...a čo ďalej, doktor?

Stařičká komedie podle Bogdanoviche s Barbrou Streisand ve stylu screwballů 30. a 40. let kombinovaných s Looney Tunes a Merrie Melodies. Záměny kufrů, zdemolovaný hotelový pokoj, polonahá hrdinka na okení římse, bláznivá honička a soudnička na závěr. Vše je povědomé, známé, mnohokrát viděné, jen nově přetavené do stylu 70. let se skvělými exteriéry podtrhujícími krásy San Francisca. Volně podle románu A Glimpse of Tiger (1971) Hermana Rauchera. (28.11.2021)

Skvělá komedie, která funguje. Jedná se o skvost tohoto žánru, který se musí opravdu umět, aby z toho nevzešla trapnost nebo až nepříjemná citová vydíračka a na to se musí potkat slušný scénář, slušná režie a herecké obsazení co ladí a to se zde opravdu zázračně zadařilo. Děj je tak absurdní, že nemůže být víc; v jednom hotelu, v jednom patře, v sousedních pokojích, se náhodně přistěhují čtyři lidé, z nichž každý má stejný kufr, ale s jiným obsahem - a samozřejmě že jsou tu další lidé, kteří chtějí jednotlivé kufry pro sebe), ale já se i tak smála od začátku do konce. - "This is outrageous, I am the Eunice Burns." (21.05.2024)

No vida, tuhle komedii jsem kdysi viděl a je to naprostý masakr. Uťáplý hudební profesor přijíždí do hotelu s příšernou uječenou snoubenkou a stává se terčem krásné studentky, která se nezastaví před ničím, aby ho dostala. Oba mají stejné kufříky, pak je tu kufřík se šperky a kufřík s tajnými dokumenty. A taky plejáda výborných postaviček co po nich jdou či sledují vlastní zájmy. Zpočátku to vypadá "jen" na konverzačku (plnou neskutečných hlodů), ale pak přibývá dalších a dalších fyzických gagů a v poslední třetině se to mění na grotesku, u které jsem řval smíchy a musel si některé scény vracet. Honička v San Franciscu je tak dokonalá, že sem zvedl hodnocení, třeba naprosto geniálně vypointovaná scéna se sklem :D A finále u soudu s neurotickým soudcem je třešnička na dortu (s luxusní pointou). Výborní povětšinou neznámí herci, kupodivu krásná Barbra, milion fórků které na poprvé nemáte šanci ani pobrat a na konci výborný odkaz na O´Nealovu Love Story. I nějaká ta romantika se najde. Zasloužených 5* a komedie roku 1972. (03.02.2023)

Ptákovina na entou. Staré komedie mám rad, pokud jsou kvalitní. Toto je střelené moc. 4 různé kufry a režisérsky pro diváky těžko čitelné. Vše by šlo přeci udělat lépe. I pokud by šlo ve klasických záměnových kolejích. Tento originální střelený styl. Brr. Až mi jde mráz po zádech. Nelíbilo. Dobrých vtipů pár, ale zbytek dokonale přehluší a zkazí. 5/10 (29.09.2014)

"Proboha, nezabíjejte mě, jsem napůl Ital!" Čtyři zavazadla stejného zevnějšku a různého obsahu. Jejich čtyři majitelé, sledující zcela odlišné cíle, a několik lidí, kteří sledují cíle ještě odlišnější, leč ve všech případech se zmíněnými zavazadly související. Teď si ty čtyři lidi, jejich čtyři zavazadla i všechny ostatní aktéry zkuste představit v jediném hotelu, ba co víc, v jediné hotelové chodbě, kde bude téměř čtyřicet minut filmu docházet k náhodným záměnám jednotlivých zavazadel. Geniální věci jsou prosté. Bogdanovich zákonitosti screwballových komedií neinovuje, staví z obdobných materiálů jako mnoho let zpět například (a především) Hawks Leopardí ženu, nanejvýš si díky rozpočtu může dovolit řezat zatáčky vyšší rychlostí. Se stejným respektem čerpá z němých a kreslených grotesek, jimiž v závěru dává najevo nevážnost celého počinu (Bugs Bunny). Krom neustálých záměn, mezi nimiž beztak brzy ztratíte přehled, slouží jako motor pohánějící humorné situace rozkošná Barbra Streisand. Ztřeštěnost bez omezení. 90% (05.10.2008)