Erin Brockovich

Není všechno (oscarové zlato), co se třpytí...Rybář: koumák Steven Soderbergh. Ryba-liberálně orientovaná Akademie. Návnady: Rozvedená, sociálně slabá matka malých dětí. Boj malého odhodlaného človíčka proti velké zlotřilé společnosti. Občanský aktivismus. Hippísácký přítel s tetováním a motorkou. Spravedlnost, která má meč sekající pomocí papričkově ostrého jazyka i váhy v podobě vyvinutého hrudníku. Based on true story...Bravo, Stevene, velrybářská výprava se zdařila. Jen se obávám, na tenhle film vzpomíná jen Julia Roberts, když honí svoje dvojčata po haciendě a v průletu mezi obývákem, zimní zahradou a kuchyní bleskne unavenýma očima po krbu, kde se navzdory klimatizaci potí jeden holohlavý chlápek. 70% (12.08.2007)

Myslel jsem si, že to bude Julia, co mě na snímku nejvíc zaujme, ale ona to nakonec nebyla, popravdě se mi do role přímo nehodila. Na to, co hrála, mi přišla až moc hollywoodská, ale dobře. Albert Finney mě dostal víc, stejně jako příběh, který je jednou z těch ukázek, že někdy spravedlnost alespoň trochu zvítězí. Anebo aspoň o tom, že lidé dostanou peníze, když už ne život. (27.02.2018)

Erin Brockovich není klasický film, je na životopisné drama krásně zábavný, s nechybějícím konfliktem v pozadí, kde love story je zajímavější než samotné řešení konfliktu. Režisér se opravdu ukázal v tom lepším světle, stejně jako Julia Roberts, i když Oskar.. no nevím. Je zde až příliš mnoho klišé, než aby to byl ucházející zážitek z něčeho nového. (25.06.2005)

Julia Roberts byla výborná, ale ruku na srdce, tahle role byla oscarově napsaná a to už by musela být hodně jalová herečka, která by z ní nevytěžila. Pokud jde o Erin, to, co se jí podařilo, je jistě chvályhodné, ale jestli někdo zasloužil metál, tak její motorkář za svou trpělivost a loajalitu. A druhý Aaron Eckhart za opravdu "povedenou" image. (05.08.2005)

O Lvu Tolstém koluje řada mýtů. Často je pokládán za myslitele, filozofa, theologa, proroka. On sám se tak nezřídka rád stylizoval, ale pravdou je, že ve všech těchto oborech byl eratický diletant a nic chytrého nevydumal. Lev Nikolajevič skutečně uměl jen jednu věc: uměl psát. Prostě uměl psát. I kdyby napsal povídku třebas o zažívacích potížích Lýdie Tuberkulózovny, bylo by to po čertech dobré čtení. --- A o to jde. To se mi vybavilo při sledování tohoto filmu. Ten příběh už dávno patří do kategorie hollywoodských osvědčených standardů, nového a překvapujícího na něm není nic. Jenže je dobře napsaný. Není to, pravda, žádná Anna Karenina, nicméně drobky toho, co dělá krásnou literaturu velkou, se v něm najdou. Dává prostor k zamyšlení. Třeba o tom, jaké možnosti má nadaná a pracovitá mladá žena, která arci dost nešikovně svůj život odstartovala. Jak zacházet s takovým živlem jako šéf a jak jako životní partner? Dokážeme nezaujatě vnímat muže, který se rád a dobře stará o děti? Není profesní úspěch rozvedené matky tří malých dětí jen třešničkou na zkaženém dortu? Jak z toho její děti vyjdou? Kdyby žila v Evropě na sociálních dávkách, byl by výsledek lepší nebo horší? --- Ne, nečekejte nic bůhvíjak emotivního. Příběh je to civilní, zajímavý, a především: dobře napsaný. --- A konečně, ať si říká třeba celá CSFD něco jiného, Julia Roberts je vynikající charakterní herečka. (06.07.2016)