Jára Cimrman ležící, spící

Po shlédnutí filmu se jeví zbytečná otázka KDO BYL NEJVĚTŠÍM ČECHEM. Odpověď samozřejmě divák najde v tomto filmu, protože kde by byli bez Cimrmanových rad Marold, Strauss, Eiffel. Nelze opomenout že co se týče vynálezů byl věčně jen o chloupek druhý. Pokud jde o přátele tak se přátelil s takovými jmény jakými jsou Dvořák, Holub anebo Kaplan. Zkrátka ti všichni chovali v úctě Cimrmana. Nechybělo přitom mnoho a Cimrman pomohl rozvrátit Habsburskou monarchii. Hláška filmu jednoznačně zní: " Ve středu přece vždycky jezdí Nývlt." (23.08.2010)

Nádherný mystifikační klenot české filmové a obecně kulturní pokladnice... Filmové rozvíjení fenoménu fiktivního českého génia vpravdě renesančních rozměrů v rukách režiséra Smoljaka nabralo zajímavý rozměr. Nejedná se o klasický biografický film, ale o jakýsi rámcový pseudodokument k bádání teatrologa (Josef Abrhám), do něhož je životopis Cimrmanův zasazen (z pseudodokumentární formy pramení také velká část komiky snímku)... To, co dělá z výplodů autorského dua Svěrák-Smoljak skutečně velká nadčasová díla, je samozřejmě obsaženo i v tomhle filmu - tak kupříkladu již samotná národní identita Cimrmanova - ,,český" génius je typický jedinec obývající středoevropský prostor, jehož národnost je z geografické a historické povahy sporná, národní škatulky totiž přinesla až vlna národních obrození valící se Evropou a s ní příchozí vzepjatý nacionalismus, symbolické je usazení Cimrmana do pomezí česko-rakousko-německého (byl asi tolik Čechem, na kolik je dnes Čechem Milan Kundera)...; extrémní zalidnění obrozenecké Prahy velkými osobnostmi NO, které odráží představu malé české kotliny, kde se všichni znají a dívají se vzájemně do talíře; typický mýtus o českém člověku, který vstoupí do struktury nějakého systému a postupným latentním působením ho ideologicky rozloží zevnitř (Cimrman coby vychovatel u arcivévody Františka Ferdinanda d'Este); symbolicky ztvárněná dekadence doby před první světovou válkou ve scéně honu na zajíce oblečené v komických a ponižujících převlečcích; Tyršovo heslo ,,Přelez, přeskoč, ale nepodlez" aplikované na český národní charakter ve výstižné variaci ,,Můžeš podlézt, ale pak se musíš zase narovnat..."; poklona estetice éry němé grotesky (Cimrmanova školní léta strávené v dívčí škole...); obrozenecká vize učitele coby posla vzdělanosti a nositele všeslovanských ideí; individualistická koncepce dějin (Cimrman je největším hybatelem dějinného vývoje); absurdita zobrazovaných faktů (Cimrman patentující si vynálezy vždy několik chvil po kolegovi, radící dobovým velikánům a zhmotňující se tak v jejich inspiraci, žijící do svých 16 let v přesvědčení, že je dívkou...); kongeniální stylizace a s ní spojená příznakovost jazyka (,,šosáctví doby"...)... Fenomén fiktivního českého génia byl dotažen k dokonalosti, když se jeho jméno dostalo do jedné americké encyklopedie Kdo byl kdo... To byla asi ta největší satisfakce pánům Svěrákovi a Smoljakovi...a další přikládám já na konci tohoto komentáře: Děkuji Vám, pánové, udělali ste můj život radostnější... (24.10.2007)

Možná nebudu první s tímto názorem, ale prostě jde jen o divadlo na filmovém plátně a z té filmové autenticity to jakžtakž funguje. A vzhledem k tomu, že hry nabízely kanonádu inteligentního humoru, tady je toho střelného prachu asi polovina či méně. Ale ta všudypřítomná ironie našeho slavného tvůrčího dua z toho pořád dělá velmi nadprůměrnou komedii, která do průměru nepatří a ani se nepřibližuje. (14.10.2019)

Takovou koncentraci geniu, jako je v tomhle filmu, asi jen tak neuvidite. Smoljakovi a Sverakovi se podarilo film udelat takovym stylem, ze byste skoro i verily, ze nejakej Cimrman zil. Je naprosto genialni, jak Cimrman prochazi ruznyma obdobima a mistama a kazdemu geniovi nejak poradi, ale sam ve skutecnosti nic moc nevymysli. Moje nejoblibenejsi cast je patentovy urad a scena s Nyvltem a Machanem, to proste nema chybu. Diky svoji delce film ani na okamzik nenudi a je narvanej spoustou skvelyho humoru a hlasek. Nejvetsi podil na tom ma promakanej scenar a vyborne hereckeho obsazeni v cele s opet vybornym Sverakem. Jasnejch 5*. (27.03.2006)

Na představení Cimrmanů se vždy rád podívám, proto jsem se těšil, když jsem měl konečně možnost vidět Járu Cimrmana ležícího, spícího.. První půle pseudo-dokumentu vynikající, smál jsem se prakticky neustále, ale s překlenutím filmu do druhé půle jakoby autorům docházel dech (samotnému se mi to nechce věřit, ale tak jsem to cítil). Přesto velmi nadprůměrná zábava. (03.01.2008)