Réžia:
Karel SmyczekKamera:
Viktor RůžičkaHudba:
Zdeněk JohnHrajú:
Daniel Šedivák, Michal Suchánek, Libuše Heczková, Lucie Zedníčková, Renata Pokorná, Pavel Kohout, Eva Lecchiová, Zdeněk Dryšl, Bronislav Poloczek (viac)Obsahy(1)
Humornou, ale i vážnější formou je divák stržen do víru dětských radostí i trampot, zdánlivě třeba bezvýznamných, avšak spoluformujících mladé charaktery a postoje ke světu. Pestrý děj se rozehrává na červnové petřínské louce, kde dojde k tuhému zápasu kluci versus děvčata jedné pražské školy... (oficiálny text distribútora)
Recenzie (51)
NO tak abych řekl pravdu, víc než děj mě zde zaujali už v takovémhle mládí výkony Michala Suchánka a Lucky Zedníčkové. Dalo by se říci, že z tohohle snímku dýchá atmosféra osmdesátek zleva zprava a to bez jakýchkoliv příkras. Děti chtěli mít nějaká dobrodružství a něco svého, rodiče zase měli totálně svůj svět a kolikrát na děti z různých důvodů kašlali nebo museli kašlat. Režie: ***; Scénář: *; Hudba: *; Herci: **** (PS: Koukal jsem na film s bráchou a ten usnul. Upřímně řečeno jsem měl "na kahánku" i já.) ()
Je to už delší doba co jsem to viděla naposledy, ale některé scény si pamatuji naprosto živě. Vím, že to na mě udělalo docela dojem. Protože mi bylo těch dětí a jejich osudů hrozně líto. Je to takový ryze Český film, ale ve Smyczekově případě to je pochvala. Já nemám ráda Radka Johna, a přiznám se, že jeho knížku která je pro tento film jako námět jsem nečetla, ale ani nemám zájem. Mě film stačil jako taková malá sonda do života dětí téhle doby, jak to měly těžké, a jak dopadávaly. A přesto že je tam i pár vtipných složek, moc komické to ve výsledku není. Určitě to není žádný velký film který by nechával nesmazatelné dojmy, nebo dojímal stovky diváků, ale myslím že to zkrátka není úplně špatný film. ()
Vynikající film (nejen) pro mladé. Velmi blízko má k Sněženkám a machrům, ostatně tvůrčí tým je u obou snímků stejný. Je to typ filmu "smích skrz slzy", kdy se velmi vtipné momenty odehrávají v dramatičtějších kulisách, nutí k zamyšlení i nad námi samotnými a mohou u nás vyvolat neblahé vzpomínky na minulost, protože Jen si tak trochu písknout je o reálném životě, zachycujícím ve větší nebo menší míře střípky všedních dnů každého z nás. Radku Johnovi a Ivo Pelantovi se to velmi vydařilo. ()
Moc nechápu, jak může někoho bavit natáčet filmy o asi nejdebilnějším a nejtrapnějším období lidského života, tedy o počínající pubertě v dětském těle....Snad jen potichu uchichtávajícího postaršího rejžu s lehce úchylnými myšlenkami...omlouvám se, ale prostě to nechápu. Jinak sám film je docela roztomilou sondou do socialistického represivního školství a odtažitého rodičovství...a taky je tam mladý Suchánek, co hraje třináctiletého a vypadá tak na deset. ()
Mama / syn: "Ukaz, od ceho mas takove modriny? - Ale, kopali jsme se s holkama. - S holkama, a proc? - Protoze sou pitomy..." :-) Peknej detskej film, s pohlednou a moc sympatickou Gabinou W. v mensi roli. Vsechny ty holky a kluci jsou bezva, o takovych hercich se dneska filmarum muze jen zdat... A nebo je jeste varianta, ze filmari to driv umeli s detma lip. P.S.: maminka na tridni schuzce: "...vdyt ja ho kazdej vikend koupu, a zadnou pubertu jsem na nem nepozorovala.".. :-) ()
Galéria (5)
Fotka © Bontonfilm
Zaujímavosti (8)
- Celý film se natočil v Praze. (M.B)
- Po slavnostní premiéře snímku přišla za tehdy třináctiletým Danielem Šedivákem neznámá paní a v slzách mu děkovala, že jí připomněl syna, který zemřel. (Olík)
- Dětští představitelé byli vybrání na základě náročného dvouměsíčního konkurzu, kterého se zúčastnilo na 2 000 dětí. (Olík)
Reklama