápe, i tady jsou úspěchy a pády, i tady se miluje a vzniká nový život. Slámově režii je nutno přičíst k dobru, že profesionální herectví je v jeho dikci stejně přesvědčivé a spontánní jako přirozenost neherců hrajících sebe sama. Přes napadnutelná místa a slabiny film určitě patří k nadprůměru - a to k silnému nadprůměru - naší polistopadové filmové tvorby. ()

Galéria (20)

Zaujímavosti (13)

  • Finále Plzeň 2002 - cena za debut pro herečku Tatianu Vilhelmovou. (cariada)
  • Film byl vybrán jako zástupce českého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 2002. (orkadimenza)
  • Film je pojmenován Divoké včely proto, že podle Bohdana Slámy název symbolizuje tajemství, neklid, touhu. Film se natáčel v Jiříkově na Bruntálsku, v kraji bývalých Sudet. (ČSFD)

Reklama

Reklama