Poslední mohykán

Naprostá klasika a jednoznačně nejlepší filmová role Jaroslava Marvana. Bylo ho všude plno (navíc dvojrole) a i přesto, že zde nehrála ani Adina Mandlová ani Nataša Golová, které hráli ve většině dobrých filmů 30 a 40- tých let, tak i přes to plné hodnocení, protože i Ti kteří mu (J.V.) sekundovali hráli skvěle především mladý ing. Bečvář nápadník tuším Zdeňky. " A to je bez debat ". (18.04.2010)

Další klasické a nezapomenutelné dílo naší kinematografie, především pro strhující výkon Jaroslava Marvana, který si v tomto snímku zahrál dvojroli bratrů Kohoutových. V jedné roli hraje diktátora své rodiny, která skáče, jak on píská. Neposlouchá ani svou ženu, ani své děti, pouze střílí rozkazy od rána do večera, "to je bez debat". V druhé roli hraje srdečného, věčně rozesmátého pana lesního. Náhoda jednou "otci-diktátorovi" umožní, aby se podíval, jak jeho rodina žije, když není doma, a tento pohled do zrcadla není příjemný. Velmi příjemná a vtipná komedie. (29.12.2008)

Uteklo mi asi prvních deset minut a docela toho lituju, protože celou dobu, co film běžel, jsem se bavila. Herci byli báječní (hlavně Marvan) a ač zápletka nebyla zrovna stoprocentní, podáno bylo tvůrci vše s lehkostí a neskutečným humorem. Charaktery postav byly taky vykresleny skvěle, nevidím důvod, proč tomuto českému klenotu nedat čtyři hvězdy. (15.06.2013)

"Zdenko, kdyby tě tatínek viděl, jak si tu klidně čteš, byl by oheň na střeše." "Oheň je u nás stejnak desetkrát za den. K nám by se hasiči najezdili." ____ Spíš než o celistvě kompaktní příběh jde spíš o velice kuriózní pásmo různorodých žoviálních grotesek, které mají jedno zásadní pojítko - a to božského Jaroslava Marvana, jehož ztvárnění pedantského otce a jeho optimistického bráchy (který nonšalantně ráčkuje) se může hrdě řadit na vrcholný piedestal dvojrolí. Samozřejmě, potenciál dané premisy šel využít lukrativněji - expozice je příliš dlouhá, a děj nabere na ženiálních komediálních obrátkách až v poslední třetině - jenže když vezmu principielně v potaz dobu vzniku (1947), lze to jakž takž odpustit. Vladimír Slavínský zde navíc akurátně vykreslil vzájemné vztahové peripetie, dílčí leitmotivy a rodinnou dysfunkčnost, která má nedílnou roli na finální pointě. To vše se posléze perfektně pojí do kultivované příručky k tomu, jak se fofrem dostat do Jedličkova sanatoria! .... VERDIKT: 8,5 lvích krotitelů z 10 (27.07.2020)

Napoleon, diktátor, tyran alias Bořivoj Kohout alias poslední mohykán alias Jaroslav Marvan, který je při věšení obrazu schopen zaměstnat celou rodinu a způsobit jim lehká zranění. Všechny postaví do latě a nesnese jakýkoli odpor. Bojí se ho nejen děti, ale i jeho vlastní žena: „Všechny nás pobije!“ Najde se někdo, kdo tohoto despotu napraví? Ale ano, najde. Vždyť je to komedie. A skvělá. A Jaroslav Marvan je prostě borec (a dokonce se nebojí ani lvů). (18.04.2010)