Réžia:
Vladimír SlavínskýScenár:
Vladimír SlavínskýKamera:
Ferdinand PečenkaHrajú:
Adina Mandlová, František Paul, Zdeňka Baldová, Oldřich Nový, František Kreuzmann st., Jaroslav Marvan, Světla Svozilová, Bedřich Veverka, Raoul Schránil (viac)Obsahy(1)
Hlavní postavou úsměvného příběhu je obyčejná písařka Julinka Svobodová, která pracuje pro zavedenou obchodní firmu Hrubý a syn a bydlí v podnájmu u švadleny paní Pokorné. Je sice chudá a občas se jí podaří opozdit, ale zato je stále veselá a příjemná. Ovšem stačí nepatrná náhoda a vše se změní. To když se jednou sveze výtahem s ministrem obchodu, Dr. Horákem, který shodou náhod bydlí ve stejném domě. Paní Pokorná totiž v dobré víře zvídavé paní domácí naznačí, že Julinka je přítelkyní pana ministra. Od upovídané ženy se nevinná pomluva šíří jako stepní požár a kupodivu dívce ve všech ohledech pomůže... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (106)
„To je krásné…a teď bych jen ráda věděla, co tady budu dělat…?“ - „No, to bych taky rád věděl…“ - „Prosím?“ - „To je přímo dojemné, jak se ženete do práce!“ Sekretářka, které přijde, že má málo práce, asi jiná doba…Přítelkyně pana ministra mě trochu překvapila tím, že Nový tu kupodivu nedostává tolik prostoru, jak by se možná mohlo zdát. A scény, ve kterých chybí, zábavností příliš neoplývají, spíš naopak. Problémem tohoto filmu totiž není brutálně jednoduchá zápletka (vypuštění drbu do světa), ale nedostatek humoru. Ten se (spolu s romantikou) vyskytuje totiž jen a pouze ve společných scénách Nového s Mandlovou, a to navíc ne úplně vždy. Někdy ta záměrná ostýchavost obou postav je ještě vtipná (hraniční „smích“), jindy u ní divák spíš rozpačitě zvedá obočí. Atmosféra je příjemná a František Paul odráží perfektní práci maskérů, ale humoru film nabízí prostě míň, za mě čistý průměr. „Je tu horko, hm? Neměli bychom jít chvíli na terasu?“ - „Tak pojďme!“ - „No, ale ono je to těžké…my tu totiž žádnou terasu nemáme.“ ()
Na tomhle filmu mně fascinovala ta v podstatě nijak nemaskovaná nemorálnost. Nový přeci musí předpokládat, že Adina se schází s ministrem zejména kvůli hmotným výhodám, ale přesto v jeho očích neutrpí, chová se k ní jak k nezkažené květince... A ještě se skrz ní snaží získat výhodu pro svojí firmu. Mimochodem, podle data narození bylo tatíkovi Paulovi pouhý jeden rok, když se mu narodil synáček Nový... A pak že dnes je mládež předčasně vyspělá, pche, kam se hrabe na počátek 20.století. ()
Po pravdě netuším, kolikrát jsem tenhle film viděla, nepočítala jsem to.. Faktem zůstává, že ho s přibývajícími roky mám stále raději.. Můj neskonalý obdiv mají tvůrci, kteří v tak těžké a temné době dokázali vykřesat lehkou oddechovku, úsměvnou záležitost s jemným humorem a pozitivním vyzněním.. Oldřich Nový s Adinou Mandlovou tvoří okouzlující filmový pár, ladí jim to spolu a jejich výměny mě baví pořád.. ()
Hezká, příjemná komedie, s inteligentním humorem, která diváka pobaví. Dojem trochu kazí, že je to taková kapitalistická agitka. Ministr obchodu menuje radu způsobem, za jaký by se nemuseli stydět ani socialističtí ministři. Ideální ministr, naprosto čestný, neovlivnitelný, prostě krásná pohádka. Jinak ale kvůli obsazení, hereckým výkonům a vtipu dávám 4*. ()
Tuctová romanťárna o tom, že pomluvy někdy neškodí a pomůžou mladé úřednici ku štěstí. Adina Mandlová mě nikdy jako bůhvíjaká kráska ani herečka nepřišla a v tomto případě byla otravnější než obvykle (něco podobného jako Dva týdny štěstí). Olda Nový taky žádný zázrak, mám ho radši v jinších filmech. Dobrá byla Marie Rosůlková, která už jako mladá měla ve svém hlasu stejnou dikci a styl jako ve stáří. Ostatní herci se nějak moc nesnažili a ve výsledku je tahle veselohra slabým infantilním odvárkem. ()
Galéria (2)
Fotka © Bromfilm
Zaujímavosti (5)
- Píseň „Oči tmavohnědé“ se měla původně jmenovat „Oči čokoládové“, ale Oldřichu Novému se to nezamlouvalo, a proto text trochu změnil. [Zdroj: Zavřete oči, přichází…] (MahYa)
- František Paul hrál otce Oldřicha Nového, který byl ve skutečnosti pouze o rok mladší. (MahYa)
- Námětem pro film se stala fáma o románku Adiny Mandlové s říšským ministrem pro Protektorát Čechy a Morava K. H. Frankem. Madlová si tak zahrála sama sebe. (Teres)
Reklama