Zlaté dno

Tak už jsem pochopil, že sem to nikdy neviděl. Tadle óda na podnikání a živnostníky se komančům do krámu rozhodně nehodila. :) Burian je zde perfektní jenom škoda, že celek vyzníva spíš jak moralizující podnikatelská agitka než dobrá komedie. Rozhodně mě zaujala velmi pěkná výprava, dost jiná od ostatních starejch filmů. (06.11.2013)

Spousta komentářů věnuje hodně prostoru úvahám, nakolik je film Zlaté dno komedií nebo spíš vážnou komedií atd. Já nic takového nehodlám řešit, protože jsem naopak velmi rád, že Vlasta Burian vylezl z ulity až příliš předimenzovaných komických rolí, které mi splývají v jednu figuru a jednu pitvořící grimasu - pochopitelně při vší nesmírné úctě k jeho mistrovství. Záblesk laskavosti a dobroty ve filmu Byl jednou jeden král při rozhovoru s babičkou, zde propuká v plné míře a prosvětluje Burianovu tvář i hlas v jeden velký koncert lidskosti, že nemám chuť ani pomyšlení přemýšlet a naivitě příběhu. A je vůbec naivní? Proč by nemohla krásná majitelka obchodu Zita Kabátová vzplanout k tak milému a moudrému člověku? A proč by nemohl při daných schopnostech a píli vzkvétat obchod v tak funkční ekonomice, jaká byla v oné době, byť i v krátkém čase? Pro polistopadové vlády (bohužel i ty pravicové) by měl být film fackou za likvidaci středního stavu a scéna opuštění, která mi nesmírně dojímá - poučením pro všechny.. (07.01.2011)

„Já a nemocnej?! Naposled jsem měl černej kašel, když mi byly 4 roky. A to eště nevím, jestli ten doktor nebyl barvoslepej!“ Kdepak Cyril Putička, ten má zdraví a sil na rozdávání…Zas jeden z těch smutných případů, kdy nemá Burian jediného schopného nahrávače. Marvanův Neškudla má jen pár scén a pak je to zase na jen na starém Putičkovi (a naopak trio jeho dětí je tak toporné, že jsem se pokaždé těšil až zmizí ze záběru). Jeho „čtverák a šprýmař“ se mu vcelku povedl, ale baví spíš konkrétními pasážemi, těch hlodů tolik nemá. Nejvíc jsem smál u Burianovy žehlící kreace (konečně už vím, jak správně žehlit!) a zásnub, kde se chudák ani pořádně nemůže napít. Jen mě pak překvapil vznik vztahu (jakkoliv to bylo celé hodně decentní), spojení Buriana s nejmenovanou herečkou kupodivu docela fungovalo. Akorát to trošku zapadne, když se film soustředí hlavně na myšlenku „odklizení“ rodičů (káravý sociální podtón) a až nechtěně úsměvného nadšení, píle ve věcech obchodních či vůbec práce. Celkově pouze slabší průměr. (26.01.2020)

Uvědoměle moralizující komedie o moudrosti stáří, nutnost chůze na vrchol schod po schodu a dělání živnosti přibližně tak, jak se to dělat má a ne jen bezbřehé vyždímávání lidí za každou cenu, jak je v českém prostředí většinou obvyklé. Cyril Putička (Vlasta Burian), odstavený na druhou kolej svými dětmi, se nevzdává a rozjíždí snad ještě velkolepější vzestup vzhůru v papírnickém obchodě. Nechybí mu tah na branku s vrozeným komfortním servisem pro zákazníky. A nakonec nachází i svoji životní lásku v podobě mladé elegantní vdovy Jarmily Valentové (Zita Kabátová), s níž vytváří takřka ideální pár. Nehodné děti Vilém (Raoul Schránil), Jaroslav (Antonín Streit) a Konstantina (příšerná Věra Ferbasová) naleznou po svém pádu oporu ve svém energickém a úspěšném tatínkovi. Z dalších rolí: kramář Neškudla (Jaroslav Marvan) a bankéř Karviš (Antonín Strnad) se svou ženou (Růžena Šlemrová). Jako celek je to poměrně příjemné pokoukání. (14.08.2011)

Vždy při sledování válečných filmů mne napadá, jaké to muselo být v době jejich vzniku - jít do biografu a všechno tíživé a zlé nechat přede dveřmi... Jestli nám i dnes přinášejí válečné komedie radost a příjemnou zábavu pro nedělní odpoledne, jak teprve tehdejším divákům! Snad proto se tomuto žánru během války tak dařilo. A konečně samotný námět by také zasloužil jednu hvězdičku navíc. Ne, není to žádná válečná agitka, jak tu někdo napsal, ale oslava společensky prospěšné práce, kterou má dotyčný člověk rád a po které se mu v zahálce stýská. Ano, zní to dnes staromódně, to přiznávám. (02.01.2019)