Sedm hladových

Slabá komedie. 1) Snaze o komediální efekt je podřízeno chování všech postav, které jinak nemá žádný smysl ani logiku (sportování na plnou pecku hned od začátku kursu, věc s chrápáním a další). Měl jste mě včas upozornit, že začínají louskat. 2) Primitivní politický podtext možná oslovoval diváky tehdy, dnes je příliš zřejmá jeho lacinost. (04.04.2019)

Socialistická komedie na téma hubnutí - Sedm hladovým, nevybočuje z průměru. Sem tam zabaví ojedinělá postava, ale tím to hasne. I já obdivuji tehdejší odvahu herců a hereček, tedy boubelek a tluštíků, kteří byli angažováni. Hráli sami sebe a nebáli se to přiznat a dělat si z toho ještě legraci... Legrace občas zazněla i na téma režim. Inu celej ten kolos se už značně nakláněl a hnil jako zámeček, kde byli tlouštíci internováni... Ve filmu hraje jednu z postav i Pavel Brümer, člen skupiny Fešáci. Předpokládám, že jeho účast má nějakou souvislost s tím, že scénář psal Petr Novotný... * * (29.09.2012)

Sice jde o komedii, ale ač námět stojí na tlouštících tak tématem jde spíše o klasickou sondu do chování člověka v mezních situacích, kde se charakter lidí projeví. Bohužel jako celek je film značně nevyrovnaný. Nad průměr tak film pozvedá především herecký projev pana Bubeníka a hudba Michala Pavlíčka. (27.10.2014)

Na jednu stranu jsou propagované metody zhubnutí zhusta nesmyslné (držení hladovky, minimum jídla), ovšem na druhou stranu, film krásně před obezitou varuje. Stačí si projít životní data těch nejrozměrnějších účinkujících: Bubeník zemřel v 56 letech, Wilhelmová v 60, Brümer v 69, Štibich v 63, Jelenská v 64, Neblechová v 60, Havránek v 47 letech... Jako kdyby měl člověk určený penzum jídla, co může za život sníst, a holt závisí jen na něm, jestli se přežírá a vystačí mu jen na 60 let, nebo se krotí a je tu spokojený až do stovky. Pravda, do týhle teorie moc nezapadá Husák, který by tu podle ní měl být tak minimálně do 200 let. Tak tu teorii upravíme, že to předem dané penzum je konstanta, součet jídla a alkoholu. (02.12.2015)

Před sledováním tohoto filmu jsem se zásobil jídlem a během dívání jsem vysloveně sežral půl plechovky toho nejlevnějšího masa, půlku bochníku chleba a pil k tomu tu nejsladší bublinkovou vodu. A při tom, když tam oni nemohli jíst, jsem si v duchu říkal, že něco pravdy asi bude na větě, která říká, že neštěstí druhých potěší. Film mně bavil, hlášek mohlo být více, místy to chvílemi trochu "drhlo", ale budiž. Věta "Tady si už nikdo ani nelouskne" mi asi bude ještě dlouho znít v hlavě. Stejně jako "Kdo poctivě cvičí, svaly sobě ničí".201111088211/8430 (06.03.2014)