Erin Brockovich

Dneska je ten den, kdy ležím v posteli s chřipkou a doplňuji si komentáře k filmům, které mám ráda. Erin Brockovich je zrovna takovým filmem, který nepoškodil ani zub času. Kdo by to byl řekl, že to je letos devatenáct let, co jsem zírala na Juliin herecký koncert a záviděla jí toho úžasného motorkáře, který ji bral i s třemi dětmi, dluhy a věčnými patami za dveřmi. Odbivovala tu držkatou, výstřední rajdu, která se stiskem buldočím šla za tím, co mělo smysl a která to dala! K příběhu: to, co dokázala skutečná Erin, je bez diskuze čin hodný parádního filmového zpracování. Tohle se Soderberghovi povedlo. (24.01.2019)

O Lvu Tolstém koluje řada mýtů. Často je pokládán za myslitele, filozofa, theologa, proroka. On sám se tak nezřídka rád stylizoval, ale pravdou je, že ve všech těchto oborech byl eratický diletant a nic chytrého nevydumal. Lev Nikolajevič skutečně uměl jen jednu věc: uměl psát. Prostě uměl psát. I kdyby napsal povídku třebas o zažívacích potížích Lýdie Tuberkulózovny, bylo by to po čertech dobré čtení. --- A o to jde. To se mi vybavilo při sledování tohoto filmu. Ten příběh už dávno patří do kategorie hollywoodských osvědčených standardů, nového a překvapujícího na něm není nic. Jenže je dobře napsaný. Není to, pravda, žádná Anna Karenina, nicméně drobky toho, co dělá krásnou literaturu velkou, se v něm najdou. Dává prostor k zamyšlení. Třeba o tom, jaké možnosti má nadaná a pracovitá mladá žena, která arci dost nešikovně svůj život odstartovala. Jak zacházet s takovým živlem jako šéf a jak jako životní partner? Dokážeme nezaujatě vnímat muže, který se rád a dobře stará o děti? Není profesní úspěch rozvedené matky tří malých dětí jen třešničkou na zkaženém dortu? Jak z toho její děti vyjdou? Kdyby žila v Evropě na sociálních dávkách, byl by výsledek lepší nebo horší? --- Ne, nečekejte nic bůhvíjak emotivního. Příběh je to civilní, zajímavý, a především: dobře napsaný. --- A konečně, ať si říká třeba celá CSFD něco jiného, Julia Roberts je vynikající charakterní herečka. (06.07.2016)

Myslel jsem si, že to bude Julia, co mě na snímku nejvíc zaujme, ale ona to nakonec nebyla, popravdě se mi do role přímo nehodila. Na to, co hrála, mi přišla až moc hollywoodská, ale dobře. Albert Finney mě dostal víc, stejně jako příběh, který je jednou z těch ukázek, že někdy spravedlnost alespoň trochu zvítězí. Anebo aspoň o tom, že lidé dostanou peníze, když už ne život. (27.02.2018)

Role hubaté Erin Julii Roberts vyloženě sedne, ale fakt, že dostala za svůj výkon Oscara bohužel trochu zastínil neméně významnou událost...že totiž Eckhartův motorkář sesadil z trůnu nejlepší chůvy všech dob Mary Poppins a udělal to s takovou grácií, že tohle dílko v televizi nikdy nevynechám, i když ho na Nově opakují rok co rok. (12.12.2006)

„Sú dve veci, ktoré ma serú. Keď ma klamú a keď ma ignorujú.“ Mám tento film rád, odkedy som ho kedysi prvý raz videl na VHS. Steven Soderbergh (KAFKA, ZAKÁZANÉ OVOCIE) nie je blbý režisér ("kričanie do tmy" takto asi ešte nikto pred ním nezrežíroval) a kto by chcel mať niečo proti „rozprávkovému“ scenáru, nevšímajúc si všetky tie ťažké sociálne podmienky a ťažké choroby okolo, nech vie, že na piatich Oscarov nominovaná tragikomédia vznikla na základe skutočných udalostí ("ozajstná" Erin má cameo ako servírka) a svojím civilným poňatím pripomína rovnako výbornú – hoci vážnejšiu - Zaillianovu ŽALOBU s Travoltom. Oscarová, nezamestnaná a vulgárna Julia Robertsová (PRETTY WOMAN) exceluje, ale vyrovnanými partnermi jej sú i Albert Finney, Aaron Eckhart a Peter Coyote. (29.10.2005)