Réžia:
Vladimír SlavínskýScenár:
František Vlček st.Kamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Josef DobešHrajú:
Jindřich Plachta, Jana Romanová, Jiří Blahník, Lumír Blahník, Jaroslav Marvan, Raoul Schránil, Antonie Nedošinská, Zdeněk Podlipný, Karel Dostal (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Továrník Bartoš byl přísný, nepřístupný protiva, postrach všech svých zaměstnanců. To ovšem platilo pouze do dne, kdy na procházce spadl se srázu. Zranil se, nedokázal sám vyhledat pomoc - a tehdy ho našel skalák Fábera a vzal ho k sobě do chalupy, kde žil s dcerou a dvěma osiřelými synovci. Byl to chudý člověk, jeho domácnost však přímo dýchala láskou a porozuměním. Několik dnů strávených mezi těmi milými lidmi Bartoše hodně poznamenalo, po návratu do svého světa byl jako vyměněný. Choval se laskavě, dělníkům zvýšil platy, pilně navštěvoval rodinu svého nového přítele a radoval se z věcí, jichž si dřív ani nevšiml. Jednoho dne se ovšem dozvěděl, že si jeho synovec chce vzít Fáberovu dceru, a zapomenutá pýcha znovu nabyla vrchu... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (323)
V současnosti koukám na televizi opravdu málo, jelikož jako distribuce titulů mi v jejím omezeném měřítku už nedokáže nabídnout potřebnou variabilitu, jenže okolnosti tomu chtěly a jedno odpoledne jsem ji zapnul a náhodou začínal tento snímek. Prvně jsem mu nevěnoval moc pozornosti, po chvíli jsem se však zakoukal a ke konci jsem nevěřil, co jsem vlastně viděl. Víte, sentimentální kýčovitost v kinematografii povětšinou zastává status negativního aspektu díla, ale samotný kýč může být dobrý, když se dobře udělá a tohle je ten případ. Příběhová kostra typu zlý člověk se po určité události a pár zjištěních změní k lepšímu je stará jako lidstvo samo, je promítána skrz kulturu po staletí, jen stejně jako u kýče se prostě musí udělat dobře, aby diváka dokázal zaujmout, bavit a v konečné fázi i dobře emocionálně zlomit. Nebe a dudy jsou založeny na kombinaci těchto dvou prokletých základech a vykonává výbornou práci. Zdeněk Troška o svých snímcích populisticky hřmí k lidu, že to je lidová podívaná a jejich kvality dokazuje vysoká návštěvnost. Je to hloupý blábol, všichni to víme a od teď budu na tyto výroky argumentovat právě tímto snímek, nýbrž vyjadřuje vše, co Troška snaží namluvit svému žebřiňáku hnoje. Lidovost, podstata lidské dobroty, lámání předsudků a mnoho dalších základních morálních zásad v krásně prostém příběhu a v tažení hereckých klasiků staré školy (hlavně samozřejmě duo Marvan-Plachta) je krystalická definice srdečnosti. Mnoho lidí ten kýč a sentiment asi tak dobře nepřijme, ale ty, co mají srdíčko, to výrazně dojme. 9/10. ()
Roztomile naivní stará česká klasika s Plachtou a Marvanem v ústředních rolích, na kterou se kdykoliv ráda podívám. ()
Dříve jsem neměl rád černobílé československé filmy... nevim proč, ale nenáviděl jsem je. Až do chvíle kdy jsem uzřel toto. Překrásný film, který měně přiměl dát "šumákům" druhou šanci. Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan a bratři Blahníkové mě dostali a utvrdili. Do dneška jsem viděl cca 5 černobílých filmů a řeknu vám, že tento je ze všech prvotřídní jednička. ()
Značne neuveriteľný príbeh o zázračnej premene protivného pána továrnika. Vznikla tak rozprávka o kapitalizme s ľudskou tvárou so silným sociálnym podtextom o nízkych platoch, akoby sa už schyľovalo k socialistickej republike. Za zmienku stoja určite dvaja malí chlapci, ktorí sa zhostili svojich úloh výborne. –– Tenhle Bartoš a starej Bartoš - nebe a dudy. ()
Dojemný a moc pěkný film s ponaučením. ()
Asi nejlepší film režiséra Slavínského, známého to specialisty na sentimentální příběhy. Nebe a dudy těží hlavně z ideálního obsazení dvou hlavních rolí Marvanem a Plachtou. Děj je sice naivně prostý (či prostě naivní), ale sem tam ho okoření nějaký slušný fór (třeba povedený rozhovor Marvana a Plachty o tom, kteří dělníci by měli dostat přidáno). Je tu i několik extrémně sentimentálních momentů (v jejichž centru většinou stojí plachtova filmová dcera), ale jsou opravdu natolik extrémní, že je lze považovat za parodii (těžko říct, jestli to byl záměr, i když z dnešního pohledu mi připadá, že to záměr prostě být musel). ()
Příjemná letitá komedie, kterou jsme viděl několikrát a vždy se bavím. Změna člověka k lepšímu se vždy dobře sleduje a vznik přátelství též, zvláště pokud v hlavní roli jsou herci jako je Plachta a Marvan. Nemám moc co vytknout. 4z5 ()
Tohle je snímeček, který značně posouvají nahoru herci v hlavních úlohách - Jindřich Plachta a Jaroslav Marvan. Navíc to je říznuté červenou knihovnou (chudá dcera dělníka v kamenolomu vs. synovec továrníka). Nemůžu říci, že by se mi to vyloženě nelíbilo, ale velice težko jsem snášel vyhraněnost hlavních postav a některé momenty (pád Fábery poté, co dostane výpověď nebo náhlá změna v chování továrníka) jsem překousával velice těžce. Ale lidem se to bude líbit, takovéhle příběhy jsou ve společnosti strašně populární, soudě podle některých mých příbuzných... 65% ()
Tohle je podle mě asi jeden z nejhranějších starých československých filmů na českých televizích. Nebo alespoň mám ten pocit. A stejně se vždycky alespoň na kousek rád podívám. ()
Někdy si říkám, jak byli ti naši předci skromní, že jim ke smíchu stačilo tak málo...ale tak zase...byla válka... ()
Tohle je krasna a sladka pohadka...Jana Romanova navic nepredvadi roli obycejne pozemske zeny, ale opravdoveho andela. :-) ()
Obrovské překvapení! Když si ale vezmu božského Marvana, typického dobráka Plachtu a ty dva andělský caparty... Rozhodování mezi 4* nebo 5* je značně ulehčené... ()
Opomíjený film vzniknuvší v dobách nejtěžších, poznamenaný touto dobou a sílícím vlivem socialistických (a sociálních) myšlenek. Vynikající kreace J.Marvana. R.Schránil opět ve svém živlu. Jinak si ho už nedokážeme představit. ()
Keď natáčali tento film , bola veľmi zlá doba , a možno aj preto tento apel na dobrotu medzi ľuďmi. Nezabudnuteľná scéna keď J.Plachta trestá dvojčatá.....65%. ()
Jaroslav Marvan byl pan HEREC s velkým H. Dokázal to několika generacím i režimům. Jindřich Plachta to naštěstí soudruhům už dokazovat nemusel. Tento prostinký a zcela vymykající se realitě snímek, vypráví o kapitalistickém hypochondrovi, kterak k osvícení přišel, když se s ním o lože a poslední skývu chleba podělil chudák z lomu, odtrhnutím si od vlastní huby. No a končívá to jako obvykle velkým happyendem, kdy si na svoje přijdou i odbory v kamenolomu, když jim správňák Fábera vylobuje deset kaček denně navíc:-). ()
Milé pohlazení po duši. Žádný přesah, žádné velké myšlenky, jen jednoduchý až naivní příběh o proměně jednoho protivného člověka v lepšího. Je to ale velmi dobře natočené a Marvan s Plachtou jsou skvělí. Když si uvědomím rok vzniku filmu, dá se říct jenom díky za něj a díky za pozvednutí nálady i teď, funguje to pořád. Co jste to provedli, kluci? Víte, co bude? Jo, sekec mazec. Tak si vem čepici. :-) ()
Naprosto jedinečný Plachta. A ti malí špunti jsou také skvělí. ()
Jasně nejlepší film Vladimíra Slavinského,ale né jeho hlavní zásluhou-nýbrž Marvana a Plachty.Těm třem se podařil nezvykle hluboký lidský malý velký film v době která je potřebovala jako sůl ()
Roztomilej film, který vypráví o morálním prozření, zlého, ješitného a neochotného boháče továrníka Bartoše, který se po zranění, které utrpí po pádu ze stráně, ocitne v rodině rolníka Fábery, který svým hodným a prostým srdcem, ukáže panu továrníkovi, jak správně žít a chovat se. Navíc ty kucí, který hrály ty dvojčata byli výborný! ()
Je zvlášní, že řada klasických filmů pro pamětníky (série, která se na obrazovkách objevovala s železnou pravidelností v neděli odpoledne a která skončila v době, kdy se počet osob, které si filmy pamatovaly z dob jejich uvedení, začal limitně blížit nule) byla natočena za války. Lidé snad měli v těch těžkých časech pro eskapismus zvláštní smysl. A zcela jistě se filmy vztahující se jakkoliv ke skutečnosti točit nedaly, že jo... V Nebe & dudy na neuspokojivý stav odkazují jen drobnosti – jako např. dvojjazyčný nápis nad branou Bartošovy továrny. Všecno ostatní se odehrává v idylickém bezčasí, s podání archetypálních charachterů (= figurek) a podle předvídatelného mustru. A samozřejmě že to funguje! Únik na jedničku! ()