Réžia:
Ladislav SmoljakKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr SkoumalHrajú:
Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Jaroslav Vozáb, Petr Brukner, Miloň Čepelka, Josef Vondráček, Jan Kašpar, Genadij Rumlena (viac)Obsahy(1)
Príbeh divadla, ktoré má síce úspech u publika, ale musí čeliť aj ťažkostiam zo strany nadriadených orgánov a sťahovaniu do nových priestorov periférneho kultúrneho domu. Veľký priestor dostávajú ukážky z repertoáru Divadla Járy Cimrmana ako Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, či Vizionář. (RTVS)
(viac)Recenzie (456)
Smoljakova a Svěrákova genialita je prítomná v každej vete a každej scéne. Majstrovské dielo. 5* ()
Hra Vizionář je sama o sobě mezi cimrmanovskými kusy výjimečná svým přesahem, ale pro tuhle (auto)divadlografii jako by byla psaná dopředu. Spousta vtipů z her, zkoušení a zákulisních historek, odvážná kritická sonda do vlastních řad (zejména na Smoljaka), ale taky trvalé hořké mrazení z cenzury režimu, kterému se pod rukama zrodil kult zcela jiné osobnosti, než o kterou se snažil. Cenzoři jsou sice ve filmu vyobrazeni jako banda intelektuálně podprůměrných lokajů plnících stranické směrnice, ale ono to tak snad muselo být i ve skutečnosti, jinak by tento film nemohl projít. ()
Jelikož znám všechny Cimrmany nazpaměť tak tohle mě fakt nebavilo. Nápad s komisí a divadlem dobrý, ale vynechal bych všechny ty Cimrmany a rozehrál pořádně linku s komisí. ()
Až jednou DJC nebude, tak tento film zůstane jako připomínka toho, co ve své době (před rokem 1989) divadlo znamenalo pro herce i pro diváky. ()
Tak jako si Dejvické divadlo natočilo seriál o sobě a heho skáze, tak i Cimrmani daleko dřív a v době, kdy to bylo složitější si natočilo film o jedné sezóně onoho divadla. A jak jinak než s vtipem sobě vlastním. ()
Jestli taky nejdete do kolen z Cimrmana, tak ale tohle je fajn. Nasaje se odtud pár hlášek a člověk může vypadat, že je odborníkem na neexistujícího Čecha století. Líbí se mi na tom nejvíc zachycení dusna doby, ve které Smoljak se Svěrákem mistrně tvořili něco, co baví lidi dodnes. ()
Tak tohle není pravá komedie, i když humor se tam taky najde. Je to vzpomínka na dobu, o které si možná jen myslíme, že dávno minula. ()
Komunismus se lepí na paty - nejen pánům Svěrákovi a Smoljakovi, vlastně tentokrát spíše Kydalovi a Rybníkovi. Malá sonda do života divadelníků z radosti z doby, kde tam, když se socialistické sani uřízne hlava, okamžitě vyrostou dvě zbrusu nové. Divadlo Járy (da-a) Cimrmana se v průběhu komunistické éry postupně stalo novodobým českým kulturním fenoménem, kterému nic ze svého lesku neubrala ani doba nynější. A právě tehdy, na sklonku té rudější z našich historických etap, si Svěrák se Smoljakem konečně mohli dovolit ukázat, s jakými obstrukcemi a ideovými omezeními se po celou tehdejší existenci museli herci i autoři divadla denodeně potýkat. A jako takový je dobré výsledný film brát, nejen proto, že v průběhu filmu nepadne o Cimrmanovi záměrně ani slovíčko. Snímku nechybí chytrý scénář, který myslí i na úsměvné detaily ze života (vyprávění příhod v šatně), navíc jsou výkony herců uvolněné a civilní (vždyť koneckonců hrají sami sebe), a divákovo vědomí je tak dokonale uzpůsobeno iluzi, že jsme vlastně dalšími členy souboru, které muže pan režisér bez obav vzít mezi sebe. Což mne mimochodem jako příznivce cimrmanových her ohromně těší. Co trochu škodí, je nedokončení některých nakouslých témat a diskusí, např. režisérova role má být demokratická či absolutní, úmrtí ve skupině aj. V celku působí Nejistá sezóna jako lehká, nenucená výpověď o době, se kterou se pánové, stejně jako Jára Cimrman svou hrou Vizionář, pomalu loučí. A zatímco tehdy si mohli lidé jedině zoufat, tentokrát se blížily časy, kdy žádná sezóna už díkybohu nemohla být politicky "nejistá". ()
Dělat komedii za totalitního režimu nebyla žádná sranda. To a další věci se dozvíte v Nejisté sezóně. Zatímco na jedné straně tu bylo zaměření na diváka, který se měl hlavně pobavit, tak na straně druhé tu byla politika, byrokracie a ideologie a skloubit tyto dvě věci dohromady byl pořádný oříšek. Velká část filmu se odehrává v prostorách, kam se běžný divák nikdy nedostane a uvidíte, co se všechno může v zákulisí stát (Nemám brousek! Já tam bez něj nemůžu!). A jak už tady někdo řek - nejvíc mě rozesmálo vysvětlení hlášky "Zlatý prciny" :D ()
Bolo tam par dobrych veci, ale zeby az tolko *? ()
Za břicho se popadám, pět hvězdiček hnedka dám. ()
Cimrmany miluju a rád z nich cituju prakticky cokoliiv. Tohle je pohled trochu do zákulisí, jak jejich hry vznikaly a s jakými nástrahy systému se museli Svěrák a Smoljak vypořádat. K tomu všemu je to taky dost vtipné :) ()
Netlačte se všechny ! ()
Jaká to byla hnusná doba a v té době tu vzniklo tak skvělé divadlo o kterém je tento film.Stupidní kulturní komise která nikdy nic nepochopila.A co bylo nejlepší,že herci pokaždé našli kličky jak dávat lidem politický humor.Díky za tento film,protože další generace musí vidět jak to chodilo a jak se bojovalo humorem,který je nám vlastní. ()
Konstruktivní pozitivní satira mě dostala. Zlatý prciny. ()
Parádní film! Cimrmanův humor je snad v celém Česku nejvtipnější (no možná až na Bohušovo dědictví). Celou dobu má film takové dvě rozdílné atmosféry. Jedna si utahuje z komančů a ta další je perfektní divadlo. Celkově ale sranda a poslední divadelní scénu snad nikdy nezapomenu. 80%. ()
Velice zajímavý náhled do kuchyně nejlepšího českého dramatu. ()
Někdy se divím, že je všechny nepozavirali. Ty šílené schvalovací kulturní prověrky a hlášky divadla. Vždyť muselo být jasné, že tohle je vyloženě výsměch. ()
Neobyčejně laskavý typický cimrmanovský humor tak trochu jinak, ale zahřeje u srdce úplně stejně jako divadelní hry velkého génia. ()
Otrasná nuda... cimrmanovci mi nikdy nesedeli. ()
Reklama