Nejistá sezóna

Jistá zábava s mrazivým obsahem, nejen o představení, jež muselo být "konstruktivní pozitivní satirou" a které bylo nakonec "celkem v intencích", jak pravil soudruh hodnotitel. (Nejste-li fanoušek J.C. výsledný dojem bude poloviční, v opačném případě velice nadstandardní, vše ve stylu, na který jsme zvyklí - "nehraju, jen konstatuju"). Kluci, jenom pár poznámek. - Prosim tě, dneska nemůžeš posuzovat, to není představení, to je funus. DVD: Po kliknutí na Bonusové materiály se dostanete na rozcestí. Můžete si přečíst Filmografie všech členů divadelního souboru s nejistou budoucností. Poté následuje Fotogalerie obsahující klasické fotky z filmu a posledním bonusem jsou tři Rozhovory. Smoljak vypráví o tom, že politické ovzduší v roce ´87 tálo a mohli tak natočit pravdivý film o strastech jejich divadla. Tragikomická je historka s kamerou. Smojlak nechtěl dělat postsynchrony, ale rovnou kontaktní zvuk, tehdy ovšem nebyl tak uznávaný tvůrce, aby se mu dostalo kvalitní kamery, takže obdržel horší typ, který rachotil. Aby se zbavili hluku, museli přístroj "zaboxovat" (utlumovacím boxem, který vážil okolo 2 metráků). Poté byla manipulace velmi obtížná. Svěrák mluví o tom, jak některé skutečnosti museli ze scénáře vyškrtnout, protože jinak by jim je diváci neuvěřili. Na závěr si stěžuje, jak špatná byla distribuce filmu, promítli ho prý v Lucerně a pak zapadl. Brukner vzpomíná na natáčení s úsměvem po celou dobu rozhovoru, vzpomíná například na tuhou zimu 87/88 v době natáčení. Jedná se o zajímavé bonusy, je jich ale velmi málo: 60%. (05.03.2009)

Ani hraný film, ani dokument, ani herci, ani neherci, ani tragédie, ani komedie. Čím vlastně Nejistá sezóna je? Mé zlé já mě nabádá napsat, že propagací cimrmanovského divadla, jenže jméno nejvýznamnějšího Čecha úmyslně neuslyšíme ani jedinkrát. Hlavní dějovou nit tvoří drama o nelehkém údělu českých umělců za pozdního socialismu a o jejich osobních shodách a neshodách – nejsmutnější část („tak až si pan doktor zapálí, tak budeme pokračovat“). Na ni jsou pak opatrně navěšovány ukázky z nám tak dobře známých Cimrmanových her – nejvtipnější část („není pro muže hanbou, když zde, v místě věčného mrazu, uroní kroupu“). A kromě toho všeho je Nejistá sezóna rovněž krotkou politickou satirou, jakousi neútočnou reflexí tehdejších poměrů – nejtrpčejší část („když je člověk na něco krátký, tak by si z toho alespoň měl dělat srandu, to platí o smrti i o politice“). Všechny situace údajně vycházejí z reálných zážitků jejich protagonistů, těžko říct jestli to samé platí také o hláškách, ale u Cimrmanů by mě to moc nepřekvapilo. Pro celou Nejistou sezónu jsou každopádně charakteristické dva výroky: „Zlaté prciny“ a „A je po ptákách“. 80% Zajímavé komentáře: Falcor, francis, Šandík (14.12.2006)

Divadlo Járy cimrmana je prostě skvělé a tenhle jejich film nemá snad žádnou chybu. Film je veden v naprosto jiném duchu, než film Jára Cimrman ležící, spící, a právě tento styl mi více vyhovoval. Je v něm mnohem více toho běžného "cimrmanovského" divadelního humoru a taky se to vlastně celé točí kolem divadla. A pokud je to tedy vše dle skutečnosti (i když jména a vše tomu moc neodpovídá), tak to mělo DJC tedy hodně těžké (čemuž bych se ani nedivil ;)). Ať žijí Kydal a Rybník :D 9/10 (03.01.2007)

Už to tenkrát začínlo trochu jít - dělat si srandu z ředitelů umění, kultury a ideologie. Je moc dobře, že toho "Cimrmani" využili právě v tomo teprve vznikajícím uvolňovaní, kdy byli onoho posměchu a sarkasmu plní. Později by to už buď nevzniko, nebo nebo by to v retrospektivním ohlížení ztratilo ten správný říz. (25.02.2011)

Nejistá sezona je na hranici divadla a filmu v tom zmysle, že množstvo vtipných scén sa odohráva na javisku a pre niekoho budú možno ťažiskom humoru filmu. Lenže množstvo výborného a častokrát aj ťažko postrehnuteľného humoru sa deje aj v "deji", takže Nejistá sezona je tak plnohodnotná komédia. Postavy sa oslovujú iba krstnými menami, čo bolo určite správne rozhodnutie, teória, že sa jedná o postavy hrajúce samých seba, je tak vtipným cimrmanovským spôsobom napadnuteľná. No ale podstatné je, že to čo má byť vtipné aj vtipné je, že kádri sú síce trochu prihoretí, ale nie sú karikatúrami a že tak divadelníci môžu hrať to, čo pripadá ľuďom v hľadisku vtipné. Inak by z toho bola asi dráma. (04.04.2014)