Réžia:
Ladislav SmoljakKamera:
Andrej BarlaHudba:
Petr SkoumalHrajú:
Jiří Zahajský, Marek Brodský, Rudolf Hrušínský, Blažena Holišová, Josef Abrhám, Veronika Jeníková, Jaroslava Adamová, Vlastimil Brodský, Petr Čepek (viac)Obsahy(1)
Pražský policejní inspektor Trachta a jeho nezkušený praktikant Hlaváček pátrají po záhadně zmizelém továrníkovi Bierhanzlovi. Jeho továrna se zabývala výrobou vyhlášené masti pro růst vlasů. Pan továrník však náhle nečekaně zmizel zůstalo po něm jen pár osobních věcí. Při pátrání narážejí Trachta s Hlaváčkem na spoustu paradoxů. Podaří se jim zjistit, že většina mužů, kteří si svoji plešatost u pana továrníka léčili, po úspěchu také zmizela vždy ale poslali pohled, že s novými vlasy začínají nový život někde jinde. Pátrání vrcholí v tajuplném sanatoriu (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (469)
"Potřeboval by trochu přidat v úsudku, tam je to slabší. Taky pendrek mu moc nejde." Rozpuštěný a vypuštěný je poměrně slabej vývar z Vraždy v salónním coupé, zejména díky daleko méně přesvědčivýmu Hlaváčkovi, ale zase to dohání několika povedenejma novinkama. Mezi ně samozřejmě patří Bedříšek s kachnami, záchrana univerzálního dědice, dozrávání podezřelých, kývající Václav či spokojení Hlaváčkovi rodiče. Při premiéře jsem sice směrem k Markovi Brodskýmu vyslal mnoho nelichotivých výrazů, ale s postupem času jsem si zvykl jak na jeho praktikanta, tak na úpravy v pro mě "nedotknutelný" hře, takže Cimrmani mají ode mne zase neobjektivních pět hvězd. ()
Další geniální dílo Cimrmanovského dua Smoljak - Svěrák. Velmi silně předělaný námět ze hry "Vražda v salónním coupé", kde vyšetřovatel Trachta a jeho praktikant Hlaváček pátrají po pachateli kriminálního činu a ve svém úsilí se setkají s mnoha věru Cimrmanovskými nástrahami i jejich vskutku Cimrmanovským rozřešením. Skvělé jsou role Rudolfa Hrušínského, Vlastimila Brodského, Zdeňka Svěráka, roztomilá je postava Veroniky Jeníkové (včetně jejích replik) a předeším Jaroslava Weigela spolu s Jaroslavou Kretschmerovou. Vyvrcholení případu je fantastické. U mě zařazeno ve zlatém fondu :-) ()
Inspektor Trachta a jeho nezvyklé vyšetřovací metody musí oslovit každého milovníka detektivek. Parodie na žánr detektivních příběhů je velmi povedená a promakaná, klobouk dolů. Zasazení děje do počátku dvacátého století byl taktéž geniální nápad, který se navíc podařilo výborně realizovat. V českém prostředí má časové období kolem počátku století zvláštní příchuť. Rozhodně má silný tematický potenciál, který zůstává z velké části nevyužit. Tedy kromě diskursu Járy Cimrmana. ()
Trachta: „Tak co řekla dál, Hlaváčku...” Hlaváček: „Seš nějakej zvědavej, hele...” Trachta: „No dovolte?” Hlaváček: „Ne, to řekla Vilma, ona je Vilma taková veselá...” Trachta: „Tak dál...” Hlaváček: „Vyšetřovaná: Jak se jmenuješ? Vyšetřující: Jindřich Hlaváček. Vyšetřovaná: Kolik je ti let, Jindro? Vyšetřující: Dvacet dva...” Trachta: „No, tak vaše nacionále bychom už měli ... co řekla dál?” Hlaváček: „Vyšetřovaná: Jestlipak už se holíš, mourku? Vyšetřující: Holím...” Trachta: „Mourku!” Hlaváček: „Dostala pohlednici od svého manžela ze San Franciska, že ji opouští a zakládá nový, lepší život...” Trachta: „No vida, Hlaváčku, konečně něco, doufám, že jste si to zapsal.” Hlaváček: „Nezapsal... Ona mi Vilma vzala tužku a strčila si ji do výstřihu.” Trachta: „A dál? Co řekla?” Hlaváček: „Hledej, šmudlo...” Trachta: „Šmudlo? To má být nějaký výslech?!” ()
Vzhledem k ucházející kombinaci nadsázky a trefného vyobrazení tehdejší práce u policie jsem schopen jít na průměrné hodnocení, jinak mi ale film z dnešního pohledu nepřišel vůbec vtipný. Divadlo Járy Cimrmana dle mě oplývá trošku jiným druhem nadsázky, možná je to tím, že je vytrženo více z kontextu - jde více do absurdna... Zde jsem se zkrátka nebavil. 5/10 ()
Galéria (12)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (35)
- Původní název filmu byl „Sedm zásad inspektora Trachty“ a režisérem měl být Jiří Menzel. (raininface)
- Ve scéně, kdy ujíždí drezína před lokomotivou, může divák jasně vidět mezi stromy lano, které drezínu táhne. (Chegi)
- Při jízdě drezíny je mimo jiné záběr na výpravní budovu, na níž je nápis Vlkovec. Železniční zastávka Vlkovec existuje a nachází se dvanáct kilometrů od Čerčan – na trati z Čerčan do Světlé nad Sázavou. (VMa)
Reklama