Jen si tak trochu písknout

Film Karla Smyczka Jen si tak trochu písknout je určen mládeži, ale má co říct i dospělým. Vypráví příběh jednoho týdne v životě dvou třináctiletých pražských kluků, spořádaného Petra z typické měšt´ácké rodiny a zkušenějšího Pavla, který žije sám se svým otcem. Chlapci při svých toulkách po Praze ukradnou v opravovaném kostele píšt´aly z varhan a Pavel se kvůli tomu dostane do velkých problémů. Okolo hlavní zápletky se kupí řada úsměvných i mírně provokativních epizod citlivě odhalujících svět dospívajících dětí. (10.09.2013)

Mama / syn: "Ukaz, od ceho mas takove modriny? - Ale, kopali jsme se s holkama. - S holkama, a proc? - Protoze sou pitomy..." :-) Peknej detskej film, s pohlednou a moc sympatickou Gabinou W. v mensi roli. Vsechny ty holky a kluci jsou bezva, o takovych hercich se dneska filmarum muze jen zdat... A nebo je jeste varianta, ze filmari to driv umeli s detma lip. P.S.: maminka na tridni schuzce: "...vdyt ja ho kazdej vikend koupu, a zadnou pubertu jsem na nem nepozorovala.".. :-) (27.05.2014)

NO tak abych řekl pravdu, víc než děj mě zde zaujali už v takovémhle mládí výkony Michala Suchánka a Lucky Zedníčkové. Dalo by se říci, že z tohohle snímku dýchá atmosféra osmdesátek zleva zprava a to bez jakýchkoliv příkras. Děti chtěli mít nějaká dobrodružství a něco svého, rodiče zase měli totálně svůj svět a kolikrát na děti z různých důvodů kašlali nebo museli kašlat. Režie: ***; Scénář: *; Hudba: *; Herci: **** (PS: Koukal jsem na film s bráchou a ten usnul. Upřímně řečeno jsem měl "na kahánku" i já.) (29.01.2012)

Perfektní sonda nejen do školského systému na začátku 80tých let. Také hlavně sonda do tehdejší, opět se uvolňující, společnosti jak pubertálních teenagerů, tak jejich rodičů. Konkrétně v Praze, kde ti "parchanti" měli rozhodně víc možností. Hlavní dva nerozluční kámoši Petr a Pavel si naplno užívají své mládí v rozpuku tělesných hormonů a potřeb. V době bez internetu, vlastně měl člověk co dělat, aby ho rodiče vůbec nechali koukat na béčkovou kriminálku, náhodně běžící na prvním programu, chtěla dětská mládež to samé, co mládež dnes. Každý prostě jen využívá možností, které se mu naskýtají. Dle doby. Klasicky odvážná režie pana Smyczka, nejen v lechtivých scénách, ale i v zesměšnění maloměšťáckého a ostatně i politicky-společenského postoje k životu rodičů zúčastněných dětí. Občas je velmi dobře vidět, kdo ke komu patří. Já osobně jsem šel do první třídy v září 1989, takže jsem si socialistického školství moc neužil, ale kdo ano, tak je to krásná školská nostalgie. Jeden rozdíl tu přece jenom je, tyhle školáci měli v sobě alespoň trochu přirozeného respektu k učitelům. Nejen mladí herci ze SNĚŽENEK zde rozehrávají výborný humor i drama s perfektním odleskem doby. (10.04.2012)

Moc nechápu, jak může někoho bavit natáčet filmy o asi nejdebilnějším a nejtrapnějším období lidského života, tedy o počínající pubertě v dětském těle....Snad jen potichu uchichtávajícího postaršího rejžu s lehce úchylnými myšlenkami...omlouvám se, ale prostě to nechápu. Jinak sám film je docela roztomilou sondou do socialistického represivního školství a odtažitého rodičovství...a taky je tam mladý Suchánek, co hraje třináctiletého a vypadá tak na deset. (02.10.2011)