Réžia:
Vladimír SlavínskýScenár:
František Vlček st.Kamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Josef DobešHrajú:
Jindřich Plachta, Jana Romanová, Jiří Blahník, Lumír Blahník, Jaroslav Marvan, Raoul Schránil, Antonie Nedošinská, Zdeněk Podlipný, Karel Dostal (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Továrník Bartoš byl přísný, nepřístupný protiva, postrach všech svých zaměstnanců. To ovšem platilo pouze do dne, kdy na procházce spadl se srázu. Zranil se, nedokázal sám vyhledat pomoc - a tehdy ho našel skalák Fábera a vzal ho k sobě do chalupy, kde žil s dcerou a dvěma osiřelými synovci. Byl to chudý člověk, jeho domácnost však přímo dýchala láskou a porozuměním. Několik dnů strávených mezi těmi milými lidmi Bartoše hodně poznamenalo, po návratu do svého světa byl jako vyměněný. Choval se laskavě, dělníkům zvýšil platy, pilně navštěvoval rodinu svého nového přítele a radoval se z věcí, jichž si dřív ani nevšiml. Jednoho dne se ovšem dozvěděl, že si jeho synovec chce vzít Fáberovu dceru, a zapomenutá pýcha znovu nabyla vrchu... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (323)
Zdařilá, i když tradiční stará komedie o dobrákovi od srdce a napraveném továrníkovi v jemu klasickém podání Jaroslava Marvana. Závěrečné scény mi sice už připadají příliš přitažené za vlasy, přesto jde o jeden z lepších průměrných starých filmů. ()
Herecký koncert pánů Marvana a Plachty v poměrně standardním příběhu o proměně despoty v dobráka pomocí dobré duše vesnického člověka. Velmi dobrá kamera F. Pečenky a nezapomenutelní Blahníkové v rolích synovců Tondy Fábery. ()
V souladu s dobou idylická, naivní ale nepopsatelně příjemná sociální pohádka potěší skvělým hereckým obsazením i očekávaným dobrým koncem. Nebe a dudy je komedie, která pohladí. ()
"Nic se neboj, strejdo, my to svedeme na sebe." Dětské výkony předzvěstí malých Formanů v laskavé, sentimentální až kýčovitě sociální pamětnické klasice, založené na hvězdách Marvanovi a Plachtovi. "Nám je to jedno, my peníze nemáme..." ()
Typicky Plachtovsky lidský příběh... " Ta vaše dcera je po čertech krásná, ta je krásná po mamince, ne po čertech... ()
Tady klidně mohli Amíci hledat inspiraci k reality show Utajený šéf. Scénku s malými roztomilými chlapci zpívající si písničku Nám je to jedno, my peníze nemáme už jsem znal dříve, a stojí za to i celý film. Vrcholové dílo to sice není, ale zabaví milým naivním příběhem s dvěma dobrými herci a zmíněnými kluky. ()
Tak k tomuhle snímku se vždycky rád vracím. Je zábavný, jemný a divácky koukatelný. Dovolil bych se jej označit "balzámem na duši". Výborný odpočinkový snímek. ()
"Člověk člověku musí pomáhat...." Možná je to poněkud naivní příběh, taková protektorátní pohádka pro dospělé, přesto si nemohu si pomoct, ale mě tento film vždy hezky zahřeje u srdce. Největší zásluhu na tom má samozřejmě Jindřich Plachta, jehož Fábera je ve skrze sympatický člověk. Jaroslav Marvan v roli polepšeného továrníka Bartoše mu při tom umně sekunduje. A když se k tomu přidají dva roztomilí malí klučinové, těžko lze tomuto filmu odolat. ()
Naivní? A co! Je to krásný a roztomilí příběh o tom, jak to ve světě nefunguje, ale bylo by hezké, kdyby aspoň občas ano. ()
Jeden z velmi mála pamětnických filmů, který mě vždy spolehlivě dojme. ()
"Nám je to jedno, nám je to jedno, my peníze nemáme..", "Strejdo? Budem si hrát na jelena! Ty budeš jelen a my tě budem lovit.." Tak to jsou hlášky, které mi přirostly k srdci! Nemá smysl psát o čem film je, jednak je to popsané v obsahu a jednak taky v každém druhém komentáři. Mám slabost pro staré filmy, takže i kdyby byl sebeprůměrnější, tak mě by se líbil, ale můžu říci, že tenhle má do průměru daleko! Každý film má z mého pohledu svého tahouna - ať už je to hlavní či vedlejší postava, nebo samotný děj.. Pro mě jsou to v tomto filmu dva malí rozumbradové, kteří vymýšlí jednu lumpárnu za druhou, bez toho aniž by si to uvědomovali - ať už je to hra na jelena, natahování hodinek, hra na indiány (kdy z domází kozy udělají zebru), nebo třeba kdo dohodí dál... Prostě strašně pohodový milý filmík z let minulých.. ()
Sice naivní, zato úsměvný a především lidský příběh, ve kterém herecky vynikají Jaroslav Marvan a Jindřich Plachta. ()
"Kde mas cepici?" ()
Film představuje krásnou ukázku ideálů nacionálního socialïsmu. Sentiment na maximu, oslava tvrdé práce...a zároveň smazávané třídní rozdíly, protože kapitalista je zlý a necitelný jen proto, že nepoznal zlatá srdce dělníků. Stačí, aby si pan továrník chvíli pohověl u svého zaměstnance v posteli a hned jsou nejlepší kamarádi. Zaujalo mě taky, že zatímco dnes jsou známkou zdraví svaly nabušené z posilovny a pleť vysušená ze solárka, tehdy to byla zapálená cigareta a pití domácí lihoviny. PS: Nedá mi to, abych nevyužil krásné příležitosti a nerozepsal se na téma názvu filmu. Nebe a dudy, co to jako má být? Dudy jsou jako opakem nebe? Takže jako hříšníky čekají po smrti dudy? Nooo, protože jsem slušně vychovaný, ani sem radši nebudu psát, že by to třeba nějací muži uvítali, protože né všichni jsou dolňáci. No každopádně, já hlasuju pro to, tohle české úsloví změnit, alespoň do doby, než Skotové vystoupí z Velké Británie a vzdají se tak jaderného arzenálu. Protože až jim to někdo přeloží, takovou pohanu národního nástroje určitě nenechají bez odpovědi, navlečou slušivé maskáčové sukně a vyrazí do boje. ()
Jak se "zlý" továrník napravil :-) ()
Naivní a prostý příběh s velmi výraznými hlavními představiteli. Není to nějak extra vtipné či jinak zapamatováníhodné, ale příjemně se na to kouká. ()
Předem upozorňuji, že opravdu nemám rád filmy pro pamětníky. Ale u tohoto filmu jsem prostě nějakým záhadným způsobem zůstal koukat. A dokonce mě to i bavilo. Takže ač sám překvapen, hodnotím 80% ()
Tradičně výborná kamera Ferdinanda Pečenky, výborné herecké obsazení se skvělými hereckými výkony a v neposlední řadě krásný příběh plný náhod. Mé citlivé duši se dílo líbilo minimálně na pět hvězd :-) ()
Velikonoční nadílka. ()
Jeden z nejlepších, ba nejlepší film s Jindřichem Plachtou. Taková pohádka pro dospělé, která, aspoň mě nikdy neomrzí, a je příkladem toho, že filmy šli dělat i bez speciálních efektů. ()