Nezanechať stopy

No nebolo nám v tom komunizme "krásne"? A napriek tomu niektorí ešte stále smútia za touto dobou, kde sa človek spravodlivosti a slušnosti tak ľahko nedomohol... Čo sa týka celkového príbehu, tak uznávam, že Grzegorz a Jurek sa nemuseli správať ako takí anarchistickí bohémovia, ale to čo nasledovalo potom - to bola totálna ohavnosť, ktorá rozbehla kolotoč totalitných praktík v plnej nahote. Sám proti všetkým - aj tak by sa dal zhrnúť boj Jureka proti celej mašinérii, ktorá si ho podala - a nielen jeho, ale aj jeho rodinu a všetko čo sa ho týka. Smutné, že sa takéto veci diali - no ešte smutnejšie je, že niekomu je za takýmto režimom ľúto :( R.I.P. Grzegorz Przemyk (08.06.2022)

Retrodrama, které se divákovi snaží vsugerovat, že tohle bylo možné jen před čtyřiceti lety. Je vlastně s podivem, kolik práce měl všehoschopný systém s umlčením jediného nepohodlného svědka. Jasně, když otec spolupracuje s tajnou policií proti svému synovi, je špatně úplně všechno, ale třeba v Rusku, Bělorusku, Číně... je to stále denní realita. Skoro se tomu nedá nic vytknout, jen tu není cokoliv nového, co bychom nečekali. (Proč to koprodukovala ČT? Už neví co s penězi? Proč radši nenatáčí české filmy?) (11.05.2022)

Atmosféra Polska startu 80. let je tu ukázána výborně. Jak chováním postav kopajicich za režim, tak odpůrců, ale i v obrazovém ztvárnění. Samotný případ je zajímavý a už ve své době vzbudila tahle státní zvůle velkou pozornost v Polsku i mimo něj. Potíž je, že na relativně jednoduchý příběh je přes 2,5 hodiny moc. Méně je někdy více a tady mel někdo přijít a nejmíň o hodinu to zkrátit. Skoda. (05.07.2024)

Posledná rodina pravdepodobne navždy ostane Matuszyńskiho Občanom Kaneom, ten film proste už prekonať nejde. I tak je ale Leave no traces dokonalé dielo, aj cez vyťaženú tému, pretože originálne zobrazuje nezhody (a náznaky svedomia) aj medzi komunistickými pohlavármi, pri bezmála trojhodinovej stopáži má bezhlavé tempo, je perfektne vyvážené, skvele zahrané, kruté. Matuszyńskiho rukopis možno najviac poznať z práce s kamerou, ktorá je v “kontakných” scénach desne intímna, pri ne-dialógových scénach zas zaberá veľkými celkami spravidla malé exteriéry (parkovisko pred obchodom, parkovisko pred nemocnicou, pred políciou, pred psychiatriou), prípadne necháva hrdinov blúdiť šedivými chodbami nemocníc, a divák má z toho klaustrofóbiu, že  keď sa dostane do posledného dejstva,  je už prakticky mučený spolu s postavami. Veľký film, nejde mu nič vytknúť. Nechápem prečo mu ho akadémia opäť odignorovala. (15.04.2023)

Silný téma, ale je to podaný dost nezáživnym stylem. Film je zdlouhavej a ten hlavní hrdina Jurek Serepecki (nebo jak se jmenoval), mi nebyl ani nijak sympatickej. Vlastně mi přišel daleko zajímavější osud toho saniťáka, na kterýho to chtěli všechno hodit. Možná by bylo lepší film natočit z jeho pohledu. Zajímavý pro mě bylo zjištění, že v roce 1983 v Polsku bylo možný provozovat např. soukromý kadeřnictví. Taky jsem byl překvapenej, že si tam Poláci poslouchali nejnovější hity od U2, Yazoo nebo Vangelise. (04.07.2024)