Všetko o mojej matke

Almodóvar zavádí diváky sice na bezpečnou půdu melodramatu, ale volí natolik osobité postavy a prostředí, že výsledek je blíž klasickému Almodóvarovi než klasickému melodramatu. A tentokrát je ještě více o ženách, než je u mistra obvyklé – i většina mužských postav tu vypadá a chová se jako ženy. A zase mě dostal. (04.10.2005)

Shodou náhod jsem minulý týden viděla film Vše o Evě. Proto dávám pět hvězdiček, za tu poctu tomuto skvělému filmu. Trošku to bylo místy citově vyděračské, ale nemohla jsem si pomoci, slzy mi tekly samy. Viděla jsem od Almodóvara zatím jenom Volver, kterým jsem byla nadšená. Tohle se mi líbilo ještě víc. Líbí se mi ten typ jeho hrdinek. Ženy, které se brodí bahnem, ale zůstávají samy čisté. Takové opravdové madony. (17.04.2010)

Pořádně cynická rána! Ten film není rozhodně "hluboce lidský" ani "dojímavý", naopak - paroduje všemožná latinsko-americká melodramata a telenovely (ale i třeba takový Playtime). Bohužel většinu své stopáže jen nudí dlouhými dialogy... Posledních cca 10 minut je ale opravdu legračních, a proto nakonec za neutrální 2*. Snad přístě... (08.10.2006)

(2x) Pedro Almodóvar se ani tentokráte nestává režisérem mého srdce, ale i díky inscenaci Městských divadel pražských se mi s oscarovým fenoménem Vše o mé matce vyrovnává poněkud lépe. Skutečně mi pomohlo vidět ve stejné roli Penélope Cruz i Evellyn Pacolákovou, protože jen touto cestou se v mých očích mohla stát Hermana Rosa skutečnou postavou a ne jen variací známé tváře. A takto bych mohla pokračovat, All About Eve lépe zpracovává například divadelní verze, ale transka Agrado je samozřejmě lepší ve filmu, protože to, co předvádí Vladimír Marek na divadle, to je katastrofa. Suma sumárum si ještě pár věcí z kolekce Almodóvar/Cruz zkusím, ale myslím, že máme dobojováno. Jeho svět existuje na zcela opačné straně kinematografie, než ve které existuji já. Aneb na papíře musel ten příběh vypadat náramně, všechny ty náhody, transky, průsečíky s uměním a drzé hlášky, ale ve výsledné podobě jsou to jen nepravděpodobné situace, filmové náhody a glycerinové slzy. (19.02.2015)

Neveselý film o neveselých životech lidí, kteří za žádnou cenu nemíní smutnit. Vše je podáno bez skrupulí, takže divák občas klopí oči studem. Pedro Almodóvar, to je sázka na jistotu, jeho filmotéka se tu slušně červená. Trošku chaos v těch jménech, puritánům možná nemusí úplně sednout problematika drogově závislých prostitutek a transvestitů, ale to už je jejich problém... (09.11.2008)