Ruffiano and Sweeteeth
Réžia:
Karel SmyczekKamera:
Jan MalířHudba:
Jaroslav UhlířHrajú:
Jiří Strach, Pavel Zedníček, Barbora Seidlová, Arnošt Goldflam, Marián Labuda st., Jiří Lábus, Miroslav Táborský, Jaroslav Sypal, Ladislav Gerendáš (viac)Obsahy(1)
Laskavá pohádka s písničkami pro celou rodinu. Za lesy hlubokými a kopci oblými se rozkládá půvabná česká kotlina. Kromě obyvatel počestných a pracovitých tu ale bydlí také loupežníci. Nejhorší z nich, starý raubíř Lotrando (J. Pecha), si pro samé obírání pocestných málem ani nevšiml, že mu z jeho syna vyrostl pěkný, ale nevzdělaný mladík. Pošle proto mladého Lotranda (J. Strach) do kláštera, aby se mu dostalo řádného vychování. Z chlapce, který dosud rostl jako dříví v lese, se mezi mnichy stane jemný mladý muž. Jako poslušný syn svému umírajícímu otci slíbí, že řádně převezme jeho řemeslo. Když se duše starého arcilotra konečně odebere do pekla, nastanou mladému Lotrandovi těžké chvíle. Jako slušně vychovaný člověk není schopen obrat ani toho nejobyčejnějšího kupčíka. Ještě, že potká drvoštěpa Drnce (P. Zedníček), který se s ním rozdělí o kus chleba s tvarohem. S fortelným dřevorubcem se Lotrando dostane také do daleké Solimánie. Tam už dlouhou dobu shánějí pravého studovaného doktora. Člověka, který má před svým jménem lékařskou slabiku "Dr.". Jedině takový muž by - alespoň podle světaznalého cesťáka pana Lustiga (A. Goldflam) - mohl vyléčit stonavou princeznu Zubejdu (B. Seidlová), nad níž se sultánovi Solimánovi (M. Labuda) bolestně svírá jeho široké otcovské srdce. Jenže drvoštěp Drnec, přestože má u jména hned dvě slabiky "dr.", o opravdické medicíně nic neví a nad hlavami vážených hostů z Čech se začnou stahovat černé mraky. Princezna však projeví nečekaný zájem jak o pěkného drvoštěpova pomocníka, tak i o přitažlivý zvyk, podle něhož si zamilovaný muž bere za manželku pouze jednu ženu. V sultánově paláci je naštěstí také krajanka La Mad (L. Krbová), která dobře ví, co vlastně Zubejdě schází: slunce, vzduch a... samozřejmě láska mladého Lotranda. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (509)
Hehe, vzpomínám, že někdy v tom roce 1996 nebo 1997, 1998 (nevím přesně), když jsem tuto pohádku viděl poprvé, měl jsem ji za blbost a hodnotil ji zde proto pouhými 2*. Po více než 25 letech jsem si ji pustil znovu a ejhle! Bavil jsem se, Zubejda líbila se mi velice, přihazuji tedy hvězdy do pětice! ()
Jemně naivní s nepřekonatelnou svěrákovskou poetikou, která mi nikdy nesedla tak ideálně jako právě tady. Neskutečně vtipný Strachův jeliman Lotrando a Táborského Hálí jsou interpreti těch nejlepších hlášek a k tomu Uhlířova muzika, plná povedených melodií v čele s nádherným závěrečným, těžce dojímavým duetem. Srdeční záležitost. ()
"Mladej pane, aspoň si dáme do nosu, ne ?! Tak nedáme !! Dostaneme.." ;) Dost by mě zajímalo, jak by tahle pohádková Hodina zpěvu dopadla v režijních rukou právě mladýho Lotranda.. Tady se přes skvostné dialogy a výtečné melodie tak trochu hraje bizár Smyczcem na Svěrák.. Křečovitý až ochotnický humor bohužel podpořený nezřídka zoufalými (ne)herci se Sypalem či Gerendášem na čele.. ()
Krásná moderní autorská pohádka coby volná adaptace Čapkových pohádek Loupežnické a Doktorské z pera Zdeňka Svěráka - a tím je nejspíš řečeno vše... Sice možná až zbytečně moc akcentovaný vlastenecký rys (česká chůva na sultánově dvoře, Evropa redukovaná pouze na českou kotlinu atd.), ale jinak milé a v tom nejlepším slova smyslu didaktické - nechápu, jak to Zdeněk Svěrák dělá, že dokáže do svých scénářů dostat ty nejzprofanovanější věci a ony pak ve výsledném vyznění nepůsobí tendenčně a trapně... Velká záhada...:-) ,,Nám se stalo něco překrásného..." ()
Zpomalený příběh s kostrbatým vyprávěním bez rytmu. Neherectví hlavní mužské postavy a nedbalé figurkaření zbytku obsazení je žalostným základem národního pokladu - české pohádky - v polistopadové podobě. Toporně zpracované snaživé dialogy, gagy bez pointování, ♫ hudba na výjimky nedosahující kvalit textů, široká skla kamery."Jenom písek, pane Lustigu." Vše naštěstí vyvažuje řada drobných scénáristických a textařských nápadů podle mého gusta s několika hřejivě civilními hereckými výkony. Ve srovnání s 25 lety před i po je to ovšem jedna z nejlepších pohádek. ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (23)
- Při natáčení pohádky šel Vincek (Jiří Lábus) vedle koně a kůň mu šlápl na nohu tak nešťastně, že měl nakonec Jiří Lábus zlomený prst na noze. Večer hrál Jiří Lábus v divadle, ale před představením skončil v nemocnici, kde mu doktor doporučil, aby večer nehrál. Kvůli tomu bylo představení zrušeno. Když z jeviště oznamovali, že se nebude hrát, protože Lábusovi šlápl kůň na nohu, lidé se smáli, protože si mysleli, že jde o vtip. Jeden divák dokonce vykřikl: „Já jsem Lábuse viděl, v divadle už byl, to se asi nejspíš ožral.“ [Zdroj: Krajskelisty.cz] (Rollo_Tomasi)
- V pořadu Se Strachem nacafe (od r. 2022) Jiří Strach (Lotrando) přiznal, že byl v kostýmu nesvůj a inspiroval se Václavem Havlem, který byl v době prezidentování nesvůj v krátkých kalhotách a právě jeho pohyby napodoboval Jiří Strach. Později mu Václav Havel telefonoval, že se v tom poznal. (TomasSlach)
- Scenárista Zdeněk Svěrák vzpomínal, že "jsem vždycky toužil udělat film s písničkami... ne muzikál, ten bych neuměl. Začínal jsem s rozhlasovými hrami s písničkami, což byl útvar, který se mi líbil. Člověk si na chvíli odpočine od děje a přitom dostane jinou krásu, a když se podaří písničku napsat tak, že děj vylepší nebo poposune, je to ideální. A stejně jsem psal i Lotranda a Zubejdu. To nebylo tak, že jsem nejdřív napsal scénář a pak ho osadil písničkami. Psal jsem, až jsem se dostal do místa, kde jsem si řekl: A tady by už byla dobrá nějaká písníčka. Pak jsem s chutí změnil řemeslo a dokud jsem text písničky nevypiplal, tak jsem nepokračoval." (NIRO)
Súvisiace novinky
Vysílá studio Brno
Pojďte si zahrát AZ kvíz a moderovat zprávy ve výstavě na Špilberku. Vybrat písmenko a správně odpovědět, zasednout před mikrofon a čtecí zařízení a přednášet zprávy, nakouknout do zákulisí slavných… (viac)
Reklama