Nebe a dudy
Himmel und Hölle
Réžia:
Vladimír SlavínskýScenár:
František Vlček st.Kamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Josef DobešHrajú:
Jindřich Plachta, Jana Romanová, Jiří Blahník, Lumír Blahník, Jaroslav Marvan, Raoul Schránil, Antonie Nedošinská, Zdeněk Podlipný, Karel Dostal (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Továrník Bartoš byl přísný, nepřístupný protiva, postrach všech svých zaměstnanců. To ovšem platilo pouze do dne, kdy na procházce spadl se srázu. Zranil se, nedokázal sám vyhledat pomoc - a tehdy ho našel skalák Fábera a vzal ho k sobě do chalupy, kde žil s dcerou a dvěma osiřelými synovci. Byl to chudý člověk, jeho domácnost však přímo dýchala láskou a porozuměním. Několik dnů strávených mezi těmi milými lidmi Bartoše hodně poznamenalo, po návratu do svého světa byl jako vyměněný. Choval se laskavě, dělníkům zvýšil platy, pilně navštěvoval rodinu svého nového přítele a radoval se z věcí, jichž si dřív ani nevšiml. Jednoho dne se ovšem dozvěděl, že si jeho synovec chce vzít Fáberovu dceru, a zapomenutá pýcha znovu nabyla vrchu... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (325)
Tak užasnej film už jsem dlouho neviděl. Výborný příběh a skvěle provedený konec a nepřekonatelné herecké výkony. Bezchybný film, který dopuručuji všem, kteří se chtějí podívat na klasický černobílý filmeček. Opravdu české staré filmy mají svoje kouzlo. Rozhodně patří do TOP 200 filmů co jsem kdy viděl!!! ()
Slavínský točil za války jeden ideologicky vyhraněný film za druhým, konzervativismus z nich sálal na sta honů. Sociální smír, v němž dělníci spokojeně pracují, jejich zaměstnavatelé (žádní kavárenští elegánové, ale fakticky muži z lidu - proto i obsazení bodrým Marvanem tentokráte) si uvědomují, co jejich podřízení potřebují (nebo aspoň na to rychle přijdou), rodiny jsou soudržné. Úplnou kvintesencí jsou Nebe a dudy. Vůbec se s takovým světonázorem neztotožňuji, ale film tuto představu dokázal vyplnit téměř dokonale, dělnické prostředí je věrohodné a nepůsobí kašírovaně. ()
Myslela jsem, že se pod tou hřejivou tíhou sentimentu rozteču jako máslo. Kolikrát viděný příběh o nápravě mrzutého staříka pomocí lásky jedné chudé rodiny, ale tak nějak mě to dostihlo. Možná kvůli vynikajícím výkonům Marvana a Plachty, možná kvůli roku výroby, kdy lidé v kině potřebovali věřit tomu, že může být a bude líp. ()
Naivní a scenáristicky šíleně odfláknutá komedie (nejde jen o ten prostičkej děj), ale vlastně to bylo docela milý. Děcka , Fábera i Bartoš jsou skvělí, ale jak se začne řešit dělníkova dcera a továrníkům syn, tak to začne drhnout a jsou tam pak scény, nad kterými zůstává rozum stát a kde naprosto nechápu motivaci ústředních postav. Konec je prostě dost vykonstruovanej. Vlastně i to jak se na začátku Fábera a továrník potkají je dost stupidně vymyšlený. Kdyby ve filmu nehráli tak skvělí herci, tak se na Nebe a dudy nedá koukat. ()
Docela naivní snímek o proměně jednoho zlého továrníka na hodného a starostlivého dědečka (potažmo strýčka). Natočeno je to s prvorepublikovou bravurou, která je typická pro většinu tehdejších snímků. Herecky zde excelují Jindřich Plachta a Jaroslav Marvan. Hlavně díky nim a jejich interakcím hodnotím snímek tak vysoko. 80% ()
Galéria (3)
Zaujímavosti (18)
- Brána Bartošovy (Jaroslav Marvan) továrny, která se objeví na začátku filmu, se nacházela v Brodcích, kde v té době stála Zbrojovka Františka Janečka, pozdější areál Jawy. Na tom samém místě, kde stála brána, byla později postavena vrátnice, kde se natáčela scéna z Báječných let pod psa (1997). Tato vrátnice byla v roce 2014 zbourána. (Cheeter)
- Těsně po scéně, kdy Bartošovi (Jaroslav Marvan) zavolají do kanceláře, že se Fábera (Jindřich Plachta) vážně zranil, je vidět na nebi v záběru na Fáberovu chalupu letící letadlo, evidentně stíhačka. Vzhledem k tomu, že je film natáčen v roce 1941 a dle tvaru křídel se s největší pravděpodobností jedná o BF 109 – Messerschmitt. (Bobek27)
- Točilo se u jílovišťského hotelu Hubertus, v Týnci nad Sázavou a také ve sliveneckém lomu. (Stegman)
Reklama