Jára Cimrman ležící, spící

Vlastně to není příběh, ale soubor výpisků ze sebraných spisů Cimrmanových. Historické výroky a legendární momenty, které si člověk při sledování Mistrových her přeje vytesat do kamene, aby je nezapomněl, ale nemá šanci, protože jich je příliš mnoho a kamenů po ruce příliš málo. Člověka Cimrmanovým géniem nedotčeného snímek nepochybně položí a uspí, pro znalce však představuje potvrzení pravidla, že čím uleželejší, tím lepší. (03.04.2013)

Tohle musím říct jako první: Valerie Kaplanová zde ještě v důstojné roli, než ji zneužil ten debil Troška a jiní zhovadilci typu Tutovka. A k ději samotnému, to je prostě origoš. "Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat." Nejde jen o ten nápad, ale i ty jednotlivé vtípky (průřez postelí a peřinou, slepice Longhornka oškubána/neoškubána, chch) a dialogy a do toho ta atmosféra habsburského Rakousko-Uherska. "Nedělal potíže. Akorát na náměstí se dloubal v nose." Pobavily hlavně kapitoly "inspirující", "pozdě přicházející", "tvořící" a "bořící" (vynikající Petr Čepek). Ale vlastně ono to nejde takhle se zaměřit jen na něco - on je celý film jedna velká paráda. "Nedělej si výčitky, můj synu. Nejsem totiž tvůj otec. Jsem tvůj syn. Tatínku." "A maminka?" "Je tvá babička." "To je hrozné. Jsem tedy úplný sirotek. Ale to není tak důležité. Důležité je, že jsem konečně poznal pravdu." Škoda, že to bylo tak krátké - takový génius, jako byl Jára Cimrman, by se klidně mohl roztáhnout na mnohem delší životopis a jít více do detailů. "Tyrš ten říká: preskoč, přelez, ale nepodlézej. Já říkám: Můžeš i podlézt, ale pak se zase narovnej." A pak ta pointa na konec - stejně jako celej film - dokonalé. (05.02.2020)

Zde neni nad cim premyslet. Tohle je proste klasika a silne vybusna Cimrmanovska naloz, ktera necha jenom oko nejvetsiho pesimisty suche. (04.04.2006)

Nemá takové kouzlo jako divadelní hry, ale každého cimrmanofila jistě potěší. Je to prostě součást české historie - můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno co s tím můžeme dělat. (22.12.2006)

Geniální humor pánů Svěráka se Smoljakem napříč Českými dějinami zapředený do životopisu největšího Čecha, Járy Cimrmana. Obrovské množství zlidovělých hlášek a tézí, společně s předpokladem alespoň základních znalostí naší minulosti, tvoří hlavní předpoklady nesmrtelnosti jednoho z největších komediálních skvostů Československé filmové tvorby. (23.06.2012)

Divný snímek. Divadelní hry s J. Cimrmanem mám velmi rád, ale tady mi zásadně chyběla atmosféra cimrmanovských her. Nemůžu si pomoci, ale filmu chybí ta lehkost a veselý humor jak ho znám z her. Naopak, filmový Cimrman na mne místy působí dost smutně, pochmurně, občas až depresivně (hlavně návrat do Liptákova a současnost). Ty scény ze současnosti mi vůbec přišly takové nepatřičné a postava Abraháma přímo děsná. Avšak některé fragmenty filmu jsou opravdu výtečné (patentnový úřad, promenáda s hvězdami historie atd.). (01.04.2013)

Životopisný film největšího Čecha a největšího vynálezce, pana Járy Cimrmana, o jehož velikosti a důležitosti bychom prostě diskutovat neměli. K nejlepším částem filmu samozřejmě patří Járova školní léta a naprosto geniální JC inspirující a JC pozdě přicházející. A ten seznam českých velikánů na tabuli ve škole je špatně, Cimrman samozřejmě patří nahoru. Tento film má navíc zcela šokující a dechberoucí, nicméně nijak překvapující pointu. 100%. (09.02.2018)

„Největším světovým spisovatelem, vynálezcem, malířem, fyzikem, lyžařem a filozofem za posledních sto let byl český velikán Jára Cimrman. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat! "  Tento filmový přepis absurdní mystifikace divadla Járy Cimrmana mě i po letech stále baví. A možná i víc než kdy předtím. Co nemá chybou, jsou všechna ta fiktivní setkání "největšího Čecha" se spoustou reálných postav (Světlá, Holub, Dvořák, Čechov, Marconi atd.). Ty různé odkazy na kulturní život a osobnosti v Rakousko-Uhersku z přelomu jsou totiž geniálně vypointované. A k tomu všemu ty hlášky („Dobrý den, doktore Holube. Jedete letos zase do Afriky?... Doma bude! Už se narajtoval dost.”  "„Co to píšete, bratře Čechove? Píši dvě sestry...A není to málo, Antone Pavloviči?”  „Zkuste to bez drátů, milý Marconi!”)...😃😃😃 Ale chválit tento film mi přijde skoro jako nosit dříví do lesa. "Teď tu byl..." 😃 (11.04.2024)

Něčeho takového se už bohužel v naší tvorbě nikdy nedočkáme. (22.03.2009)

Jára Cimrman = Český Forrest Gump. Ibaže IQ mal vyššie (10.01.2010)

Ať si říká kdo chce co chce.... tohle mě nebavilo... ale scénky.. to je něco jiného (12.01.2010)

Tohle pro mě prostě není film. Spousta výborných nápadů. Navíc pěkně zahraných skvělými herci. Jenže je tu i množství děsně dlouhých naprosto hluchých scén o ničem. Po dalším shlédnutí hvězdičku přidám, protože je to přeci jen ke všem těm besedám o fiktivním velikánovi milé shrnutí jeho života. (01.01.2011)

Zdeněk Svěrák ve své životní roli! Tolik moudra, vtipu a lásky k vlasti se jen tak nevidí. Dokonalost sama! 90% (DĚJ ***** DRAMA *** VTIP **** HERCI *****) IMDb.com: 7,5/10 (30.09.2011)

Ve filmu zazní spousta geniálních myšlenek našeho génia - zdůrazním jednu ne příliš často citovanou : "Malým (a slabým) je třeba počítat pomaleji." (01.01.2014)

Svoje kvality film určitě má, je pěkné, když nadšenci mapují život a dílo osoby, kterému zasvětili minimálně polovinu svého profesního života. Ale ne vždy mi to přišlo tak vtipné, i když jsem hlášky znal samozřejmě dávno předtím. Třeba budu umět tento snímek ocenit někdy v budoucnu. (13.03.2022)

Souhlasím s Blofeldem, chce to víc jak 5*. Je to naprosto dokonalá Cimrmanovka, zvlášť s Libuší Šafránkovou... (03.09.2007)

Klasické, vtipné, surrealistické, originální, nefalšované, cimrmanovské. Jsem odrostlá na hláškách z Cimrmanů, tudíž tento film považuji za klasiku. Jít po stopách vynálezce, skladatele, objevitele, spisovatele Járy Cimrmana, poznávat jeho život, to je naprosto skvělé a fascinující. Byl to velký člověk, velký Čech, velký vlastenec. A můj slovník frází pochází z části i z tohoto díla, např.: "Vichr z hor", "Doma bude, už se narajzoval dost!", "Půjdeme nahoru a podíváme se dolů!", "Pane učiteli, Konrád brečí!", "Rozejděte se, vypadněte!", "A není to málo, Antone Pavloviči?" a spousty dalších. Jára Cimrman byl, je a bude! (13.09.2008)

Bylo to celé takové neslané, nemastné, že pro to ani nemůžu najít ta správná slova. (28.02.2011)

Co cech, to Jara Cimrman. (24.06.2011)

Koukám, kolik je vegetariánů mezi zdejšími komentátory. Neříkám, že se mi scéna s tím střílením králíků/zajíců líbila, ale zároveň mě nepohoršovala, protože předpokládám, že ti ušáci by byli i bez filmu zabiti tak jako tak a jejich mrtvolky určitě nebyly vyhozeny někam na smetiště, ale skončily na talíři. A ve filmu nebyli zbavováni života trýznivějším způsobem než při běžném lovu. Navíc tahle scéna nádherně ukazuje úchylnost Františka Ferdinanda, který masově střílel zvěř jen tak pro zábavu. Ve svých zápiscích na cestě kolem světa např. píše že střílel "bezbranné medvídky koala a opětně žasl nad pasivitou tohoto zvířete, které spadlo ze stromu až po celé řadě výstřelů". Nebo v národním parku v Americe, kde neměl pušku, protože tam je lov zakázán, ubil se svými kumpány aspoň šest krotkých veverek, tchoře a dikobraza jen tak klackem a kameny. A chlubil se, že za svůj život zabil asi 300 tisíc kusů zvěře. (04.01.2014)