Guľový blesk

Guľový blesk nie je ani zďaleka tak frekventovanou komédiou, ako iné Smoljakove komédie a je otázka, či je to dôsledkom jej neveľkej obľúbenosti u masového diváka. Pri pohľade na tunajšie hodnotenia má človek pocit, že by sa malo jednať o jednu z divácky najobľúbenejších. Možno je téma komediálne trochu mimo masový obzor, ale urobiť si na tento film objektívnejší názor v zrelšom veku by som si mohol iba vtedy, ak by ho v tej televízii niekedy aj uviedli. (21.01.2013)

Plnokrevný Smojakův režisérský debut byl a je stejně průrazným úspěchem scénáristického cimrmanovského dua Svěrák-Smoljak. Tato crazykomedie nepostrádá snad jedinou klávesu ze stupnic lidského citu a plnosti života. Zdánlivě recesistický podnik sestěhovávání i přestěhovávání potřebných jedinců, kteří by sami, vlastními silami, nebyli s to na uskutečnění svých bydlištních potřeb ani pomyslet, se mění logikou děje i vůlí svých tvůrců v podobenství o nadčasovém stavu mysli i ducha českého člověka. Odstíny svérázů i stereotypů, které nám představují hned úvodní sekvence ze schůzky všech účastníků akce Kulový blesk, jsou jedinečné, svérázné a pro postižení hlavních typů více či méně vyčerpávající. Svéráznou kategorií v této galerii je dr. Radosta v uchvacujícím podání Rudolfa Hrušínského II. Je jakousi nostalgií za zcela vymizelou kategorií prvorepublikových menedžrů, generálních a sekčních ředitelů, těch, kteří tvořili páteř jejího vzmachu v oáze kreativního podnikání dnes již legendárního baťovského typu. Jakkoliv v autorském i Hrušínského pojetí jsou obsaženy sebeironické a shazující prvky, pozitivní jádro tohoto jedinečného typu zůstává zachováno. Ti, kteří jsou postaveni do popředí v čele s operním bardem Bílkem a ostýchavým Abrhámovým psychologem Knotkem, jsou současně nositeli rušivých šumů-bezděčných mystifikací, které jednak popohánějí děj, jednak jsou zdrojem neustávajícího gejzíru nápaditých gagů-hlášek. Opilecká Knotkova mise je např. v mých očích korunována jedinečnou scénou rozhorlené Knotkovy choti v jadrném ztělesnění Daniely Kolářové stojící nad postelí, v níž svůj kocovinový sen právě dospal její choť; probuzen, vystrkuje z přikrývky pouze tu část hlavy, která mu umožňuje jedním vyděšeným okem sledovat oprávněné rozhorlení jeho něžnějšího druhého já, jež předchází nevyhnutelnou Knotkovu canossu kajícné pouti po domácnostech, jež oblažil svou tlampačovou opileckou bujarostí úspěšného svatebního svědka. Zdá se, že uplývající čas tyto výrazné rysy a prvky komedie úspěšně přesahující svou ultranormalizační dobovou determinantu dále zesiluje a prohlubuje. BLESK se tak také mění v kouzelné čidlo, které výrazně usnadňuje pochopení nejednoho duchovního zákoutí české polistopadové zkušenosti. (12.09.2007)

Komedie s lidským přesahem. V málokterém filmu se potkává v rychlém sledu mládí a stáří, naděje a strach, smutek i smích. Střet generací a životních hodnot. Směs fragmentů lidských životů, které spojuje „mamutí“ kolotoč doktora Radosty. Úžasně vtipná a uvnitř teskná komedie. V zaprášené kulise 70. let naší věčné stověžaté Prahy. Vše je dokonale emotivně podbarveno hudbou Zdeňka Lukáše. Jednoho z našich nejlepších komponistů druhé poloviny 20. století. Co slovo, to nezapomenutelná hláška. Jedna z našich nej komedií vůbec. 90% (26.09.2016)

Největší akce v dějinách stěhování pod taktovkou dvou geniálních scénáristů Svěráka a Smoljaka je zdárným příkladem klasické české komedie. Navíc tolik českých hereckých es v jednom filmu, to se hned tak nevidí. Herecké partičce samozřejmě vévodí Rudolf Hrušínský, který jako obvykle strhává všechnu pozornost na svou osobu a celému filmu dominuje jeho brilantně zahraná postava doktora Radosty. Sled nesmrtelných hlášek, kultovních dialogů a celého konceptu dělají z Kulového blesku nesmrtelnou klasiku české kinematografie a rád se na ni znovu podívám. Já bych si prosím tu brazilskou kávu dal. [Přesná stopáž: 82 min] (21.08.2007)

No cekal jsem trosku vic, ale rozhodne nadprumer. Ve filmu nechybi skvely hlasky a originalni a vtipny napady, i samotnej napad na stehovaci akci je fajn, ale problem je, ze krome tohohle, je celej film takovej dost jednoduchej a krapet prazdnej. Na druhou stranu, tech 80 minut utece, ze ani clovek nevi jak. A dale je tu skutecne hvezdne obsazeni, jen krapet zamrzi, ze se dej hlavne zameruje na Abrhama, treba Sverak nebo Smoljak si vetsi pozornost zaslouzi. Taky mohlo bejt ve filmu vic problemu se stehovanim, takle to az na par zadrhelu jede docela bez problemu, ale i pres tu kritiku jsem se dobre bavil. (26.08.2007)